I přes zahájení vyjednávacích rozhovorů není po dvou letech jasné, zda Evropská unie (EU) očekávanou obchodní dohodu s Mercosurem uzavře. Smlouva mezi unií a blokem jihoamerických států by vytvořila největší oblast volného obchodu na světě.
Zároveň by odstranila cla na produkty ve výši 4 miliard euro. V pátek to uvedla agentura Reuters. EU ale kvůli obavám z odlesňování amazonského deštného pralesa a porušování Pařížské dohody tamními státy couvá.
Snahu uzavřít obchodní smlouvu oznámila oficiálně Evropská unie a státy Mercosuru, mezi které se řadí hlavně Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay, v roce 2019. Jen tomuto kroku předcházelo dvacet let jednání. V současnosti však zůstává nejasné, jakou čeká dohodu budoucnost. EU totiž v únoru vydala novou obchodní strategii, ve které zavazuje potencionální partnery k dodržování lidských práv i boji se změnou klimatu. Reaguje tak na nespokojenost Evropského parlamentu i některých členských států.
Hlavním zastáncem dohody v EU je Portugalsko, které se pro její prosazení snaží využít své stávající předsednictví. S Jižní Amerikou má totiž poměrně blízké vztahy. Mezi nejostřejší oponenty se pak řadí Francie a Irsko. Oba státy se jako vývozci hovězího obávají konkurenčního importu masa z jihoamerických států. Na přímo potom vládu Portugalska oslovila ta rakouská s tím, že dohodu nikdy neschválí. Podle rakouského vicekancléře Wernera Koglera by totiž rozporovala Zelenou dohodu pro Evropu.
„Pokud budeme pokračovat v podporování trhu a růstu ekonomiky bez ohledu na biodiverzitu, ekosystémy a přírodní zdroje, nevyhnutelně zamíříme ke klimatické katastrofě,“ napsal podle MercoPress Kogler v dopise portugalskému premiérovi. Naopak brazilský velvyslanec v EU Marcos Galvão varoval, že odložení dohody by pro unii znamenalo značnou nevýhodu. Nebyla by totiž první, kdo by využil integrace Mercosuru do mezinárodní ekonomiky. Podle brazilských politiků je navíc za přešlapováním EU skrytý protekcionismus unijní ekonomiky.
Hlavním problémem je pro Mercosur Brazílie. Pětina její exportované sóji i hovězího do EU pochází z nelegálního odlesňování
Zástupci EU se ohrazují především proti environmentálním dopadům, které by případně smlouva způsobila. Minulý rok vyšla ve vědeckém časopise Science studie poukazující na nelegálně zpracovávané maso dovážené do EU. Pětina brazilské sóji a hovězího exportovaných do unie totiž pochází z „na černo“ odlesněné půdy. Sóju pak využívají především evropští farmáři pro chov prasat, jelikož velmi poptávané vepřové maso exportují do Asie. Zóna volného obchodu by podle francouzské vládní studie produkci hovězího ještě více popohnala a zvýšila odlesňování deštných pralesů o 25 procent.
Evropský parlament chce proto budoucí partnery monitorovat a pro lepší dodržování environmentální politiky zavést vynucovací prostředky. Největší ze států Mercosuru, Brazílie, je navíc na světovém žebříčku zemí zodpovědných za vypouštění skleníkových plynů pátá. Brazilský prezident Jair Bolsonaro také tamní snahy boje se změnou klimatu dlouhodobě podkopává. V polovině března se proto proti chystané dohodě oficiálně ohradilo přes 450 neziskových i vládních organizací, asociací a občanských společností. Patří mezi ně například Greenpeace, Oxfam či Extinction Rebellion UK.
