-3.2 C
Czech
Středa 31. prosince 2025
ZemědělstvíMexiko zakáže GMO kukuřici. Usiluje o mezinárodní dohody o obilí

Mexiko zakáže GMO kukuřici. Usiluje o mezinárodní dohody o obilí

Mexiko zvažuje přímé dohody s farmáři ve Spojených státech, Argentině a Brazílii, aby zajistilo dovoz geneticky nemodifikované žluté kukuřice. Zákaz GMO kukuřice by měl vstoupit v platnost v roce 2024. Informovala o tom agentura Reuters.

Náměstek ministra zemědělství Victor Suarez řekl agentuře Reuters, že Mexiko je na cestě ke snížení dovozu žluté kukuřice z USA na polovinu. Žlutá kukuřice se používá především jako krmivo pro hospodářská zvířata.

Aby země vyrovnala chybějící množství, pokusí se uzavřít dohody s farmáři v jiných zemích o pěstování nemodifikované kukuřice a jejím prodeji do Mexika, řekl Suarez.

„Existuje mnoho alternativ k dovozu žluté kukuřice ze Spojených států, která není modifikovaná,“ řekl Suarez v rozhovoru ve středu.

Byl to zatím nejsilnější náznak mexického ministerstva zemědělství, že zákaz zasáhne žlutou kukuřici určenou jako krmivo pro hospodářská zvířata. Zdá se, že zvrátil ujištění ministra zemědělství Victora Villalobosa, které loni učinil svému americkému protějšku, že Mexiko neomezí dovoz geneticky modifikované (GMO) kukuřice ze Spojených států.

Škody v řádech miliard dolarů

Mexiko, jeden z největších světových dovozců kukuřice, v současnosti dováží přibližně 17 milionů tun z USA ročně, z čehož převážnou většinu tvoří žlutá kukuřice pro krmení zvířat.

Dekret mexického prezidenta Andrese Manuela Lopeze Obradora z roku 2020 si klade za cíl vyřadit GMO kukuřici a herbicid glyfosát do roku 2024. Jeho zastánci tvrdí, že GMO semena mohou kontaminovat původní mexické odrůdy. Poukazují také na výzkum, který ukazuje nepříznivé účinky glyfosátu.

Americké farmářské lobby tvrdí, že zákaz způsobí oběma zemím ekonomické škody za miliardy dolarů. Naléhá na Washington, aby jej zpochybnil v rámci obchodního paktu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou (USMCA).

MAIZALL, mezinárodní komora zastupující pěstitele v Argentině, Brazílii a Spojených státech, kteří jsou zodpovědní za více než 80 % celosvětového vývozu kukuřice, uvedla, že nezmění své metody produkce kukuřice kvůli tomu, aby vyhověla Mexiku. Vyjádřila skepsi k názoru, že Mexiko může najít dostatek nemodifikované kukuřice, aby uspokojilo své potřeby.

Snaha o soběstačnost

Suarez řekl, že nevěří, že mexický dekret představuje jakékoli porušení USMCA a řekl, že země „není povinna nakupovat a pěstovat GMO kukuřici“.

„Respektujeme a staráme se o obchodní pakt, ale USMCA není Bůh, ani to není naše ústava,“ řekl Suarez.

Mexiko možná učiní oznámení ve druhé polovině roku 2023, odpověděl Suarez na otázku, zda Mexiko objasní budoucnost dovozu z USA. Uvedl, že k žádným změnám dohody nedojde.

V rámci kampaně Lopeze Obradora, aby bylo Mexiko soběstačné ve všem od energie po potraviny, se místní produkce kukuřice mírně zvýšila o 1 % až 2 % ročně. A to prostřednictvím bezplatných hnojiv, rozšíření zavlažování a dalších pobídek, zejména pro malé a střední podniky.

Dovoz žluté kukuřice se stal dražší než domácí produkce, což je další důvod pro přechod k soběstačnosti, řekl Suarez.

Je přesvědčen, že Mexiko bude po roce 2024 produkovat asi 8 milionů tun kukuřice ročně. Vláda pracuje na uzavření dohod s místními pěstiteli kukuřice, aby zvýšila produkci konkrétně žluté kukuřice na 6 milionů tun, dodal.

„Věříme, že toho dosáhneme,“ řekl.

Reklama

Doporučujeme

Spor o společnost Nexperia může zkomplikovat dodávky čipů. Čína tlačí na Nizozemsko

Spor o Nexperii znovu rozvířil otázku, kdo má kontrolu nad klíčovými technologiemi. Čína ostře kritizuje Nizozemsko za zásah do firmy a mluví o ohrožení globálního dodavatelského řetězce. Automobilky mezitím dál sledují, jestli se z „nízkonákladových“ čipů nestane drahá brzda výroby.

Dva američtí odborníci na kyberbezpečnost se přiznali ke spolupráci se známým ransomwarovým gangem BlackCat

Dva američtí kybernetičtí experti se přiznali k trestnému činu. Podle ministerstva spravedlnosti spolupracovali s nechvalně známým ransomware gangem ALPHV, známým také jako BlackCat. Místo obrany firem se měli podílet na vydírání jejich majitelů.

Octopus Energy vyčlení technologickou divizi Kraken v hodnotě 8,65 miliardy dolarů

Octopus Energy prodává menšinový podíl ve své technologické divizi Kraken a tím z ní dělá firmu s vlastními ambicemi. Investoři ji ohodnotili na 8,65 miliardy dolarů. Ve hře je také budoucí vstup na burzu, který může být testem pro Londýn i pro celý evropský tech.

Meta kupuje startup Manus a zpřetrhá jeho vazby na Čínu

Meta posiluje své ambice v oblasti umělé inteligence. Americký technologický gigant oznámil, že převezme AI startup Manus, který vznikl v Číně a dnes sídlí v Singapuru. Firma chce technologii rychle začlenit do svých spotřebitelských i firemních produktů. Součástí dohody má být i úplné přerušení všech zbývajících vazeb Manus na Čínu.

Zakladatel Lululemon Chip Wilson začal boj o správní radu

Lululemon řeší další zásah do vedení. Zakladatel Chip Wilson chce do správní rady dosadit nové tváře. Přichází to krátce po oznámení odchodu CEO Calvin McDonald, v době, kdy akcie firmy zažívají výrazný propad a tlak na změny roste i ze strany aktivistických investorů.

Amazon pozastavuje plány na doručování pomocí dronů v Itálii

Amazon ustupuje ze svých ambiciózních plánů na doručování zásilek pomocí dronů. Nejnověji zastavil přípravy na spuštění této služby v Itálii. Firma přitom ještě loni mluvila o úspěšných testech a spolupráci s tamními leteckými úřady. Rozhodnutí přichází v době, kdy se celý program Prime Air potýká s technickými problémy i regulatorními překážkami v několika zemích.

Newyorská MetroCard končí a metro přechází na placení přiložením

Legendární plastová karta, která v roce 1994 odstartovala konec kovových žetonů, míří na konec své služby. New York už přechází na bezkontaktní OMNY a od nového roku se MetroCard přestane prodávat i dobíjet.

Warren Buffett se stahuje a Berkshire tím přichází o klíčovou osobnost

Warren Buffett vybudoval pověst investiční legendy. Stejně důležitou roli ale hrál i jako člověk, který dokázal Berkshire Hathaway prodat světu. Na konci roku 2025 předá funkci CEO a s ním zmizí i nejznámější „maskot“ celého konglomerátu. Nešlo jen o čísla a dopisy akcionářům. Buffett uměl firmě dát lidskou tvář a jednoduchý příběh.

Amazon zablokoval 1800 žádostí o práci od podezřelých severokorejských agentů

Amazon zpřísnil kontrolu náboru a zastavil vlnu podezřelých přihlášek na vzdálené IT pozice. Podle bezpečnostního šéfa firmy se lidé napojení na Severní Koreu snaží dostat do velkých firem přes ukradené identity. Cílem má být výplata, která nakonec skončí u režimu a jeho zbrojních programů.

Fed přiznává, že nerovnost po letech levných peněz nespraví rychle

Americká centrální banka pomohla ekonomiku během pandemie stabilizovat, jenže vedlejším efektem se prohloubila nerovnost. Bohatší domácnosti si zajistily levné hypotéky a profitují z růstu trhů. Chudší část země naopak bojuje s drahým bydlením a slabším růstem mezd.

Vlastnictví bydlení má znovu šanci v roce 2026

Po letech drahých hypoték a rekordních cen se americké bydlení může pohnout z místa. Trumpova administrativa slibuje nejtvrdší reformy, ekonomové ale čekají spíš pomalý obrat než zázrak přes noc. Klíčová slova zní nabídka, regulace a důvěra lidí v práci a příjmy.

Výherní čísla na 1,8 miliardy dolarů padla v Arkansasu

Vánoční losování Powerballu přineslo jackpot, který se v USA vidí jen jednou za čas. Jediný tiket z Arkansasu trefil všech šest čísel a přepsal tabulky rekordů. Vítěz si může vybrat mezi obřím balíkem hned, nebo dlouhou rentou. A v Cabot dnes nejspíš sledují účtenky pozorněji než obvykle.

Zlato má za sebou nejlepší rok od konce sedmdesátek

Zlato letos vystřelilo tak, že z něj mají radost i lidé, kteří jinak grafy neřeší. Cena se od začátku roku zvedla zhruba o 71 procent a na trhu padaly nové rekordy. Akcie mezitím přidaly výrazně méně, byť i ony zakončují rok ve slušné kondici. Výsledek je jednoduchý: kdo vsadil na zlato, má letos úsměv širší než trezorové dveře.

CBS stáhla reportáž 60 Minutes o deportovaných Venezuelanech na poslední chvíli

CBS News na poslední chvíli stáhla reportáž pořadu 60 Minutes o Venezuelanech deportovaných z USA do salvadorského vězení CECOT. Segment už měl za sebou finální prověrky a stanice ho v pátek začala veřejně propagovat. V neděli ale přišel obrat. Tři hodiny před vysíláním CBS oznámila, že díl neuvidí diváci teď, ale „někdy příště“.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama