Kuba zažívá jednu z nejhorších energetických krizí za poslední roky. Výpadky proudu trvají i celý den, nemocnice omezují provoz a lidé v Havaně protestují v ulicích. Do napjaté situace navíc dorazil šéf CIA John Ratcliffe, který přivezl vzkaz od prezidenta Donalda Trumpa.
Ratcliffe jednal s představiteli kubánského ministerstva vnitra i tajných služeb. Podle Reuters šlo teprve o druhou návštěvu šéfa CIA na Kubě od revoluce Fidela Castra v roce 1959. Washington vzkázal, že je připraven „vážně jednat“ o ekonomice i bezpečnosti, ale jen pokud Havana provede „zásadní změny“.
Spojené státy dlouhodobě požadují otevření kubánské ekonomiky, svobodné volby nebo odškodnění za majetek zabavený po revoluci. Ratcliffe jednal také o spolupráci tajných služeb a regionální bezpečnosti.
CIA Director John Ratcliffe led a US delegation to Cuba and conveyed to officials there that the administration wished to negotiate with the communist government, but only if it made changes, an agency official said https://t.co/kpy03FJf5T
— Bloomberg (@business) May 14, 2026
Lidé protestují kvůli výpadkům
Návštěva dorazila ve chvíli, kdy se Kuba potýká s kolapsem energetické sítě. Ministr energetiky Vicente de la O Levy uvedl, že zemi úplně došla nafta i topný olej. Elektrická síť je podle něj v „kritickém stavu“.
Ve středu večer proto v Havaně vypukly protesty. Lidé blokovali silnice, zapalovali odpadky a skandovali hesla proti vládě. Šlo o největší demonstrace od začátku letošní energetické krize.
Výpadky proudu zasahují velkou část země. Některé části Havany zůstávají bez elektřiny i více než 24 hodin. Lidé vaří na dřevě a potraviny se rychle kazí. Kubánská vláda zavřela některé školy i úřady a nemocnice fungují v omezeném režimu.
Havana viní Spojené státy
Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel tvrdí, že za krizí stojí americká politika. Podle něj zemi dusí „energetická blokáda“ ze strany Spojených států.
Trumpova administrativa v posledních měsících zvýšila tlak na Havanu. Washington pohrozil cly zemím, které Kubě dodávají palivo. Dodávky z Venezuely i Mexika proto výrazně klesly.
Americké ministerstvo zahraničí zároveň znovu nabídlo Kubě humanitární pomoc za 100 milionů dolarů. Havana tvrdí, že pomoc neodmítá, ale nejrychlejší řešení by podle ní bylo zrušení amerických sankcí.
