Zemědělství na americkém Jihu prochází dlouhodobou změnou, která se už nedá vysvětlit jen ústupem bavlny. Za posledních sto let klesla sklizená plocha všech plodin v jižních státech o 31,9 milionu akrů, tedy o 38 procent. Ve zbytku Spojených států byl pokles mnohem mírnější, jen 10,3 milionu akrů, tedy čtyři procenta.
Jih v této analýze zahrnuje státy Alabama, Arkansas, Florida, Georgia, Louisiana, Mississippi, Severní Karolína, Jižní Karolína, Tennessee, Texas a Virginie. Vývoj sklizených ploch ukazuje, že tamní rostlinná výroba ztrácela konkurenceschopnost výrazněji než zemědělství v ostatních částech země. Nejde přitom jen o historický ústup z první poloviny minulého století. Od období zemědělské prosperity v 70. letech sklizené plochy na Jihu dál klesaly, zatímco ve zbytku USA se měnily jen málo.
Bavlna vysvětluje minulost, ne celý dnešek
Historicky byla hlavním symbolem jižanského zemědělství bavlna. Právě její ústup vysvětluje velkou část ztráty ploch za posledních sto let. Sklizená plocha bavlny na americkém Jihu se za toto období propadla o 82 procent, tedy o více než 30 milionů akrů. To se téměř rovná celkovému poklesu všech sklizených ploch v regionu.
Vedle bavlny patří k tradičním programovým plodinám Jihu také arašídy a rýže. Ty se ale vyvíjely jinak. Zatímco bavlna dlouhodobě prudce ztrácela, plocha arašídů a rýže za celé století vzrostla. Od roku 1980 však rostly už jen arašídy. Bavlna dál ustupovala a dohromady tři tradiční plodiny Jihu ztratily od té doby 3,1 milionu akrů.
To je důležitý rozdíl. Celková sklizená plocha všech plodin na Jihu se od roku 1980 snížila o 13,4 milionu akrů. Pokles tedy zdaleka nejde připsat jen bavlně, arašídům a rýži. Mnohem větší část ztrát připadá na ostatní plodiny, které nejsou s jižanským zemědělským podpůrným systémem spojovány tak silně.
Vývoj tak otevírá citlivou otázku. Bavlna, arašídy a rýže v minulosti dostávaly vyšší podporu na akr než většina ostatních programových plodin. Tato podpora mohla regionu pomáhat udržet část produkce, která by jinak čelila ještě silnějšímu tlaku. Zároveň ale mohla přispět k tomu, že se zemědělství na Jihu méně diverzifikovalo a pomaleji hledalo nové cesty.
Podpora chránila tradiční plodiny
Vyšší podpora pro bavlnu, arašídy a rýži může být obhajována tím, že americký Jih ztrácel zemědělskou půdu mnohem rychleji než zbytek země. Pokud je region ve slabší pozici, dává smysl ptát se, zda nemá mít silnější ochrannou síť. Právě tak byla po desetiletí nastavena část americké zemědělské politiky.
Jenže novější data naznačují, že problém se přesunul jinam. Od roku 1980 ztrácely na Jihu výrazně víc plochy ostatní plodiny než samotná trojice bavlna, arašídy a rýže. To odpovídá tomu, že tradiční programové plodiny byly díky podpoře chráněny lépe. Otázka ale zní, zda tím zároveň nebyl zbytek jižanského zemědělství odsunut na druhou kolej.
Nejde o jednoduchý závěr. Bez vyšší podpory by na tom jižanský crop sektor mohl být ještě hůř. Přesto se nabízí debata, zda současný systém neudržoval příliš silné vazby na tradiční plodiny a nebrzdil rozvoj dalších možností. Pro region, který dlouhodobě přichází o sklizené plochy, může být taková otázka zásadní.
Z toho vychází i politická debata pro další roky. Jednou možností je přiblížit podpory jednotlivým plodinám tak, aby bezpečnostní síť nebyla tak výrazně vychýlená ve prospěch několika tradičních komodit. Odvážnější varianta by znamenala zvláštní federálně-státní program pro jižanské zemědělství, otevřený všem plodinám v regionu.
Americký Jih tak nestojí jen před otázkou, jak zachránit bavlnu nebo udržet arašídy a rýži. Skutečný problém je širší. Region ztrácí zemědělskou plochu dlouhodobě a rychleji než zbytek USA. Pokud má jeho rostlinná výroba znovu získat sílu, nestačí chránit jen historické pilíře. Bude muset vzniknout podpora, která dá prostor i plodinám a modelům, jež mohou Jih posunout dál.
