Evropu zasahuje další vlna extrémních veder, která už neovlivňuje jen každodenní život, ale také energetiku, dopravu a zemědělství. Západní Evropa zažila rekordně teplé období června a července a některé země se během léta potýkají už s pátou vlnou veder. Ekonomické dopady sucha a vysokých teplot přitom mohou být citelné.
Ve Francii se teploty během aktuální vlny veder měly přiblížit 40 stupňům Celsia, zatímco v Británii meteorologové očekávali až 36 stupňů. Extrémní počasí zasahuje Evropu už od května a přispělo k rozsáhlým požárům, dlouhodobému suchu i novým teplotním rekordům. Západní Evropa navíc za červen a červenec zaznamenala průměrnou teplotu 21,62 stupně Celsia, což překonalo dosavadní rekord z roku 2022.
Rok 2026 je zatím celosvětově třetím nejteplejším v historii měření za roky 2024 a 2025. Červenec zároveň přinesl rekordní průměrnou teplotu mořské hladiny v oceánech mimo oblasti se sezonním mořským ledem. Dosáhla 20,96 stupně Celsia a překonala hodnotu z roku 2023.
Sucho omezuje výrobu i dopravu
Vysoké teploty začínají stále výrazněji zasahovat energetiku. Rumunská státní společnost Nuclearelectrica začala kvůli rekordně nízkému stavu vody v Dunaji odpojovat svůj jediný provozovaný jaderný reaktor od sítě. Země zároveň na srpen vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala domácnosti i firmy k dobrovolnému snížení spotřeby. Omezení výroby v jaderných elektrárnách kvůli nízkému stavu řek nebo vysokým teplotám se objevilo také ve Francii a Maďarsku.
Dopady se neomezují na výrobu elektřiny. Nízký stav Rýna v Německu komplikuje přepravu průmyslového zboží a podle ekonomů ING by mohl letošní růst německé ekonomiky snížit o 0,3 procentního bodu. Chemická společnost BASF už upozornila, že kvůli omezeným dodávkám některých surovin nemusí být schopna splnit část objednávek. Firma proto přesouvá větší objemy dopravy na silnici a železnici a využívá také lodě určené pro plavbu v mělké vodě.
Zasažené je rovněž zemědělství. Sucho snižuje výnosy plodin a některé farmy musí měnit způsob práce. Anglická Rookery Farm například přesunula část sklizně na třetí hodinu ráno, aby plodiny měly dostatečnou vlhkost a splnily požadované standardy.
Škody mohou dosahovat stovek miliard eur
Triodos Bank odhaduje, že letošní extrémně horké léto může evropskou ekonomiku stát přibližně 180 miliard eur, tedy asi jedno procento HDP. Jde o odhad, nikoli o již vzniklou škodu. Banka očekává největší dopad prostřednictvím nižší produktivity práce, problémů v zemědělství, energetice a dopravě. Někteří ekonomové ale pochybují, že by samotná vedra měla letošní hospodářský růst ovlivnit tak výrazně.
Dalším rizikem jsou ceny energií. Evropské zásobníky plynu byly podle dostupných údajů v polovině srpna naplněné z 59 procent, což je pod obvyklou úrovní pro tuto část roku. Omezený provoz přes Hormuzský průliv současně komplikuje dodávky zkapalněného zemního plynu a silná poptávka v Asii láká část dostupných nákladů právě tam.
Evropský referenční kontrakt na zemní plyn se ve středu obchodoval kolem 61 eur za megawatthodinu, zatímco ve stejný den před rokem činila cena 32 eur. Analytici se však neshodují na tom, zda Evropě skutečně hrozí nedostatek. Někteří upozorňují na nízké zásoby a rizika spojená s Hormuzským průlivem, jiní připomínají, že evropská spotřeba plynu je přibližně o pětinu nižší než v roce 2021 a region má více možností, jak dodávky zajistit.
Extrémní počasí tak přichází v době, kdy evropské hospodářství čelí několika dalším tlakům. Vedra, sucho a nízké hladiny řek už nyní komplikují provoz elektráren, lodní dopravu i sklizeň. Jak velkou část těchto problémů ekonomika nakonec pocítí v letošním růstu, zatím jisté není.
