Ceny elektřiny v Evropě nadále lámou rekordy. Zesilují energetickou krizi v regionu a rozdmýchávají obavy z přístupu k elektřině a vytápění. Informoval o tom web CNN či France 24.
Jak se počasí začíná ochlazovat, obavy nadále rostou. Německé ceny elektřiny pro příští rok, které jsou považovány za evropský standard, v pondělí krátce vyskočily nad 1 000 EUR (999,80 USD) za megawatthodinu. Poté klesly zpět na 840 EUR (839,69 USD) za megawatthodinu.
„To není vůbec normální. Je to neuvěřitelně nestálé,“ řekl Fabian Rønningen, senior analytik Rystad Energy. „Tyto ceny nyní dosahují úrovní, o kterých jsme si mysleli, že je nikdy neuvidíme,“ citovalo CNN.
Power prices in Europe smash records as the region's energy crisis intensifies https://t.co/SfXKSbheUv
— EIN Presswire: Gazprom Newswire (@EINGazpromNews) August 29, 2022
V Británii energetický regulátor Ofgem podle France 24 uvedl, že od 1. října zvýší cenový strop elektřiny a plynu téměř dvojnásobně na průměrných 3 549 GBP (4 197 USD) ročně.
Ceny opět vyskočily ve chvíli, kdy ruský Gazprom oznámil, že počínaje středou na tři dny odstaví plynovod Nord Stream 1. Důvodem jsou prý údržbové práce. To znovu vyvolalo obavy, že by Moskva mohla úplně zavřít dodávky plynu do Evropy, která se před zimou předháněla v hromadění zásob.
Když se klíčové potrubí v červenci na 10 dní odpojilo kvůli opravám, mnoho politiků se obávalo, že dodávky plynu nebudou obnoveny vůbec. I když je Rusko nakonec obnovilo, množství plynu se výrazně snížilo.
ČR svolá mimořádné zasedání
Francouzský jaderný sektor, který zajišťuje asi 70 % elektřiny v zemi, se také potýká s nižším výkonem. Odstavení několika jaderných reaktorů kvůli problémům s korozí přispělo ke zvýšení cen elektřiny ve Francii. Výroba elektřiny v zemi dramaticky poklesla. Pouze 24 z 56 reaktorů provozovaných energetickým gigantem EDF bylo minulý týden v provozu. Francie, která elektřinu tradičně vyváží, je nyní dovozcem.
Česká republika v pondělí oznámila, že příští týden svolá mimořádné zasedání evropských ministrů energetiky do Bruselu. Region se pokusí společně najít řešení energetické krize.
Podniky se obávají, že v případě nedostatku elektřiny budou možná muset přes zimu pravidelně zastavovat provoz. Domácnosti by mohly mít potíže s placením vysokých účtů za vytápění. Tato situace by mohla vyvolat hlubokou recesi.
Možná nepůjde jen o jednu zimu
V pondělí byl důvod k optimismu. Německý ministr hospodářství Robert Habeck řekl, že zásobníky zemního plynu se plní a země nebude muset platit vysoké ceny, které v současnosti trh vyžaduje. Německé zásobníky plynu jsou podle Habecka zaplněny téměř z 83 % a počátkem září dosáhnou hranice 85 %.
Přesto však velká nejistota přetrvává. Vysoké ceny elektřiny na příští rok podle Rønningena naznačují, že obchodníci si nemyslí, že krize bude v nadcházejících měsících zvládnuta.
„Může se stát, že budeme mít řadu zim, kdy budeme muset nějak najít řešení,“ řekl v pondělí na tiskové konferenci v Norsku generální ředitel Shell Ben van Beurden.
Uniper, největší německý dovozce zemního plynu, v pondělí uvedl, že bude potřebovat další pomoc od vlády. Požádal o další 4 miliardy eur. Společnost uvedla, že má málo hotovosti kvůli výpadku ruského exportu, který ji nutí platit vysoké tržní ceny, aby zaplnila mezery v dodávkách.
