4.5 C
Czech
Pátek 9. května 2025

Bohatí v problémech: Jmění Huanga a Della spadlo pod 100 miliard dolarů

Turbulence akciových trhů letos připravily několik miliardářů o značnou část jmění. Jensen Huang z Nvidie a Michael Dell z Dell Technologies spadli pod magickou hranici 100 miliard. Warren Buffett na rozdíl od nich zaznamenal působivý růst.

Rozvojové země potřebují 2 biliony dolarů ročně, aby se vyrovnaly s klimatickou krizí

Reklama

Nová zpráva varuje, že rozvojové a rozvíjející se země budou do roku 2030 potřebovat 2 biliony dolarů ročně, aby se vyrovnaly s klimatickými změnami. Informaci přinesl server Euronews či The Guardian.

Reklama

Čísla, která by pokryla potřeby všech světových rozvojových ekonomik kromě Číny, jsou mnohem vyšší než jakékoli finanční prostředky na ochranu klimatu, které dosud byly k dispozici na pomoc chudým zemím.

Peníze by financovaly přechod k obnovitelné energii a pomohly zemím vyrovnat se s extrémním počasím. Toto číslo pochází z „Finance for Climate Action“, zprávy podporované OSN a zveřejněné v úterý.

Je to v zájmu všech

Peníze budou potřeba k tomu, aby chudé země mohly přejít od fosilních paliv, investovat do obnovitelné energie a dalších nízkouhlíkových technologií a vyrovnat se s dopady extrémního počasí, uvádí zpráva. Nechaly si ji vypracovat společně vlády Spojeného království a Egypta, píše deník The Guardian. Byla prezentována na klimatickém summitu OSN COP27. Její autoři volají po ‚okamžité akci‘.

Reklama

„Bohaté země by si měly uvědomit, že je v jejich zásadním vlastním zájmu a také otázkou spravedlnosti vzhledem k vážným dopadům způsobeným jejich vysokou úrovní současných a minulých emisí investovat do opatření v oblasti klimatu na rozvíjejících se trzích a v rozvojových zemích,“ říká Nicholas Stern, hlavní autor zprávy.

„Většina růstu v energetické infrastruktuře a spotřebě, který se předpokládá v příštím desetiletí, bude na rozvíjejících se trzích a v rozvojových zemích,“ říká.

„A pokud zůstanou závislé na fosilních palivech a emisích, svět se nebude moci vyhnout nebezpečným klimatickým změnám, které poškodí a zničí miliardy životů a živobytí v bohatých i chudých zemích.“

Abychom se vyhnuli tomuto strašlivému osudu, granty a půjčky s nízkým úrokem od vlád rozvinutých zemí se musí zdvojnásobit z dnešních asi 30 miliard USD ročně na 60 miliard USD do roku 2025, informuje server Euronews.

Odkud by se vzaly finance na klima

Přibližně polovina peněz by pocházela z „místních zdrojů,“ uvádí zpráva. Mezi potenciální zdroje příjmů patří posílení domácích kapitálových trhů. Musí se však zapojit i vnější finance, stejně jako Světová banka a další multilaterální rozvojové banky, externí investoři a bohaté země.

Tento typ financování je známý jako „loss and damages“ (ztráty a škody). Ztráty a škody jsou jednou z hlavních priorit pro diskusi na summitu Cop27 v Sharm el-Sheikhu, který začal v neděli a bude pokračovat čtrnáct dní.

„Loss and damages“ jsou peníze, které platí bohaté země, jež jsou neúměrně zodpovědné za vysoké emise, chudším zemím, které v současnosti nesou hlavní tíhu změny klimatu.

Například Pákistán je odpovědný za méně než jedno procento celosvětových emisí, ale v letošním roce ho zdevastovaly záplavy. Ty si vyžádaly více než 1700 životů a budou stát zemi 40 miliard dolarů.

Co slíbily bohaté země?

Financování klimatu bylo zatím pomalé. Na COP 2009 v Kodani se rozvinuté země dohodly, že do roku 2020 zmobilizují 100 miliard USD ročně na podporu opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích. K tomu ovšem nedošlo.

Tento bilion dolarů, o kterém se nyní mluví, není stejný jako příslib 100 miliard dolarů, vysvětluje autor zprávy. Je to prostě to, co je nutné, abychom pomohli světu udržet globální oteplování pod 1,5 stupně.

„1 bilion dolarů ročně je velmi odlišný koncept – je to požadavek založený na analýze nezbytných investic a akcí a potenciálně dostupných domácích financí pro mezinárodně dohodnutý a zásadní účel,“ uvádí zpráva.

„1 bilion dolarů není nových 100 miliard dolarů. To druhé bylo vyjednáno, nikoli vyvozeno z analýz toho, co je pro daný účel nezbytné.“

Reklama
Reklama

Sledujte nás na sítích

Fed dál drží sazby, zvyšuje se ale riziko stagflace

Federální rezervní systém ve středu ponechal základní sazbu beze změny – dál platí pásmo 4,25 až 4,5 procenta, kde se drží už od prosince minulého roku. V pozadí ale sílí obavy z nejistého směru, kterým se americká ekonomika může vydat. Rostou tlaky na ceny a zároveň slábne jistota ohledně dalšího růstu.

Americký obchodní deficit vystřelil na rekordní hodnotu

Spojené státy v březnu zaznamenaly rekordní obchodní deficit ve výši 140,5 miliardy dolarů. Firmy i domácnosti se snažily předzásobit před zavedením nových cel prezidenta Donalda Trumpa. Prudce tak narostl dovoz, především spotřebního zboží a léčiv.

Kdo je Greg Abel, muž, který převezme otěže impéria po Buffettovi

Warren Buffett se po více než šedesáti letech vzdává vedení společnosti Berkshire Hathaway. Do čela konglomerátu usedne Kanaďan Greg Abel, který firmu zná víc než důvěrně. Oficiálně se stane generálním ředitelem 1. ledna 2026.

Trump obrátil, šéfa Fedu Powella neodvolá

Donald Trump ustoupil od výhružek a oznámil, že šéfa americké centrální banky Jeroma Powella do konce jeho mandátu neodvolá. Přesto na něj dál tlačí, aby snížil úrokové sazby. Podle něj by tím pomohl americké ekonomice i jeho vlastní administrativě.

Amazon překonal odhady, přesto jsou investoři zklamaní

Amazon si v prvním čtvrtletí vedl lépe, než se čekalo. Přesto to akciím nestačilo. Investory znepokojil slabý výhled a napětí kolem amerických cel. Firma navíc čelila kritice z Bílého domu. Co se za suchými čísly skutečně skrývá?

Hledá Tesla náhradu za Muska? Firma tvrdí, že jde o spekulace

Elon Musk a vedení Tesly čelí dalšímu bouřlivému týdnu. Tentokrát kvůli zprávě Wall Street Journal, podle níž měla firma začít hledat nového šéfa. Důvodem prý byla nespokojenost investorů s tím, kolik času Musk tráví ve Washingtonu místo toho, aby se věnoval firmě. Tesla i samotný Musk to ale se vší razancí popřeli.

Trumpova cla zaskočila trhy i spotřebitele. Americká ekonomika má nejhorší výsledek od pandemie

Americká ekonomika vstoupila do roku 2025 s nečekaně tvrdým přistáním. Hrubý domácí produkt se v prvním čtvrtletí propadl o 0,3 procenta, což je nejhorší výsledek od pandemie v roce 2020. Ekonomové očekávali mírný růst, ale realita ukázala hlubší problémy. Investoři reagovali poklesem akciových trhů a obavami z recese.

Evropská ekonomika zrychlila. Jak dlouho jí to vydrží?

Začátek roku přinesl pro eurozónu nečekaně pozitivní zprávu. Ekonomika vzrostla o 0,4 procenta, dvakrát rychleji než na konci loňského roku. Jenže pod povrchem to tak růžové není. Výsledky táhla hlavně menší a volatilní ekonomika Irska, zatímco největší evropské země zůstaly pozadu.

Zimbabwe obnovuje ražbu zlatých mincí, ceny zlata rekordně stoupají

Zimbabwe zkouší další krok ke stabilizaci své problémy zmítané ekonomiky. Po zavedení nové zlatem kryté měny ZiG v roce 2024 se země rozhodla také obnovit ražbu zlatých mincí Mosi-Oa-Tunya. Opatření má posílit důvěru v domácí měnu a předejít opakování inflačních otřesů minulosti.

Alphabet překvapil silnými čísly. Reklama táhne, akcie rostou

Technologický gigant Alphabet zveřejnil výsledky, které předčily očekávání Wall Streetu. Pomohly mu k tomu především vyšší příjmy z reklamy ve vyhledávání a stabilní růst cloudových služeb. Investory navíc potěšil i plán na další masivní zpětný odkup vlastních akcií.

NEJNOVĚJŠÍ

Fed dál drží sazby, zvyšuje se ale riziko stagflace

Federální rezervní systém ve středu ponechal základní sazbu beze změny – dál platí pásmo 4,25 až 4,5 procenta, kde se drží už od prosince minulého roku. V pozadí ale sílí obavy z nejistého směru, kterým se americká ekonomika může vydat. Rostou tlaky na ceny a zároveň slábne jistota ohledně dalšího růstu.

Americký obchodní deficit vystřelil na rekordní hodnotu

Spojené státy v březnu zaznamenaly rekordní obchodní deficit ve výši 140,5 miliardy dolarů. Firmy i domácnosti se snažily předzásobit před zavedením nových cel prezidenta Donalda Trumpa. Prudce tak narostl dovoz, především spotřebního zboží a léčiv.

Kdo je Greg Abel, muž, který převezme otěže impéria po Buffettovi

Warren Buffett se po více než šedesáti letech vzdává vedení společnosti Berkshire Hathaway. Do čela konglomerátu usedne Kanaďan Greg Abel, který firmu zná víc než důvěrně. Oficiálně se stane generálním ředitelem 1. ledna 2026.

Trump obrátil, šéfa Fedu Powella neodvolá

Donald Trump ustoupil od výhružek a oznámil, že šéfa americké centrální banky Jeroma Powella do konce jeho mandátu neodvolá. Přesto na něj dál tlačí, aby snížil úrokové sazby. Podle něj by tím pomohl americké ekonomice i jeho vlastní administrativě.

Amazon překonal odhady, přesto jsou investoři zklamaní

Amazon si v prvním čtvrtletí vedl lépe, než se čekalo. Přesto to akciím nestačilo. Investory znepokojil slabý výhled a napětí kolem amerických cel. Firma navíc čelila kritice z Bílého domu. Co se za suchými čísly skutečně skrývá?
Reklama
Reklama
Reklama