Američané letos znovu narážejí na nepříjemnou realitu. Pojištění stojí víc, ať jde o návštěvu lékaře, nebo střechu nad hlavou. Zdražení se netýká jedné skupiny. Připlácí zaměstnanci ve firmách, lidé s plány z trhu Obamacare i senioři v Medicare. A v pojištění domů se z některých oblastí stává hra na přežití. Pojišťovny zvedají sazby i tam, kde zrovna svítí slunce.
Zdravotní pojištění roste v několika proudech najednou. Firmám mají náklady na zdravotní benefity vyskočit zhruba o devět procent. U základního plánu na trhu ACA se průměrné pojistné zvedlo o 26 procent. Do toho přichází ještě tvrdší rána pro peněženky, protože lidem často vyskočí reálně placená částka mnohem víc, když skončí zvýšené federální dotace. Senioři si připlatí v Medicare Part B. Standardní měsíční pojistné se posunulo na 202,90 dolaru, což znamená nárůst o 17,90 dolaru oproti loňsku.
Napětí kolem cen míří i do Washingtonu. Bílý dům mluví o tlaku na pojišťovny, Kongres si zve šéfy velkých hráčů na kobereček. Padá kritika, že obří skupiny vlastní ordinace, správce lékových benefitů, lékárny i další části systému a přesto lidé nevidí úlevu. Do toho se vrací téma schvalování péče. Pojištěnci narážejí na odklady a zamítnutí, zatímco firmy vysvětlují, že musí držet pravidla a většinu vybraných peněz posílat na úhrady péče.
Více pacientů, dražší nemocnice, drahé léky
Za vyššími cenami stojí i prostý fakt, že lidé častěji chodí k lékaři a někdy podstupují náročnější léčbu. Část pacientů odložila péči během pandemie a teď se nemoci odhalují později. Prudce narostla i poptávka po duševním zdraví. V employer plánech mělo ve druhém čtvrtletí 2025 návštěvu u behaviorální péče 10,1 procenta pojištěnců, před pandemií to bylo 7,1 procenta. K tomu přibývají chronické nemoci. Objevují se napříč věkem, u starších se přidává třeba Alzheimerova choroba.
Nemocnice k tomu přikládají vlastní účet. Konsolidace posiluje vyjednávací pozici velkých systémů a tlačí ceny nahoru. Když nemocniční skupina skoupí ordinace a ambulantní centra, často přidá různé poplatky. Zaměstnavatelé i pojišťovny pak těžko sestavují síť bez těch největších hráčů. A do lékové části dorazil fenomén GLP 1, tedy drahé přípravky na obezitu a diabetes. Velké firmy je pro obezitu pokrývají mnohem častěji než dřív a řada zaměstnavatelů přiznává, že spotřeba překvapila. Na trhu ACA už některé pojišťovny uvádějí tyto léky jako jeden z důvodů zdražení. Jedna z nich dokonce hlásí, že po zastavení úhrad pro hubnutí v roce 2026 klesne pojistné asi o tři procenta.
Pojištění domů jako skrytá daň v hypotéce
Druhá část příběhu se odehrává na příjezdové cestě k domu a v měsíční splátce hypotéky. Pojištění nemovitostí se v některých oblastech zdvojnásobuje i bez čerstvé lokální katastrofy. Pojistky končí neprodloužením smlouvy, přichází vyšší spoluúčasti a užší krytí. Do hry vstupuje i takzvaný reinsurance shock. Zdraží zajištění a běžné pojišťovny to rychle pošlou dál klientům. Bouře v jiném státě pak dokáže pohnout cenami i tam, kde se žádná voda přes práh nevalí.
Do toho se katastrofy mění v investiční produkt. Katastrofické dluhopisy a širší trh ILS balí riziko do cenných papírů a láká na vysoké výnosy. Premium, které rodina platí, tak může částečně končit u investorů mimo pevninské USA, třeba v jurisdikcích typu Bermuda. V praxi to vypadá nenápadně. Peníze se často schovají do escrow účtu u hypotéky a splátka se nafoukne bez varování. Odtud pochází i výraz „hidden tax“, tedy skrytá daň, která ukusuje z rozpočtu a tlačí bydlení dál mimo dosah.
Výsledek působí jednotně, i když jde o dva různé trhy. Zdraví i bydlení narážejí na stejný problém: riziko zdražuje, a účet přistává u domácností. U zdravotního pojištění ho zvyšuje více péče, dražší nemocnice a nové drahé léky. U domů ho roztáčí zajištění, katastrofické modely a finanční průmysl, který z rizika dělá výnos. A zatímco se ve Washingtonu vede ostrá debata, většina lidí řeší hlavně jednu věc. Kolik to bude stát příští měsíc.
