Podle zprávy zveřejněné v úterý se Evropská unie (EU) po delší době přiklání k rozšíření spolupráce s Tureckem. V budoucnu by tak mohla prohloubit společný obchod či volný pohyb obyvatel. Pokud ale turecký prezident Tayyip Erdogan učiní rozhodnutí, která půjdou proti zájmům unie, hrozí jeho státu ekonomické sankce. Uvedla to agentura Reuters.
Do obchodní dohody mezi EU a Tureckem z roku 1995 by se dle úterní zprávy mohly začlenit služby, zemědělské zboží či veřejné zakázky. Pokud se bude Turecko chovat dle přání unie, mohlo by také od roku 2022 získat finance na podporu uprchlíků. V současnosti se totiž stará přibližně o 4 miliony, a to hlavně ze Sýrie. Další podrobnosti ohledně případného rozšíření spolupráce proberou zástupci obou stran na on-line konferenci. Summit bude trvat od čtvrtka do pátku a připojí se k němu i americký prezident Joe Biden.
Možnost uvalit ekonomické sankce si chce EU ponechat především kvůli minulým zkušenostem. Turecko totiž loni zahájilo provokace ve východním Středomoří. V tamních vodách, které si však nárokovalo také unií podporované Řecko, hledalo nové energetické zdroje. Nakonec však výzkumné plavidlo stáhlo. Nevyřešený je také konflikt týkající se rozděleného ostrova Kypr, o jehož území usilují oba zmíněné státy. Varovné je i neustálé porušování lidských práv či turecká podpora Libye.
V případě, že by Turecko i po zahájení spolupráce ve svých krocích pokračovalo, hrozilo by jeho obyvatelům zmražení aktiv či omezení pohybu. Turismus činí okolo 12 procent turecké ekonomiky, a tak se na něj EU rozhodla cílit. „Pokud Turecko při vyvíjení upřímného partnerství s EU nepokročí vpřed, ponese za to ekonomické i politické následky,“ uvedla dle AlJazeera unijní zpráva.
Proti spolupráci EU se staví turecká demokratická strana. Podle ní jde o pakt s diktátorem
Turecko je kandidátem pro vstup do EU od roku 2005, veškeré přístupové rozhovory jsou ale v současnosti zastaveny. Unii však přesto opakovaně žádalo o obnovení dohody týkající se uprchlíků. Její platnost totiž vypršela na konci prosince. Erdogan také minulý pátek při rozhovorech se zástupci EU znovu vznášel požadavek na uspořádání regionální konference ve východním Středomoří.
Turecko však není v postoji k rozšíření spolupráce jednotné. Ohrazuje se proti němu především třetí největší parlamentní strana zvaná The People’s Democratic Party (HDP). Podle ní by země měla mít s unií dobré vztahy. Ne už ale v případě, že je Turecko v podstatě pod vládou diktátora. „Desítky milionů lidí bojují v Turecku za demokracii. A mezitím vidíme evropské lídry, jak Erdoganovi z nějakého důvodu dávají větší prostor,“ zdůvodnil pro Euronews mluvčí HDP Hişyar Özsoy. Na druhou stranu je ale Turecko jako člen NATO stálým unijním partnerem.