-0.5 C
Czech
Čtvrtek 29. ledna 2026
EkonomikaVelká Británie už nejspíše nebude patřit mezi 10 největších obchodních partnerů Německa

Velká Británie už nejspíše nebude patřit mezi 10 největších obchodních partnerů Německa

Od roku 1950 patří Velká Británie mezi 10 největších obchodních partnerů Německa. Od příštího roku se však tato statistika nejspíše změní, jelikož Británie v žebříčku podle Federálního statistického úřadu klesne na 11. místo. Němci totiž v prvních šesti měsících letošního roku kupovali o 11 procent méně britského zboží. Důvodem je především brexit a ztížené podmínky pro britské podniky při hraničních kontrolách, informovala BBC a další servery.

Koncem roku nebude VelkáBritánie nejspíše patřit mezi 10 největších obchodních partnerů Německa. Ve středu totiž Federální statistický úřad předpověděl, že do konce roku klesne na 11. místo žebříčku. Důvodem je odchod Velké Británie z Evropské unie (EU) koncem roku 2020, a tedy i změna obchodních podmínek pro britské podniky. Německo se navíc čím dál víc obrací na partnery z EU. Uvedl to server BBC.

V prvních šesti měsících letošního roku nakupovali Němci o téměř 11 procent méně britského zboží, utratili tedy o 13,8 miliard liber méně. Bilaterální obchod pak dle serveru Reuters klesl o 2,3 procenta na 48,2 miliardy eur. O největší množství importu pak přišlo zemědělství, jelikož se snížil o 80 procent. Druhou nejvíce zasaženou oblastí je obchod s léky, který se zmenšil o polovinu.

Jedním z důvodů poklesu obchodu mezi oběma státy jsou hraniční kontroly zavedené po odchodu Velké Británie z EU. Především pro menší britské firmy se jedná o problém, protože na podobnou administrativu nebyly předtím zvyklé. Ty německé naopak dlouhodobě exportují do celého světa za nejrůznějších podmínek, a tak se se změnou vypořádaly snáz.

„Firmy si zkrátka nemohou dovolit neustále se informovat o různých podmínkách importu, jako jsou například zdravotní certifikáty pro sýry nebo jiné čerstvé produkty,“ uvedl k situaci prezident Britské komory pro obchod v Německu Michael Schmidt. „Pro malé podniky byl brexit jako střela do vlastní nohy, jelikož přišly o svůj nejdůležitější exportní trh,“ dodal.

Ztráta důležitosti Británie v zahraničním obchodu je důsledek brexitu

Německé podniky však podobné problémy nemají. Import do Velké Británie činil za prvních šest měsíců letošního roku 32,1 miliard dolarů. Německo se tak novým podmínkám přizpůsobilo rychleji. Průzkum německé obchodní asociace BGA z prosince 2020 pak ukázala, že jedna z pěti tamních společností změnila tehdy svůj chod tak, aby zboží nakupovala od jiných členských států EU, a ne Velké Británie. „Ztráta důležitosti Británie v zahraničním obchodu je logickým důsledkem brexitu,“ zhodnotil situaci dle Reuters prezident Institutu pro světovou ekonomiku Gabriel Felbermayr.

Loni se Velká Británie v žebříčku obchodních partnerů Německa nacházela ještě na 9. místě, před referendem o odchodu z EU se ale umístila na 5. příčce. Velká Británie proto také v současnosti hledá nové obchodní partnery. Dohodu nyní vyjednává například s Austrálií, veškeré její detaily však nejsou dosud známé. Ve středu se totiž objevily nejasnosti ohledně toho, jakým způsobem v ní bude zmíněný boj s globálním oteplováním nebo snaha o dekarbonizaci obou států.

Reklama

Doporučujeme

Fed ponechal sazby beze změny a brání nezávislost centrální banky

Americká centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu beze změny. Šéf Fedu Jerome Powell mluvil o silné ekonomice, stabilizujícím se trhu práce a inflaci, která sice klesá, ale zůstává nad cílem. Zároveň se ostře vymezil proti politickým tlakům a znovu zdůraznil význam nezávislosti Fedu.

Starbucks hlásí po dvou letech nárůst tržeb v USA

Starbucks se po delší době znovu dostává do pozitivních čísel. V prvním čtvrtletí fiskálního roku 2026 firma oznámila růst srovnatelných tržeb o 4 procenta, a to globálně i na domácím americkém trhu. Společnost tak poprvé po dvou letech ukazuje, že se jí daří přivést zákazníky zpět do kaváren.

Dolaru se vede skvěle, prohlásil Trump. Měna následně spadla na čtyřleté minimum

Americký prezident Donald Trump odmítá obavy z oslabení dolaru a tvrdí, že jeho hodnota je „skvělá“. Trhy to vidí jinak. Americká měna klesla na nejslabší úroveň za poslední čtyři roky a investoři dál zpochybňují stabilitu hospodářské politiky USA.

Amazon zavírá kamenné prodejny potravin v USA

Amazon opouští experiment s vlastními kamennými obchody a sází na osvědčenější cesty. V USA uzavírá desítky prodejen Amazon Fresh a Amazon Go a přesouvá pozornost k online doručování a značce Whole Foods. Jde o další krok ve snaze najít funkční model prodeje potravin.

Karibik chce vydělávat na legálním konopí

Karibské ostrovy rozjíždějí legální byznys s konopím. Pěstitelé míří na domácí trh, turisty i budoucí export. Region sází na klima, tradici a vlastní odrůdy. Zároveň naráží na přeregulování a sílu černého trhu.

EU vyšetřuje platformu X kvůli chatbotu Grok a sexuálním deepfake obsahu

Platforma X čelí v Evropě dalšímu tlaku. Evropská komise spustila nové vyšetřování kvůli chatbotu Grok, který umožnil vznik sexuálně explicitních deepfake obrázků. Případ se dotýká regulace velkých technologických firem i budoucnosti umělé inteligence v byznysu.

Zlato poprvé překonalo hranici 5 000 dolarů za unci

Cena zlata se vůbec poprvé dostala nad 5 000 dolarů za unci. Trh tím prodloužil mimořádnou rally, během níž kov v roce 2025 posílil o více než 60 procent. Investoři znovu sahají po jistotě. V nervózním světě se totiž zlato pořád prodává nejlépe.

Trumpova zastávka ve Fordu připomněla nervózní rok pro americká auta

Americké automobilky vstupují do roku 2026 s dražšími auty, citlivějšími zákazníky a nejistotou kolem cel a obchodu. Do toho přišel symbolický obrázek z Detroitu: prezident Donald Trump na výrobní lince Fordu, mezi lidmi, kteří skládají F-150 v rytmu jedné hotové dodávky každých pár desítek vteřin.

Zdravotní i majetkové pojištění v USA dál zdražuje

Američané letos znovu narážejí na nepříjemnou realitu. Pojištění stojí víc, ať jde o návštěvu lékaře, nebo střechu nad hlavou. Zdražení se netýká jedné skupiny. Připlácí zaměstnanci ve firmách, lidé s plány z trhu Obamacare i senioři v Medicare. A v pojištění domů se z některých oblastí stává hra na přežití. Pojišťovny zvedají sazby i tam, kde zrovna svítí slunce.

Trampova grónská sága dál drží Wall Street v nejistotě

Americké trhy mají za sebou týden plný prudkých obratů. Hrozba cel kvůli Grónsku poslala akcie dolů, následné uklidnění situace je zase rychle vytáhlo zpátky. V pozadí mezitím zůstává slabší dolar a útěk části investorů k drahým kovům.

Dolar čeká nejhorší týden za rok, jen čeká na rozhodnutí Bank of Japan

Americký dolar padá a míří k největší týdenní ztrátě za poslední rok. Trhy znervóznila epizoda kolem Trumpových výhrůžek o Grónsku a následný obrat. Jen se mezitím drží poblíž citlivé hranice 160 za dolar a čeká na verdikt Bank of Japan.

Trump žaluje JPMorgan a Jamie Dimona o miliardy dolarů

Donald Trump zahájil jeden z nejtvrdších právních střetů své druhé prezidentské éry. Žaluje největší americkou banku JPMorgan Chase a jejího generálního ředitele Jamie Dimona kvůli uzavření účtů po útoku na Kapitol. Spor otevírá citlivé téma politického vlivu ve finančním sektoru a může mít dopad daleko za hranice jednoho soudu.

Paramount prodlužuje boj o Warner Bros. a tlačí akcionáře proti Netflixu

Souboj o Warner Bros. Discovery se dál vyostřuje. Paramount Skydance prodlužuje lhůtu své konkurenční nabídky a snaží se přesvědčit akcionáře, aby odmítli dohodu s Netflixem. Ve hře jsou desítky miliard dolarů, budoucnost mediálního trhu i zásadní rozhodnutí investorů.

Plán Donalda Trumpa týkající se kreditních karet by byl „katastrofou“, varuje šéf JP Morgan

Donald Trump znovu rozvířil debatu o drahých kreditkách. Chce na rok zastropovat úroky na kreditních kartách na 10 procent. Tvrdí, že lidé kvůli dluhům těžko šetří třeba na akontaci na bydlení. Opatření podle něj míří na firmy, které si na kartách berou přehnané marže.

Japonsko znovu spouští největší jadernou elektrárnu světa

Patnáct let po jaderné havárii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru. Restart největší jaderné elektrárny na světě má posílit energetickou bezpečnost, snížit dovoz fosilních paliv a stabilizovat ceny elektřiny. Zároveň ale znovu otevírá staré obavy i politické napětí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama