Nike čelí ve Spojených státech hromadné žalobě od zákazníků, kteří firmu obviňují z neoprávněného navyšování cen kvůli clům. Podle žaloby společnost promítla náklady na dovozní cla do cen bot a oblečení, ale případné vrácené peníze zákazníkům vracet nechce.
Spor souvisí s rozhodnutím amerického Nejvyššího soudu z letošního února. Ten zrušil část cel zavedených Donaldem Trumpem podle zákona o mimořádných ekonomických pravomocích prezidenta.
Zákazníci mluví o dvojím inkasu
Podle žaloby Nike zvýšil ceny některých bot o pět až deset dolarů. U části oblečení zdražení dosáhlo dvou až deseti dolarů.
Žalobci tvrdí, že firma teď může získat peníze dvakrát. Jednou od zákazníků prostřednictvím vyšších cen a podruhé od americké vlády formou vrácených cel.
V žalobě stojí, že Nike „neudělal žádný právně závazný krok“, kterým by slíbil vrácení přeplatků zákazníkům. Dokument zároveň upozorňuje, že firma může získat „stejné celní platby dvakrát“.
Nike podle vlastních údajů zaplatil kvůli Trumpovým clům zhruba miliardu dolarů za dovoz zboží. Společnost se k nové žalobě zatím veřejně nevyjádřila.
Nike's new $1 billion problem
— Secret Sauce (@Secretsauce) May 10, 2026
A class action lawsuit has been filed against Nike claiming attempts to double dip on tariff refund money
Nike is seeking recover costs incurred imposed by tariffs during 2025
Nike had increased prices to help offset tariff costs. The lawsuit argues… pic.twitter.com/vhcNvazVbj
Podobných žalob přibývá
Nike není jedinou firmou, která podobným žalobám čelí. Spotřebitelé už dříve podali žaloby také na Costco nebo výrobce brýlí Ray-Ban EssilorLuxottica.
Ve Spojených státech zároveň běží tisíce dalších sporů kvůli clům. Více než dva tisíce společností žádají u amerického soudu pro mezinárodní obchod vrácení peněz zaplacených na clech.
Nike letos na jaře investorům oznámil, že dopad cel na marže by měl výrazně oslabit po účetním čtvrtletí končícím v srpnu 2026. Firma zároveň oznámila propouštění přibližně 1400 zaměstnanců z divize globálních operací.
Podle interního memoranda se škrty dotknou hlavně technologických týmů v Severní Americe, Asii a Evropě. Celkově jde o necelá dvě procenta globální pracovní síly firmy.
