Podle průzkumu ekonomů zveřejněného v pondělí je nepravděpodobné, že by Federální rezervní systém v USA zkrotil inflaci, aniž by dotlačil americkou ekonomiku do recese. Informovalo o tom CNN či ABC News.
Sedmdesát dva procent ekonomů oslovených Národní asociací podnikové ekonomiky očekává, že další americká recese začne v polovině příštího roku. Pokud už nezačala.
What do economists expect the US economy to do if inflation doesn’t slow?https://t.co/CD0rO0fmdc
— QNext (@QNext_ai) August 23, 2022
Toto chmurné zjištění zahrnuje téměř jednoho z pěti (19 %), kteří podle CNN tvrdí, že ekonomika již v recesi je. Informoval o tom Národní úřad pro ekonomický výzkum (NBER). Dalších 20 % prognostiků neočekává, že by recese začala dříve než ve druhé polovině příštího roku.
„Výsledky průzkumu odrážejí mnoho rozdílných názorů mezi prognostiky,“ uvedl v prohlášení prezident NABE David Altig. „To samo o sobě naznačuje, že výhled je méně jasný než obvykle.“
Pololetní průzkum, provedený mezi 1. srpnem a 9. srpnem, obsahoval odpovědi od 198 členů NABE.
Cesta, jak se vyhnout recesi, se zužuje
Minulý měsíc předseda Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci tvrdil, že stále existuje cesta, jak dostat inflaci pod kontrolu, aniž by došlo k poklesu. Nicméně i Powell podle ABC News připouští, že cesta se zúžila, protože Fed byl nucen uchýlit se k drastickému zvýšení úrokových sazeb, aby srazil inflaci. Téměř tři ze čtyř prognostiků (73 %) v průzkumu NABE uvedli, že vůbec, nebo příliš nevěří, že Fed dokáže dostat inflaci zpět na 2 %, což je cíl Federálního rezervního systému, bez toho, aby během příštích dvou let způsobil recesi. Pouhých 13 % ekonomů uvedlo, že jsou si jisti nebo jsou velmi přesvědčeni, že Fed to zvládne.
Mezitím zákon o snižování inflace, který byl projednáván v Senátu během tohoto průzkumu, získal širokou podporu ekonomů v průzkumu NABE.
Více než tři čtvrtiny panelistů (76 %) uvedly, že podporují cíl zákona o snížení deficitu ve výši 300 miliard dolarů, který prezident Joe Biden podepsal minulý týden. Pozoruhodná byla také podpora 15% minimální korporátní daně (69 % ekonomů bylo pro), dotace na zdravotní péči a reformu cen léků (68 % pro) a dotace, slevy a investice na změnu klimatu (63 % pro).