Stres v bankovním sektoru je pečlivě sledován z hlediska jeho potenciálu vyvolat úvěrovou krizi, řekl v neděli politik Federálního rezervního systému USA. Představitel Evropské centrální banky rovněž upozornil na možné zpřísnění půjček. Informovala o tom agentura Reuters či Financial Times.
Úřady po celém světě jsou ve vysoké pohotovosti kvůli následkům nedávných krizí v bankách po krachu bank Silicon Valley Bank a Signature Bank ve Spojených státech a po záchranném převzetí Credit Suisse ve Švýcarsku.
Banking stress puts U.S. and Europe on watch for credit crunch https://t.co/3YvMUpwqiE pic.twitter.com/KCNQ6aJfx1
— Reuters (@Reuters) March 26, 2023
Minulý týden skončil blikajícími indikátory napětí na finančních trzích. Euro kleslo vůči dolaru, výnosy vládních dluhopisů eurozóny klesly a náklady na pojištění proti selhání bank navzdory ujištěním ze strany politiků prudce vzrostly.
V rámci poslední snahy uklidnit investory americké ministerstvo financí v pátek uvedlo, že Rada pro dohled nad finanční stabilitou se shodla na tom, že americký bankovní systém je „zdravý a odolný“.
„Není nám jasné, jak velká část těchto bankovních stresů vede k rozsáhlé úvěrové krizi. Tato úvěrová krize… by pak zpomalila ekonomiku. To je něco, co velmi, velmi pečlivě sledujeme,“ řekl prezident Fedu Minneapolis Neel Kashkari v neděli v pořadu CBS „Face the Nation“.
Dodal, že je ještě příliš brzy na to, aby bylo možné změřit „imprint“ bankovního stresu na ekonomiku, a proto je příliš brzy na to, abychom věděli, jak by to mohlo ovlivnit příští rozhodnutí o úrokových sazbách Federálního výboru pro volný trh.
Mezitím ECB v Evropě věří, že nedávné otřesy v bankovním sektoru mohou vést k nižšímu růstu a inflaci, řekl její viceprezident Luis de Guindos. „Máme dojem, že povedou k dalšímu zpřísnění úvěrových standardů v eurozóně. A možná se to promítne do ekonomiky ve smyslu nižšího růstu a nižší inflace,“ řekl pro Business Post.
Vliv na zvyšování úrokových sazeb
Poté, co švýcarská vláda navrhla záchranné převzetí Credit Suisse rivalem UBS se sídlem v Zurichu, do centra pozornosti investorů se dostala německá Deutsche Bank. Akcie největší německé banky v pátek klesly o 8,5 % a náklady na pojištění jejích dluhopisů proti riziku nesplácení prudce vyskočily. Index hlavních akcií evropských bank klesl.
Náhlý nárůst napětí v bankách vyvolal otázky, zda hlavní centrální banky budou pokračovat v agresivním zvyšování úrokových sazeb ve snaze snížit inflaci.
Erik Nielsen, hlavní ekonomický poradce skupiny UniCredit v Londýně, uvedl, že centrální banky by neměly oddělovat měnovou politiku od finanční stability v době zvýšených obav, že by bankovní potíže mohly vést k rozsáhlé finanční krizi.
„Hlavní centrální banky, včetně Fedu a ECB, by měly učinit společné prohlášení, že jakékoli další zvýšení sazeb není na stole, alespoň dokud se na finanční trhy nevrátí stabilita,“ uvedl Nielsen podle agentury Reuters.
Fed tento týden zvýšil úrokové sazby o čtvrt bodu, ale otevřel dveře k pozastavení dalšího zvyšování, dokud nebude jasné, jak se mohou změnit praktiky bankovních půjček po nedávném kolapsu SVB a Signature Bank se sídlem v New Yorku.
„Existují určité znepokojivé signály. Pozitivní je, že se zdá, že odliv vkladů se zpomalil. Mezi menšími a regionálními bankami se obnovuje určitá důvěra,“ řekl Kashkari.
Rizika pro ekonomiku
Turbulence mezi bankovními akciemi na obou stranách Atlantiku pokračovaly i do konce týdne, navzdory snaze politiků, centrálních bank a regulátorů rozptýlit obavy. Fed spustil program nouzových půjček, který má ostatní regionální věřitele ochránit před problémy. Nedávné údaje ukázaly, že se peníze přesouvají z menších do větších bank.
Podle serveru Financial Times jsou finanční ústavy v současnosti pod větším tlakem kvůli nízkým úrokovým sazbám a tvrdé konkurenci, což může vést k většímu riziku kreditního selhání. Také zdůrazňuje, že inflace v USA roste a může být vyšší, než očekávala centrální banka. Tento faktor by mohl být dalším rizikem pro ekonomiku. Analytici také upozorňují na to, že některé banky mohou mít vysoké expozice vůči případnému propadu na trhu s nemovitostmi.
Nedávné změny v bankovním průmyslu, včetně růstu digitálního bankovnictví a finančního technologií, mohou také mít vliv na bankovní stabilitu a rizika v budoucnu. Regulátoři a centrální bankéři v USA jsou stále opatrní a snaží se předejít většímu riziku bankovní krize a recese.