Americká ekonomika vysílá protichůdné signály. Některé ukazatele naznačují, že rozdíly v růstu příjmů a spotřeby mezi bohatšími a chudšími domácnostmi se zmenšují. Zároveň ale velká část Američanů dál pociťuje silný tlak cen, bydlení, energií a dalších základních výdajů. Jednoduchý příběh o tom, že se situace buď zlepšuje, nebo zhoršuje, proto nevystihuje realitu.
CNN upozorňuje, že rozdíl v růstu výdajů mezi domácnostmi s vyššími a nižšími příjmy je podle červnové zprávy PNC nejmenší za tři roky. Bank of America Institute navíc uvedl, že v červnu rostly výdaje nízkopříjmových Američanů rychleji než u vysokopříjmových. Podobné sbližování bylo podle Bank of America patrné také u růstu mezd.
To ale neznamená, že by se finanční problémy nízkopříjmových domácností vytratily. CNN zároveň popisuje rostoucí poptávku po potravinové a další sociální pomoci a upozorňuje, že výsledek závisí i na tom, od jakého roku se vývoj porovnává. Pokud se za výchozí bod vezme rok 2023 místo roku 2019, některé rozdíly mezi příjmovými skupinami naopak působí větší.
Část ukazatelů se zlepšila
Takzvaná ekonomika ve tvaru písmene K popisuje situaci, kdy se finanční vývoj různých skupin obyvatel rozchází. Podle některých novějších dat ale není tento obraz tak jednoznačný jako v minulých letech. CNN uvádí, že od roku 2019 rostlo čisté jmění nejchudších Američanů rychleji než jmění vyšší střední třídy a bohatství střední třídy rostlo rychleji než u nejbohatšího jednoho procenta.
Ekonomové citovaní CNN proto mluví o částečném sbližování. Brian LeBlanc z PNC uvedl, že domácnosti s nižšími příjmy se podle jejich dat v současnosti nezhoršují vůči ostatním tak rychle jako dříve. Rozdíl mezi nimi a bohatšími Američany však podle něj stále existuje.
Současně nelze přehlížet celkovou odolnost spotřeby. CNN uvádí, že maloobchodní tržby několik měsíců rostly a spotřebitelské výdaje ve druhém čtvrtletí stouply o 3,2 procenta. Americká ekonomika tak podle tohoto pohledu zůstává relativně pevná, i když finanční zkušenost jednotlivých domácností se výrazně liší.
Finanční stres zůstává vysoký
Druhý zdroj, komentář v The Nation, klade důraz především na každodenní finanční tlak domácností. Odkazuje například na průzkum CBS News, podle něhož 67 procent Američanů uvádí, že je aktivně stresují peníze. Zmiňuje také průzkum Gallupu, ve kterém 55 procent respondentů uvedlo, že se jejich finanční situace zhoršuje. Jde však o komentář s výrazným politickým a hodnotovým rámcem, takže je vhodné oddělit citovaná data od autorčiných interpretací.
The Nation dále upozorňuje na problémy s bydlením, úsporami a zdravotními výdaji. Podle citovaných průzkumů část Američanů omezuje společenské aktivity nebo odkládá zdravotní péči kvůli nákladům. Text také uvádí, že přibližně třetina země nemá žádné úspory. Tyto údaje ukazují, že i při příznivějším vývoji některých makroekonomických ukazatelů může být finanční rezerva velké části domácností velmi nízká.
Podobnou opatrnost nakonec nabízí i CNN. Organizace Catholic Charities Dallas podle ní obsloužila za poslední rok více než 240 tisíc lidí a od poloviny roku 2025 poskytla přes 15 milionů jídel. Síť 211 napojená na United Way Worldwide zase v roce 2025 zprostředkovala šest milionů doporučení na pomoc s bydlením a další tři miliony kvůli účtům za energie.
Americká ekonomika tak může současně vykazovat silnou spotřebu, sbližování některých příjmových ukazatelů i vysoký finanční stres. Samotné tvrzení, že rozdíl mezi bohatými a chudými roste nebo klesá, je bez určení konkrétního období a ukazatele příliš zjednodušující. CNN ostatně uzavírá, že jeden obraz nebo jedno písmeno nedokáže vystihnout zkušenost všech domácností v ekonomice této velikosti.
