Srí Lanka požádala o urgentní pomoc Mezinárodní měnový fond (MMF). Země se totiž nachází v nejhorší ekonomické krizi od 70. let v důsledku špatného hospodaření, pandemie covid-19 a probíhající válce na Ukrajině. Stát sužuje nedostatek potravin, prudce stoupající ceny pohonných hmot a výpadky elektřiny. Zemi navíc hrozí, že nesplatí své zahraniční dluhy. Znamenalo by to první platební neschopnost Srí Lanky od získání nezávislosti na Spojeném království, píše BBC news.
Představitelé Srí Lanky v čele s ministrem financí Alim Sabrym ve Washingtonu zahájili jednání se zástupci Mezinárodního měnového fondu, píše BBC. Země požádala o takzvaný nástroj rychlého financování (RFI).
Srí Lanka čelí nejhorší ekonomické krizi od 70. let. Potýká se s vysokou inflací, zdražování pohonných hmot, nedostatkem potravin a výpadky elektřiny z důvodu nedostatečných rezerv zahraničních měn, což vede k velkým protestům po celé zemi.
Státu hrozí nezaplacení svých zahraničních dluhů. Stalo by se tak poprvé od získání nezávislosti na Spojeném království v roce 1948.
Již v pondělí ministr financí připustil, že jeho země možná nezvládne zaplatit úroky z dluhů ve výši 78 milionů dolarů.
Minulý týden tamní vláda přiznala, že nezaplatí zahraniční dluhy ve výši 35,5 miliardy dolarů.
Největší část dluhů tvoří mezinárodní státní dluhopisy, které jsou nejčastěji drženy zeměmi, jako je Čína, Japonsko či Indie. Rovněž ale spadají pod investiční firmy jako BlackRock, UBS či Allianz.
Špatné hospodaření, válka a covid-19
Žádost o urgentní půjčku u MMF není standardní. „Bylo nám sděleno, že MMF posoudí zvláštní žádost, i když je mimo standardní podmínky,” uvedlo ministerstvo financí Srí Lanky.
Urgentní půjčka MMF se totiž obvykle poskytuje zemi čelící vysokému nárůstu cen komodit či z důvodu přírodních katastrof a konfliktů.
Není vyžadováno, aby země předkládala plán na restrukturalizaci své ekonomiky.
Ekonomická situace je dílem války na Ukrajině, ale také pandemií covid-19 a špatné hospodaření státu.
Výdaje Srí Lanky převyšovaly její zisky. Obyvatelé země proto volají po sesazení prezidenta Gotabaja Radžapaksa, jehož vláda stála za daňovými škrty v roce 2019, které situaci ještě zhoršily.
