Investice do ochrany a lepšího řízení světových ekosystémů musí do roku 2025 dosáhnout 384 miliard dolarů ročně. Uvedl to ve čtvrtek dozorčí orgán OSN pro životní prostředí. Článek přinesla agentura Reuters.
Suma, kterou dozorčí orgán uvádí, je více než dvojnásobek současné úrovně investic. Tolik peněz je podle OSN potřeba pro ochranu před hrozbami změny klimatu a ztrátou přírodních zdrojů.
Investments into protecting and better managing the world's ecosystems need to reach $384 billion a year by 2025, to guard against the threats of climate change and loss of natural resources, the U.N.'s environment watchdog said https://t.co/Gf8wX9CIMb
— Reuters (@Reuters) December 1, 2022
O tomto výpočtu bude OSN informovat summit o biologické rozmanitosti, který začne příští týden v kanadském Montrealu. Státy se tam pokusí o dohodu na ochranu přírody a volně žijících živočichů před dalšími ztrátami a degradací druhů a krajiny.
COP15 v Montrealu
15. konference smluvních stran (COP15) Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti (CBD) je mezinárodním setkáním vlád z celého světa. Účastníci si stanoví nové cíle a vypracují akční plán pro přírodu na příští desetiletí. Konference se bude konat v Montrealu v Quebecu, sídle sekretariátu CBD OSN, od 7. do 19. prosince 2022.
Prioritou kanadské vlády je zajistit, aby COP15 byla pro přírodu úspěšná. Je naléhavě nutné, aby mezinárodní partneři zastavili a zvrátili alarmující celosvětovou ztrátu biologické rozmanitosti, píše server canada.ca, oficiální stránka kanadské vlády.
V současné době je každý rok vynakládáno 154 miliard dolarů na opatření na ochranu a lepší hospodaření s vodami, půdou, ovzduším a volně žijícími zvířaty. Tyto peníze pocházejí především od vlád jednotlivých zemí. Opatření jsou známá jako „řešení založená na přírodě“. Ve své zprávě tyto informace uvádí Program OSN pro životní prostředí (UNEP).
„Investice se budou muset zvýšit o několik řádů, máme-li se vypořádat s trojitou krizí degradace půdy, klimatu a přírody,“ řekl Ivo Mulder, vedoucí oddělení financování klimatu UNEP.
„Asi 50 % celosvětového HDP závisí na zdravých a dobře fungujících ekosystémech, takže by navýšení nemělo být takovým problémem, i když prožíváme více krizí“ dodal. Odkazoval tak na válku na Ukrajině a spirálu inflace, která zasáhla v posledních měsících celý svět.
Cíle paktu z roku 2010 nebyly splněny
Mezitím vlády utrácejí 500 miliard až 1 bilion dolarů ročně na potenciálně škodlivé dotace pro rybolov, zemědělství a fosilní paliva, uvádí zpráva.
Více než 100 národů se loni v čínském městě Kunming přihlásilo k práci na ochraně biologické rozmanitosti. Nedokázaly se však dohodnout na otázkách ohledně financování ochrany v chudších zemích.
Letošní setkání se mělo konat v Kunmingu, ale místo bylo změněno kvůli čínské politice nulového covidu. Čína bude i nadále zastávat funkci prezidenta summitu, uvádí agentura Reuters.
Když světoví lídři naposledy podepsali pakt o biologické rozmanitosti v roce 2010 v japonském Aichi, stanovili si cíle pokusit se zpomalit ztráty do roku 2020. Žádný z těchto cílů nebyl splněn.
Aktéři ze soukromého sektoru, kteří představují pouze 17 % výdajů na řešení založená na přírodě, navzdory svým závazkům snížit emise uhlíku a odlesňování, „budou muset kombinovat ‚nulovou čistou hodnotu‘ s ‚přírodně pozitivním‘,“ uvedl UNEP.
