FinanceRozvojové země potřebují 2 biliony dolarů ročně, aby se vyrovnaly s klimatickou...

Rozvojové země potřebují 2 biliony dolarů ročně, aby se vyrovnaly s klimatickou krizí

Reklama

Nová zpráva varuje, že rozvojové a rozvíjející se země budou do roku 2030 potřebovat 2 biliony dolarů ročně, aby se vyrovnaly s klimatickými změnami. Informaci přinesl server Euronews či The Guardian.

Čísla, která by pokryla potřeby všech světových rozvojových ekonomik kromě Číny, jsou mnohem vyšší než jakékoli finanční prostředky na ochranu klimatu, které dosud byly k dispozici na pomoc chudým zemím.

Peníze by financovaly přechod k obnovitelné energii a pomohly zemím vyrovnat se s extrémním počasím. Toto číslo pochází z „Finance for Climate Action“, zprávy podporované OSN a zveřejněné v úterý.

Je to v zájmu všech

Peníze budou potřeba k tomu, aby chudé země mohly přejít od fosilních paliv, investovat do obnovitelné energie a dalších nízkouhlíkových technologií a vyrovnat se s dopady extrémního počasí, uvádí zpráva. Nechaly si ji vypracovat společně vlády Spojeného království a Egypta, píše deník The Guardian. Byla prezentována na klimatickém summitu OSN COP27. Její autoři volají po ‚okamžité akci‘.

„Bohaté země by si měly uvědomit, že je v jejich zásadním vlastním zájmu a také otázkou spravedlnosti vzhledem k vážným dopadům způsobeným jejich vysokou úrovní současných a minulých emisí investovat do opatření v oblasti klimatu na rozvíjejících se trzích a v rozvojových zemích,“ říká Nicholas Stern, hlavní autor zprávy.

„Většina růstu v energetické infrastruktuře a spotřebě, který se předpokládá v příštím desetiletí, bude na rozvíjejících se trzích a v rozvojových zemích,“ říká.

„A pokud zůstanou závislé na fosilních palivech a emisích, svět se nebude moci vyhnout nebezpečným klimatickým změnám, které poškodí a zničí miliardy životů a živobytí v bohatých i chudých zemích.“

Abychom se vyhnuli tomuto strašlivému osudu, granty a půjčky s nízkým úrokem od vlád rozvinutých zemí se musí zdvojnásobit z dnešních asi 30 miliard USD ročně na 60 miliard USD do roku 2025, informuje server Euronews.

Odkud by se vzaly finance na klima

Přibližně polovina peněz by pocházela z „místních zdrojů,“ uvádí zpráva. Mezi potenciální zdroje příjmů patří posílení domácích kapitálových trhů. Musí se však zapojit i vnější finance, stejně jako Světová banka a další multilaterální rozvojové banky, externí investoři a bohaté země.

Tento typ financování je známý jako „loss and damages“ (ztráty a škody). Ztráty a škody jsou jednou z hlavních priorit pro diskusi na summitu Cop27 v Sharm el-Sheikhu, který začal v neděli a bude pokračovat čtrnáct dní.

„Loss and damages“ jsou peníze, které platí bohaté země, jež jsou neúměrně zodpovědné za vysoké emise, chudším zemím, které v současnosti nesou hlavní tíhu změny klimatu.

Například Pákistán je odpovědný za méně než jedno procento celosvětových emisí, ale v letošním roce ho zdevastovaly záplavy. Ty si vyžádaly více než 1700 životů a budou stát zemi 40 miliard dolarů.

Co slíbily bohaté země?

Financování klimatu bylo zatím pomalé. Na COP 2009 v Kodani se rozvinuté země dohodly, že do roku 2020 zmobilizují 100 miliard USD ročně na podporu opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích. K tomu ovšem nedošlo.

Tento bilion dolarů, o kterém se nyní mluví, není stejný jako příslib 100 miliard dolarů, vysvětluje autor zprávy. Je to prostě to, co je nutné, abychom pomohli světu udržet globální oteplování pod 1,5 stupně.

„1 bilion dolarů ročně je velmi odlišný koncept – je to požadavek založený na analýze nezbytných investic a akcí a potenciálně dostupných domácích financí pro mezinárodně dohodnutý a zásadní účel,“ uvádí zpráva.

„1 bilion dolarů není nových 100 miliard dolarů. To druhé bylo vyjednáno, nikoli vyvozeno z analýz toho, co je pro daný účel nezbytné.“

Doporučujeme

Kalifornie a další státy chtějí zabránit spojení Paramount a Warner Bros

Plánované spojení společností Paramount a Warner Bros. Discovery za 110 miliard dolarů narazilo na silný odpor. Kalifornie a dalších jedenáct amerických států podaly žalobu, podle níž by vznikl mediální gigant s příliš velkým vlivem na filmový i televizní trh. Obávají se vyšších cen, menší konkurence i dopadů na zaměstnance a diváky.

SpaceX po měsíci na burze slábne. Akcie míří zpět k ceně z IPO

Rekordní vstup SpaceX na burzu přinesl investorům euforii a firmě historické ocenění. Po prvním měsíci obchodování ale akcie odevzdaly velkou část zisků a pozornost trhu se přesouvá od velkých očekávání k reálným výsledkům společnosti.

Trump označil dohodu s Íránem za ukončenou. Ropa znovu zdražuje

Obnovené střety mezi Spojenými státy a Íránem znovu zvýšily nejistotu kolem Hormuzského průlivu. Donald Trump prohlásil, že předběžná dohoda s Teheránem skončila, a odmítl tvrzení Íránu, že strategickou námořní cestu uzavřel.

Meta stahuje kontroverzní AI funkci na Instagramu po vlně kritiky

Meta chtěla uživatelům nabídnout nový způsob práce s umělou inteligencí. Funkce, která dokázala upravovat fotografie z veřejných instagramových účtů, ale vyvolala okamžitou vlnu kritiky kvůli ochraně soukromí. Firma proto během několika dnů změnila názor a nástroj stáhla.

Apple žaluje OpenAI kvůli údajnému odcizení obchodních tajemství

Apple podal žalobu na OpenAI a dva své bývalé zaměstnance. Tvrdí, že firma využila důvěrné informace při budování vlastní divize spotřební elektroniky. Spor dál vyostřuje napětí mezi společnostmi, které ještě v roce 2024 spojily síly při začlenění ChatGPT do zařízení Applu.

Ruský zákaz vývozu nafty tlačí světové ceny vzhůru

Rusko zakázalo vývoz nafty a dál tím napjalo už tak oslabený světový trh s palivy. Krok přišel po ukrajinských útocích na ruské rafinerie, které omezily výrobu a vyvolaly nedostatek pohonných hmot v řadě regionů. Moskva chce zákazem zvýšit dodávky pro domácí trh. Dopad ale rychle pocítily i země, které ruskou naftu přímo nenakupují.

Implantát se semaglutidem má pomoci udržet váhu bez injekcí

Americká biotechnologická společnost Vivani Medical vyvíjí malý podkožní implantát se semaglutidem. Zařízení má pacientům pomoci pokračovat v léčbě obezity bez pravidelných injekcí nebo každodenních tablet. Projekt je zatím v rané fázi a před případným uvedením na trh musí projít klinickými studiemi i schvalováním.

Goldman Sachs převezme správu penzijních aktiv za 70 miliard dolarů

Goldman Sachs získal dva velké mandáty od společností Verizon Communications a Lockheed Martin. Banka bude spravovat penzijní a další důchodová aktiva v celkové hodnotě 70 miliard dolarů. Jde o jeden z největších obchodů poslední doby na trhu externí správy firemních investic.

Volkswagen v krizi. Chystá největší restrukturalizaci ve své historii

Volkswagen stojí před jedním z nejdůležitějších rozhodnutí za poslední desetiletí. Vedení automobilky chce výrazně snížit náklady, zrušit až 100 tisíc pracovních míst a uzavřít několik továren. Proti plánům už protestují zaměstnanci po celém Německu.

OpenAI uvede se zpožděním svůj dosud nejpokročilejší model GPT 5.6

Společnost OpenAI ve čtvrtek zpřístupní veřejnosti novou generaci jazykových modelů GPT 5.6. Její uvedení se o několik týdnů opozdilo kvůli bezpečnostnímu prověřování ze strany americké vlády, která se obává možného zneužití stále výkonnější umělé inteligence.

SpaceX míří do Nasdaq 100. Wall Street sází na další růst Muskova impéria

SpaceX se necelý měsíc po rekordním vstupu na burzu dostává do prestižního indexu Nasdaq 100. Pro firmu Elona Muska to znamená novou vlnu zájmu investorů i větší tlak na to, aby dokázala naplnit vysoká očekávání trhu.

Samsung zvýšil zisk devatenáctinásobně, investoři přesto poslali akcie dolů

Samsung má za sebou další rekordní čtvrtletí. Díky mimořádné poptávce po paměťových čipech pro umělou inteligenci téměř dvacetinásobně zvýšil provozní zisk a překonal očekávání analytiků. Nadšení ale rychle vystřídaly obavy, že současný boom nemusí vydržet.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama