Banky v Brazílii nově musí před schválením venkovských úvěrů kontrolovat, zda se farma neobjevuje v oficiální evidenci ploch s možným nelegálním odlesněním. Vláda tím přenáší část boje o Amazonii přímo do úvěrového procesu a sahá na peníze, bez kterých se velká část agrárního byznysu neobejde.
Od středy tak platí nové pravidlo pro instituce, které zpracovávají venkovské úvěry s podporou státu. Banky musí ověřit, jestli se daná nemovitost neobjevuje v databázi vedené ministerstvem životního prostředí a klimatické změny. Ta vychází ze satelitních dat brazilského Národního ústavu pro kosmický výzkum. Pokud systém zachytí odlesnění po 31. červenci 2019, žadatel musí doložit, že postupoval legálně.
To ale neznamená automatickou stopku. Farmář může předložit povolení k zásahu, plán obnovy narušených ploch nebo technickou zprávu založenou na dálkovém průzkumu. Teprve pak může úvěrové řízení pokračovat. Vláda tím propojuje zemědělskou politiku, ochranu přírody a finanční sektor mnohem těsněji než dosud. Cíl je zřejmý. Omezit tok veřejně podporovaných peněz na půdu, kde mizí původní vegetace.
Úvěr ano, ale ne za cenu kácení
Nové opatření dopadá na úvěry s federální subvencí v objemu asi 53 miliard dolarů, tedy zhruba na třetinu venkovského financování v zemi. Zasahuje i rychle rostoucí soukromý segment zemědělských úvěrových listů, kam do roku 2025 přiteklo asi 114 miliard dolarů. Právě přes stejné bankovní kanály totiž proudí značná část peněz, které farmáři používají jak na investice, tak na běžný provoz.
Vláda tvrdí, že bez podobného zásahu boj s odlesňováním nestačí. Terénní kontrola je složitá, území obrovské a tlak na další rozšiřování zemědělské výroby nepolevuje. I proto zazněla ostrá věta, že „z každého bankovního manažera, který řeší dotované úvěry, jsme udělali inspektora nelegálního odlesňování“. Pravidlo navíc obsahuje i další brzdu. Dotovaný úvěr nesmí financovat kácení původní vegetace ani tehdy, když k němu existuje povolení. Kdo chce takový zásah provést, musí sáhnout do vlastních peněz.
Za rozhodnutím stojí i tvrdá čísla. V letech 2020 až 2024 směřovalo asi 17 procent veškerého venkovského financování na farmy ležící na půdě, kterou odlesnění zasáhlo mezi roky 2020 a 2023. Pro kabinet Luize Inácia Luly da Silvy je to citlivé téma. Prezident totiž slíbil, že Brazílie do roku 2030 zastaví odlesňování. V zemi, která stále patří k největším zdrojům úbytku tropických lesů na světě, jde o politicky i ekonomicky výbušný závazek.
Agrární lobby tlačí na změnu
Právě proto přišla rychlá reakce z agrárního sektoru. Hlavní farmářská lobby tvrdí, že satelitní systémy nedokážou vždy spolehlivě rozlišit legální a nelegální zásah. Podle ní může nová povinnost vnést do schvalování úvěrů nejistotu a zhoršit přístup k financování i těm producentům, kteří pravidla dodržují. Organizace už podporuje snahu změnit opatření v Kongresu, kde má venkovská frakce silné postavení.
Vláda i bankovní sektor ale namítají, že nejde o revoluci z čistého nebe. Už dřív Brazílie zablokovala úvěry farmám s ekologickými pokutami a loni také podnikům v chráněných oblastech. Banky navíc upozorňují, že přísnější kontrola snižuje i jejich vlastní riziko. Když odběratelé nebo trh začnou ekologicky problémové producenty bojkotovat, šance na splacení úvěru klesá. Finanční sektor proto mluví o posílení pravidel i právní jistoty. A zemědělství dostává jasný vzkaz. Veřejně podporované peníze už nemají být tichým partnerem odlesňování.
