Turecká meziroční inflace se v září vyšplhala na nové 24leté maximum 83,45 %. Údaje nicméně v pondělí ukázaly, že je stále nižší, než se očekávalo. Centrální banka překvapila trhy tím, že za poslední dva měsíce dvakrát snížila sazby. Informovala o tom agentura Reuters, BBC a další servery.
Navzdory prudce rostoucím cenám se očekávalo, že centrální banka tento měsíc znovu sníží svou základní úrokovou sazbu poté, co prezident Tayyip Erdogan vyzval k zavedení jednociferných úrokových sazeb do konce roku.
Inflation in Turkey surges to 83% https://t.co/023fIATdjW
— BBC News (World) (@BBCWorld) October 3, 2022
Inflace od listopadu loňského roku prudce vzrostla, když se lira propadla po snížení základní úrokové sazby centrální bankou v neortodoxním cyklu uvolňování, o který Erdogan dlouho usiloval.
Zdražuje hlavně doprava, potraviny a bydlení
Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 3,08 %, uvedl turecký statistický úřad. To je méně, než byla prognóza agentury Reuters, která předpovídala 3,8 %. Meziroční inflace spotřebitelských cen byla předpovídána na 84,63 %.
I tak se ale jedná o nejvyšší roční hodnotu od července 1998, kdy inflace činila 85,3 % a Turecko bojovalo s ukončením desetiletí chronicky vysoké inflace.
Podle BBC největší nárůst cen zaznamenaly sektory dopravy, potravinářství a bydlení. Zářijovou inflaci táhly ceny dopravy, které meziročně vzrostly téměř o 118 %, zatímco ceny potravin a nealkoholických nápojů vyskočily o 93,05 %.
Navzdory neutuchajícímu růstu inflace Erdogan minulý týden řekl, že poradil centrální bance, aby na svých nadcházejících zasedáních snížila základní úrokovou sazbu. Prohlásil to den poté, co se nechal slyšet s očekáváním, že úrokové sazby do konce roku klesnou na jednociferné číslo.
Inflace bude dále růst
Loňské snížení úrokových sazeb z 19 % na 14 % vedlo k poklesu hodnoty turecké liry, což znamená, že dovoz zboží ze zahraničí je pro zemi dražší.
Investiční banka JP Morgan uvedla, že inflace pravděpodobně zůstane v „abnormálně vysokém rozmezí, dokud se nezmění politika“. Dodala, že očekává, že cyklus uvolňování bude „pokračovat do té doby, kdy už to dál nebude možné“.
„Rozhodnutí měnové politiky se oddělila od makroekonomických fundamentů a stala se téměř irelevantní pro krátkodobou dynamiku inflace,“ stojí ve vyjádření.
Recesní síly
Hlavními determinanty inflace budou globální recesní síly, jejich dopad na ceny komodit a tempo depreciace liry, dodala JP Morgan.
Lira se vůči dolaru obchodovala za 18,5620 a oslabila z pátečních 18,5060.
Měna byla méně reaktivní na ekonomická data a Erdoganovy komentáře než v minulosti, z velké části kvůli tomu, že centrální banka převzala od prosince dominantnější roli na devizovém trhu.
Goldman Sachs uvedla, že nyní očekává, že centrální banka sníží svou základní sazbu o 100 bazických bodů každý měsíc až do konce roku.
Banka v posledních dvou měsících snížila svou základní úrokovou sazbu o 200 bazických bodů na 12 %, čímž šla proti globálnímu cyklu zpřísňování navzdory trvalému růstu inflace, prudce rostoucím cenám energií a opožděnému účinku poklesu liry.
Loňské snížení sazeb vyvolalo měnovou krizi, která v roce 2021 smazala 44 % z hodnoty liry vůči dolaru. Měna letos oslabila o přibližně 29 % na nová historická minima.
Průzkum agentury Reuters z minulého týdne ukázal, že se očekává, že meziroční inflace do konce roku 2022 klesne na 72 %.
Vláda uvedla, že inflace klesne s jejím ekonomickým programem upřednostňujícím nízké sazby na podporu výroby a vývozu s cílem dosáhnout přebytku běžného účtu.
Index domácích cen výrobců se v září meziměsíčně zvýšil o 4,78 % a meziročně vzrostl o 151,50 %.
