Evropa čelí výzvě rozdílů v disponibilních příjmech mezi svými občany. Zatímco některé země se pyšní vysokými příjmy, jiné zůstávají pozadu. Příjmová nerovnost se tak stává palčivým tématem.
V roce 2022 dosáhl medián ekvivalentního disponibilního příjmu v EU 18 706 standardů kupní síly (PPS) na obyvatele, což je mírný nárůst oproti předchozímu roku. Mezi zeměmi s nejvyšším disponibilním příjmem patří Lucembursko, Nizozemsko a Rakousko, zatímco Bulharsko, Slovensko a Rumunsko se nacházejí na opačném konci spektra.
Income inequality in Europe: Which countries have the highest and lowest disposable income? https://t.co/IgOzsu6Tsi
— People & Planet 🌱 (@reza_taslim1) February 3, 2024
V České republice je vysoká majetková nerovnost
V České republice se situace jeví jako stabilní, alespoň pokud jde o mzdovou nerovnost. Průměrná mzda stoupá, ale nerostou zde propasti mezi bohatými a chudými, jak je to běžné ve Spojených státech.
Přesto však existují obavy z rostoucí důležitosti příjmů z majetku oproti příjmům z práce, což může vést k větší nerovnosti. Například Česká republika má vysokou majetkovou nerovnost a nerovnost v odměňování mezi muži a ženami. Generální manažeři zde vydělávají až 110násobek průměrného platu svých zaměstnanců.
Je zřejmé, že nerovnost v příjmech a majetku je složitá problematika, která je ovlivněna mnoha faktory, včetně daňové politiky a rozdělení bohatství. Zatímco některé země se snaží situaci řešit prostřednictvím vyššího zdanění bohatých, v jiných zemích, jako je Česká republika, takové kroky zatím chybí.
Ať už jde o rozdíly mezi jednotlivými státy nebo v rámci jednotlivých zemí, je jasné, že příjmová nerovnost zůstává významným a kontroverzním tématem, které vyžaduje pozornost na všech úrovních společnosti.
