Karibské ostrovy rozjíždějí legální byznys s konopím. Pěstitelé míří na domácí trh, turisty i budoucí export. Region sází na klima, tradici a vlastní odrůdy. Zároveň naráží na přeregulování a sílu černého trhu.
Na Antigue pěstuje Michaelus Tracey devět odrůd na farmě Pineapple Road. Tvrdí, že je pozná podle vůně i tvaru listů. Teplo, slunce a vysoká vlhkost dávají rostlinám ideální podmínky. Pěstitelé testují nové strainy tak, aby nabízely různé účinky a „měly léčebnou hodnotu“.
Změny v zákonech postupují ostrov po ostrově. Jamajka před deseti lety dekriminalizovala rekreační užívání a povolila produkci pro medicínu. Antigua a Barbuda ji následovala v roce 2018. Podle Prof Rose Marie Belle Antoine ale region potřebuje víc než jen dekriminalizaci a volá po legálním, ale regulovaném trhu.
Caribbean cannabis growers eye budding domestic sales and exports https://t.co/DupMPgnOhU
— BBC News (UK) (@BBCNews) January 26, 2026
Naděje na export a tlak z USA
Karibik sleduje i vývoj ve Spojených státech. V regionu se mluví o tom, že krok prezidenta Donald Trump z prosince, který snížil federální klasifikaci konopí na mírnější úroveň, může otevřít dveře dalšímu uvolnění pravidel. Alexandra Chong z jamajské firmy Jacana tvrdí, že americká politika se do Karibiku často přelévá. Připomíná, že zařazení konopí po bok heroinu brzdilo regulátory, zatímco nová kategorie je podle ní „mnohem vhodnější“.
Export do USA ale zatím zůstává problematický. Dovoz konopí do Spojených států je na federální úrovni stále nelegální. Přitom 24 amerických států už povolilo rekreační užívání. Jamajský licenční úřad říká, že připravil dočasné postupy pro export, pokud má vývozce platné dovozní povolení cílové země.
Antigua chce být v exportu také rychlá. Šéf tamního Medicinal Cannabis Authority Regis Burton tvrdí, že ostrov už má právní rámec, dobrou polohu i mezinárodní letiště. Věří, že země nakonec export spustí a láká i na „novinkový“ efekt. „Moc lidí nemůže říct, že zkusilo konopí z Antiguy,“ říká.
Černý trh stále vyhrává
V praxi ale legální firmy narážejí na náklady a pravidla. Prodej se často váže na zdravotní autorizaci, což tlačí zákazníky k nelegálním dealerům. Jacana odhaduje, že na Jamajce ročně užívá konopí přes 800 tisíc lidí, z toho polovina turistů. Zároveň tvrdí, že 90 procent z 87 tun roční spotřeby pochází z nelegálních zdrojů.
Chong říká, že přeregulování průmysl „uškrtilo“. Tvrdí také, že z více než 160 licencí udělených na Jamajce mezi roky 2017 a 2024 dnes funguje jen „velmi málo“ provozů. V Antigue to shrnuje konzultant Robert Hill: nelegální dovoz zůstává výnosnější, protože legální firmy platí zaměstnance a účty. Úřady na ostrově přitom zachytily 45 kilogramů nelegálně dovezeného konopí během jediných 24 hodin.
Antigua zkouší i měkčí přístup k domácím nelegálním pěstitelům. Místo stíhání je úřady pozvaly na bezplatný šestitýdenní kurz, který je má naučit vstoupit na legální trh. Burton říká, že už absolvovalo 22 lidí a dva z nich se mají brzy posunout k medicínskému byznysu. Podle něj legální trh neuspěje, pokud si nelegální část bude dělat, co chce.
S legalizací se pojí i téma spravedlnosti. V roce 2018 se premiér Gaston Browne omluvil rastafariánům za desetiletí perzekuce kvůli konopí. O šest let později získali oficiální sakrální oprávnění pěstovat. Vláda také oznámila plán vymazat záznamy lidem dříve odsouzeným za malé množství marihuany.
Jiný obraz nabízí St Vincent a Grenadiny. Tam vláda po amnestii v roce 2018 dekriminalizovala užívání a nastavila systém pro medicínské konopí. Farmáři popisují, že dřív skrývali pole v horách a báli se protidrogových zásahů. Dnes mohou získat licenci s dotovaným poplatkem a firmy musí část suroviny kupovat od tradičních pěstitelů. Jenže výzvy zůstávají: stigma, obtížný export i klimatické rány, včetně erupce v roce 2021 a hurikánu Beryl.
