Americká centrální banka pomohla ekonomiku během pandemie stabilizovat, jenže vedlejším efektem se prohloubila nerovnost. Bohatší domácnosti si zajistily levné hypotéky a profitují z růstu trhů. Chudší část země naopak bojuje s drahým bydlením a slabším růstem mezd.
Federální rezervní systém v posledních letech rozhýbal ekonomiku levnými penězi. Mnoha lidem to pomohlo přežít šok pandemie, ale rozdíly mezi domácnostmi se tím dál rozevřely. Fed dnes sám připouští, že na takzvanou K ekonomiku nemá jednoduché tlačítko.
Zatímco bohatší Američané využili éru nízkých sazeb naplno, chudší skupiny zůstaly stranou. Přibývá průzkumů, které ukazují na jednu věc: dostupnost bydlení a životní náklady lidi tíží víc než tabulky o růstu. Do tématu se opřeli i politici, včetně prezidenta Donalda Trumpa, který obavy v nedávném projevu k národu zlehčoval.
Kdo na levných sazbách vydělal
Během pandemie Fed srazil sazby téměř na nulu a držel je tam až do března 2022. V té době si zhruba čtvrtina z přibližně 85 milionů majitelů domů zafixovala mimořádně levnou hypotéku. Dodnes má asi pětina vlastníků bydlení úrok pod 3 procenta, takže platí nižší splátky a zároveň bohatne na růstu cen nemovitostí.
K tomu se přidal silný akciový trh. Investice do umělé inteligence dál živí několik let trvající růst a zisky se opět koncentrují nahoře. Nízkopříjmové domácnosti do akcií vstupují méně často a častěji žijí v nájmu. O takzvané majetkové efekty tak přišly.
Fed Governor Christopher Waller to popsal bez příkras, když mluvil s šéfy firem zaměřených na bohatší klientelu: „Všechno je skvělé, jen ta spodní půlka příjmového rozdělení kouká a říká: Co se stalo?“ Ekonom Oren Klachkin navíc připomíná, že kořeny problému sahají už k roku 2008, kdy masivní injekce likvidity zvedly ceny akcií i bydlení.
Proč to Fed nespraví přes noc
Nerovnost se letos znovu zvýraznila i na mzdách. Data ukazují, že růst mezd v roce 2025 zaostával u chudších domácností za nejlépe placenými. V září činil klouzavý mediánový růst mezd u spodní čtvrtiny 3,7 procenta, zatímco u nejvyšších příjmů 4,4 procenta. Pro lidi dole zůstávají mzdy klíčové, protože nemají portfolio ani bydlení, které by je drželo nad vodou.
Fed přitom pracuje s nástrojem, který zasahuje celou ekonomiku, ne jen vybrané skupiny. Sazby umí rozhýbat úvěry, spotřebu i zaměstnanost, ale neumí cílit na nájemníky nebo na domácnosti bez úspor. A dlouhé sazby, které se promítají třeba do hypoték, se řídí hlavně výnosy státních dluhopisů.
Za poslední dva roky Fed snížil hlavní sazbu o 1,75 bodu a snaží se udržet trh práce v kondici. Mary Daly k tomu po prosincovém rozhodnutí napsala: „Cokoliv jiného než 2 procenta není možnost. Ale záleží, jak se tam dostanete.“ Waller přidal vlastní recept, který zní skoro až prostě: „Nejlepší, co můžeme udělat, je postavit trh práce zpátky na nohy.“
