Britské farmy začínají naplno cítit dopady války na Blízkém východě. Nejvíc je tlačí růst cen červené nafty, hnojiv a dopravy. Podle expertů z University of Reading už nejde jen o dražší provoz, ale o tlak, který může změnit fungování zemědělských podniků v příští sezoně.
Dopady konfliktu kolem Íránu se z cen ropy a dopravy přelévají přímo na britské farmy. To, co ještě před pár týdny vypadalo jako vzdálený geopolitický problém, se teď propisuje do každodenního provozu. Zdražuje palivo pro traktory, roste cena přepravy i náklady na hnojiva a krmiva. Farmáři tak znovu sledují, jak se mezinárodní krize mění v účet, který musí zaplatit oni.
Na konkrétním příkladu to ukazuje University of Reading, která hospodaří zhruba na 800 hektarech půdy v hrabství Berkshire a provozuje i mléčný chov. Podle správce univerzitních farem Sven Koops zdražila červená nafta zhruba z 69 pencí za litr na 1,15 až 1,20 libry. Při roční spotřebě kolem 100 tisíc litrů to znamená navýšení palivového účtu asi o 25 tisíc liber nad původní rozpočet. Farma je zatím částečně krytá tím, že si většinu potřeb nakoupila dřív, ale další sezona už může vypadat úplně jinak.
Náklady nerostou jen u paliva
Problém navíc nekončí u nádrží. Podle Koops začínají vyšší náklady promítat do cen i dopravci, kteří vozí objemné komodity, třeba krmiva nebo hnojiva. Tlak tak přichází z více stran najednou. Krátkodobě se s ním ještě dá pracovat, třeba omezením některých zásahů na poli nebo snahou o vyšší efektivitu. Pokud by ale vysoké ceny vydržely, mohly by se celkové vstupní náklady zvednout o deset až patnáct procent. A v tu chvíli už by podle něj bylo nutné uvažovat o zásadnější změně fungování celého podniku.
Právě to je na celé situaci nejnepříjemnější. Farmář nemá moc prostoru, kam náhlé zdražení schovat. U zemědělství to nefunguje tak, že se cena jednoduše přepíše na koncovku během pár dnů. Profesor zemědělské ekonomiky Richard Bennett upozorňuje, že britští farmáři jsou v globálním trhu hlavně příjemci cen, ne jejich tvůrci. Když tedy vyskočí ceny paliv, hnojiv a dopravy, farmy je musí nejdřív spolknout samy. A teprve později se část tlaku začne přelévat na spotřebitele.
V sázce nejsou jen farmy
Napětí kolem Hormuzského průlivu a omezení námořních tras podle Bennetta zasahuje i tok fosilních paliv a hnojiv. Trhy reagují rychle, i když přímá vazba na konkrétní britskou farmu nemusí být na první pohled vidět. Právě to dělá podobné krize tak nebezpečné. Náklady rostou dřív, než se cokoliv fyzicky zastaví. A když se konflikt protáhne, dopad necítí jen zemědělci, ale i zákazníci v obchodech a nakonec i státní rozpočet.
Farmářské organizace už proto tlačí na vládu, aby situaci nepodcenila. Ve hře je i možnost protestů, pokud kabinet nepřijde s podporou pro podniky zasažené drahým palivem a hnojivy. Premiér Keir Starmer zároveň připustil, že klíčové vstupy zlevní až ve chvíli, kdy se obnoví plynulý provoz v Hormuzském průlivu a konflikt skončí. Vláda sice uklidňuje, že bezprostřední hrozba nedostatku potravin nebo oxidu uhličitého zatím není na stole, jenže na farmách už se neřeší, co by mohlo přijít. Tam už se počítá, kolik to bude stát.
