FinanceŠvýcarský parlament odmítl záchranný balíček pro Credit Suisse

Švýcarský parlament odmítl záchranný balíček pro Credit Suisse

Reklama

Švýcarský parlament ve středu odmítl vládní pomoc ve výši 109 miliard švýcarských franků (120,82 miliardy dolarů) na fúzi Credit Suisse s UBS. Narychlo dohodnutá záchrana padlé banky tak zůstala bez převážně symbolického parlamentního požehnání. Informovala o tom agentura Reuters či server DW News.

Zákonodárci odmítli vládní dohodu s UBS o odkoupení problémové Credit Suisse. Hlasování je však pouze symbolické, protože dohoda prošla podle nouzového zákona.

Zatímco horní komora schválila vládní příspěvek na záchranný balíček, dolní a větší komora parlamentu ve středu opět hlasovala proti. Návrhy odmítla již na úterním nočním zasedání a přinutila horní komoru, aby našla řešení, až se ve středu znovu sejde.

Horní komora, která hledala kompromis, ve středu ráno schválila změny opatření. Ty ale nestačily na to, aby ovlivnily zákonodárce dolní komory. Odmítli návrh 103 hlasy proti 71, což je podobná míra odporu jako předchozí noc.

Žádný dopad na převzetí

Cedric Wermuth, spolupředseda sociálních demokratů, těsně před hlasováním v dolní komoře řekl, že strana prostě nemůže financování podpořit. Zatímco závazek vlády, učiněný pomocí nouzového zákona, nelze zvrátit, hlasování znamená symbolickou výtku pro úřady, jejichž rozhodnutí do značné míry obejít národní legislativu rozlítilo mnoho politiků.

„Toto rozhodnutí nemá žádný dopad na převzetí Credit Suisse, o kterém bylo rozhodnuto 19. března,“ uvedlo po hlasování švýcarské ministerstvo financí.

„Dne 19. března 2023 finanční delegace švýcarského parlamentu již dala závazný souhlas s úvěry na závazky jménem parlamentu kvůli naléhavosti této záležitosti,“ uvedlo podle serveru DW News ministerstvo.

Zákonodárci, kteří podpořili schválení dohody, vyjádřili obavy o image Švýcarska. „Nezáleží na tom, o čem podrobně rozhodneme, ale skutečně by to vyslalo špatný signál, kdyby tyto půjčky byly zamítnuty,“ řekla před hlasováním Eva Herzogová, která je členkou horní komory Rady států.

Jaký signál zamítnutí vysílá světu?

Po dni vzrušených debat vedených ve čtyřech národních jazycích země, které pokračovaly až do časných ranních hodin, schválila horní komora změny, jejichž cílem bylo získat skeptiky na svou stranu.

Jednání zahrnovalo návrh, aby švýcarská federální vláda vypracovala novelu zákona o bankách v zemi. Jejím cílem by podle agentury Reuters bylo snížit rizika, která představují systémově relevantní banky pro Švýcarsko, například zvýšením kapitálových požadavků a omezením bonusů.

Ministryně financí Karin Keller-Sutterová v projevu v parlamentu před středečním hlasováním řekla zákonodárcům, aby zvážili, jakou zprávu by jejich odmítnutí záchrany vyslalo světu. „Jaký signál chcete dát v mezinárodním měřítku, jsou instituce spolehlivé, ceníte si stability finančního trhu v místě, kde již máte finanční centrum s určitou důležitostí?“

Zákonodárci byli odvoláni do hlavního města země, Bernu, na vzácné mimořádné zasedání. Tam se diskutovalo o otevřené reakci švýcarské vlády na kolaps, ze kterého mnozí v zemi obviňují nejvyšší vedení Credit Suisse.

Fúze z minulého měsíce, kdy banku převzala konkurenční UBS za 3 miliardy švýcarských franků a podpořila více než 250 miliardami švýcarských franků v zárukách, vyvolala širokou kritiku. „Používání nouzového zákona dosáhlo za poslední tři roky úrovně, která mě začíná štvát,“ nechal se v úterý slyšet člen horní komory parlamentu Hansjoerg Knecht.

Proč švýcarská vláda zorganizovala odkup Credit Suisse

Švýcarská vláda vyjednala odkup Credit Suisse ze strany UBS, aby zabránila kolapsu 167letého bankovního ústavu a možnému vyvolání dalších krachů v globálním bankovním systému.

UBS souhlasila, že zaplatí 3 miliardy švýcarských franků, aby převzala svého problémového rivala. Ale pod podmínkou dalších miliard v zárukách od švýcarské centrální banky.

Vláda svou záchrannou dohodou možná zabránila dalším bankovním problémům, ale středeční hlasování představuje nesouhlas s tímto krokem před parlamentními volbami, které se mají konat letos v říjnu.

Doporučujeme

Volkswagen v krizi. Chystá největší restrukturalizaci ve své historii

Volkswagen stojí před jedním z nejdůležitějších rozhodnutí za poslední desetiletí. Vedení automobilky chce výrazně snížit náklady, zrušit až 100 tisíc pracovních míst a uzavřít několik továren. Proti plánům už protestují zaměstnanci po celém Německu.

OpenAI uvede se zpožděním svůj dosud nejpokročilejší model GPT 5.6

Společnost OpenAI ve čtvrtek zpřístupní veřejnosti novou generaci jazykových modelů GPT 5.6. Její uvedení se o několik týdnů opozdilo kvůli bezpečnostnímu prověřování ze strany americké vlády, která se obává možného zneužití stále výkonnější umělé inteligence.

SpaceX míří do Nasdaq 100. Wall Street sází na další růst Muskova impéria

SpaceX se necelý měsíc po rekordním vstupu na burzu dostává do prestižního indexu Nasdaq 100. Pro firmu Elona Muska to znamená novou vlnu zájmu investorů i větší tlak na to, aby dokázala naplnit vysoká očekávání trhu.

Samsung zvýšil zisk devatenáctinásobně, investoři přesto poslali akcie dolů

Samsung má za sebou další rekordní čtvrtletí. Díky mimořádné poptávce po paměťových čipech pro umělou inteligenci téměř dvacetinásobně zvýšil provozní zisk a překonal očekávání analytiků. Nadšení ale rychle vystřídaly obavy, že současný boom nemusí vydržet.

Nejslavnější jahody světa. Wimbledon na nich staví tradici už více než sto let

Jahody se smetanou patří k Wimbledonu stejně neodmyslitelně jako travnaté kurty nebo bílé oblečení hráčů. Málokdo ale ví, kolik práce, plánování a logistiky stojí za tím, aby se během turnaje dostaly do rukou tisíců návštěvníků.

Prémiový benzin je dražší než kdy dřív, řidiči ale váhají

Prémiový benzin ve Spojených státech zdražil proti běžnému palivu tak výrazně, že rozdíl u pump dosahuje zhruba jednoho dolaru za galon. Ještě před lety šlo o mnohem menší příplatek, který řidiči často skoro neřešili. Teď už je ale rozdíl na účtence dost velký na to, aby část motoristů začala přemýšlet, zda vyšší oktan opravdu potřebuje.

Manhattanský luxusní trh ustál novou daň z druhého bydlení

Manhattan měl po zavedení nové daně z luxusních druhých domovů zažít odliv bohatých kupců a ochlazení trhu. Zatím se ale děje spíš opak. Luxusní nemovitosti v New Yorku se dál prodávají a nejdražší část trhu ukazuje, že ultrabohatí kupci se vyšších nákladů nezalekli.

Jeff Bezos zrychlil sázky na umělou inteligenci

Jeff Bezos v červnu výrazně přidal v investicích do umělé inteligence. Jeho rodinná investiční firma Bezos Expeditions se zapojila do pěti přímých investic do startupů a podle dat platformy Fintrx se postarala o desetinu všech podobných obchodů rodinných kanceláří za daný měsíc.

Ryanair vyzývá k odkladu nových kontrol na evropských letištích

Nový systém hraničních kontrol v Evropské unii měl cestování zrychlit a zvýšit bezpečnost. Místo toho ale podle aerolinek způsobuje dlouhé fronty a zpoždění. Ryanair proto vyzývá k odložení jeho plného zavedení až po letních prázdninách.

Brazílie zpřísňuje kontroly masa kvůli zákazu dovozu do EU

Brazílie zavádí nová pravidla pro kontrolu výroby masa a masných výrobků. Reaguje tak na rozhodnutí Evropské unie, která od září zakáže dovoz části živočišných produktů ze země kvůli používání některých antimikrobiálních látek.

Tesla překonala očekávání. K růstu výrazně přispěla Evropa

Tesla zažila nejlepší druhé čtvrtletí za poslední roky. Automobilka výrazně překonala očekávání analytiků a meziročně zvýšila prodeje o čtvrtinu. Za oživením stojí hlavně Evropa, zatímco firma dál sází na umělou inteligenci, autonomní řízení a robotiku.

Google definitivně prohrál spor s EU. Zaplatí rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Osm let trvající právní bitva skončila. Nejvyšší soud Evropské unie definitivně potvrdil rekordní pokutu 4,1 miliardy eur, kterou Google dostal za zneužití dominantního postavení systému Android. Rozhodnutí může posílit tlak evropských úřadů na další technologické giganty.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama