Nová zpráva varuje, že rozvojové a rozvíjející se země budou do roku 2030 potřebovat 2 biliony dolarů ročně, aby se vyrovnaly s klimatickými změnami. Informaci přinesl server Euronews či The Guardian.
Čísla, která by pokryla potřeby všech světových rozvojových ekonomik kromě Číny, jsou mnohem vyšší než jakékoli finanční prostředky na ochranu klimatu, které dosud byly k dispozici na pomoc chudým zemím.
Peníze by financovaly přechod k obnovitelné energii a pomohly zemím vyrovnat se s extrémním počasím. Toto číslo pochází z „Finance for Climate Action“, zprávy podporované OSN a zveřejněné v úterý.
>> Developing countries ‘will need $2tn a year in climate funding by 2030’ | Climate crisis | The Guardian https://t.co/RPtnoaeoVA, see more https://t.co/YznSRbytEM
— ILoveThisPlanet (@UNBELFUTURO) November 8, 2022
Je to v zájmu všech
Peníze budou potřeba k tomu, aby chudé země mohly přejít od fosilních paliv, investovat do obnovitelné energie a dalších nízkouhlíkových technologií a vyrovnat se s dopady extrémního počasí, uvádí zpráva. Nechaly si ji vypracovat společně vlády Spojeného království a Egypta, píše deník The Guardian. Byla prezentována na klimatickém summitu OSN COP27. Její autoři volají po ‚okamžité akci‘.
„Bohaté země by si měly uvědomit, že je v jejich zásadním vlastním zájmu a také otázkou spravedlnosti vzhledem k vážným dopadům způsobeným jejich vysokou úrovní současných a minulých emisí investovat do opatření v oblasti klimatu na rozvíjejících se trzích a v rozvojových zemích,“ říká Nicholas Stern, hlavní autor zprávy.
„Většina růstu v energetické infrastruktuře a spotřebě, který se předpokládá v příštím desetiletí, bude na rozvíjejících se trzích a v rozvojových zemích,“ říká.
„A pokud zůstanou závislé na fosilních palivech a emisích, svět se nebude moci vyhnout nebezpečným klimatickým změnám, které poškodí a zničí miliardy životů a živobytí v bohatých i chudých zemích.“
Abychom se vyhnuli tomuto strašlivému osudu, granty a půjčky s nízkým úrokem od vlád rozvinutých zemí se musí zdvojnásobit z dnešních asi 30 miliard USD ročně na 60 miliard USD do roku 2025, informuje server Euronews.
Odkud by se vzaly finance na klima
Přibližně polovina peněz by pocházela z „místních zdrojů,“ uvádí zpráva. Mezi potenciální zdroje příjmů patří posílení domácích kapitálových trhů. Musí se však zapojit i vnější finance, stejně jako Světová banka a další multilaterální rozvojové banky, externí investoři a bohaté země.
Tento typ financování je známý jako „loss and damages“ (ztráty a škody). Ztráty a škody jsou jednou z hlavních priorit pro diskusi na summitu Cop27 v Sharm el-Sheikhu, který začal v neděli a bude pokračovat čtrnáct dní.
„Loss and damages“ jsou peníze, které platí bohaté země, jež jsou neúměrně zodpovědné za vysoké emise, chudším zemím, které v současnosti nesou hlavní tíhu změny klimatu.
Například Pákistán je odpovědný za méně než jedno procento celosvětových emisí, ale v letošním roce ho zdevastovaly záplavy. Ty si vyžádaly více než 1700 životů a budou stát zemi 40 miliard dolarů.
Co slíbily bohaté země?
Financování klimatu bylo zatím pomalé. Na COP 2009 v Kodani se rozvinuté země dohodly, že do roku 2020 zmobilizují 100 miliard USD ročně na podporu opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích. K tomu ovšem nedošlo.
Tento bilion dolarů, o kterém se nyní mluví, není stejný jako příslib 100 miliard dolarů, vysvětluje autor zprávy. Je to prostě to, co je nutné, abychom pomohli světu udržet globální oteplování pod 1,5 stupně.
„1 bilion dolarů ročně je velmi odlišný koncept – je to požadavek založený na analýze nezbytných investic a akcí a potenciálně dostupných domácích financí pro mezinárodně dohodnutý a zásadní účel,“ uvádí zpráva.
„1 bilion dolarů není nových 100 miliard dolarů. To druhé bylo vyjednáno, nikoli vyvozeno z analýz toho, co je pro daný účel nezbytné.“