3.6 C
Czech
Pondělí 16. března 2026
EkonomikaBiden představil biliónový plán na přestavbu USA. Platit za něj mají korporace

Biden představil biliónový plán na přestavbu USA. Platit za něj mají korporace

Revoluce v ekonomice. I tak někteří odborníci hodnotí středeční předložený plán amerického prezidenta Joe Bidena. Ten by obnášel až dvoubiliónovou injekci do americké infrastruktury, technologií, manufaktur a sociálních služeb. Uvedla to agentura Reuters. Platit by za něj měly společnosti, kterým by legislativa zvýšila daně a zamezila přenášení jejich zisků na zahraniční účty. S tím ale v Kongresu silně nesouhlasí republikáni.

Několikabiliónový plán, který ve středu Biden oznámil v Pittsburghu, by měl nejen obnovit rozpadající se americkou infrastrukturu, ale také vytvořit nová pracovní místa. Jeho cílem je i urychlení cesty k čistší energetice a vývoji nových technologií. Jedná se rovněž o snahu, jak se postavit rostoucí moci Číny. „Jde o investici do Ameriky, která se objeví jen jednou za generaci. Nic takového jsme neviděli, ani neudělali od doby, kdy se postavil mezistátní dálniční systém a USA zahájily vesmírné závody,“ uvedl ve svém proslovu Biden.

Opravu a stavbu nových dálnic, mostů, přístavů či stanic na elektrická auta by měly zaplatit firmy a korporace. Legislativa by totiž zvýšila korporátní daň z 21 procent na 28. Zároveň by se postarala o zalepení „děr“, které korporace využívají pro odvod zisku do zahraničí, aby se vyhnuly placení daní.

Podle Bidena nejde o boj s businessem, ale o snahu docílit rovných podmínek pro všechny. Upozornil například na malou zodpovědnost společnosti Amazon. Uvedl však, že je ochotný zdroj financování prodiskutovat. Zvyšovat daně bohatší části obyvatel, jak sliboval ve své kampani, ale zatím nehodlá.

Podnikatelé i republikáni se ale proti návrhu ohrazují. Republikánský senátor Mitch McConnell si totiž dle Reuters myslí, že „sníží počet pracovních míst a zpomalí růst platů ve chvíli, kdy pracovníci potřebují rychlé zotavení“.

Objevuje se tedy otázka, zda nebudou muset demokrati, podobně jako u balíčku na kompenzaci ztrát způsobených světovou pandemií, odhlasovat legislativu sami. Dle ekonoma Paula Ashwortha navíc není obvyklé, že by se návrh projednal rychle. „Vyjednávání trvá i měsíce a výsledná podoba legislativy je často dost odlišná od té původní,“ uvedl pro BBC.

Je Bidenův plán kontroverzní? Prezidenta čekají ještě těžší úkoly, míní odborníci

Od investice nazvané American Rescue Plan očekávají Američané nejen zásah do infrastruktury, ale také stavbu letišť, ekologických domů, národní laboratoře zaměřené na boj se změnou klimatu nebo opravu nemocnic pro veterány. Zahrnuté by mělo být i zlepšení tamního sociálního systému. Přístupnějšími by se měly stát domovy pro seniory či postižené. Rozšířilo by se také zdravotní pojištění, úlevy na daních pro rodiny s dětmi a placené rodinné a nemocenské dovolené.

Plán by měl trvat po dobu osmi let a splácet by se měl postupně asi patnáct. A to způsobem, který současně zaručí nezvýšení dlouhodobého dluhu Spojených států amerických. Jedním z hlavních odůvodnění pro prosazení návrhu jsou podle Bidena zisky, které Američané pocítí na dlouhou dobu dopředu. A to i za poměrně velké prvotní investice.

Americký prezident totiž plánuje v dubnu oznámit ještě další biliónový balíček na podporu rodin. I když se tak návrh jeví jako poměrně kontroverzní, oproti úkolům, které Bidena čekají, je pro něj tohle spíše způsob, jak získat popularitu. Podle odborníků se navíc bude v budoucnosti muset postavit ještě mnohem více složitějším problémům jako je kontrola zbraní, volební práva, imigrace či reforma zdravotnictví.

Doporučujeme

Hollywood vrací filmy do kin a chystá velký boj o tržby v roce 2027

Americká filmová studia znovu sázejí na kina. Universal od roku 2027 prodlouží exkluzivní nasazení svých filmů v kinech na 45 dní a zároveň sílí sázka na velké, hustě poskládané kalendáře premiér. Pokud se navíc spojí Paramount Skydance a Warner Bros. Discovery, může už příští rok vzniknout sestava, která výrazně promění boj o tržby.

Americkou filantropii dál táhne úzký okruh miliardářů

Padesát největších dárců ve Spojených státech poslalo loni na charitu 22,4 miliardy dolarů. Je to výrazný meziroční skok a zároveň další důkaz, že velké americké filantropii dál vládne úzký okruh mimořádně bohatých lidí.

„Trump se mýlí“. Evropa ostře kritizuje rozhodnutí USA uvolnit sankce vůči ruské ropě

Spojené státy dočasně uvolnily část sankcí na ruskou ropu, aby zmírnily napětí na světových energetických trzích. Krok má pomoci stabilizovat dodávky po výpadcích způsobených válkou na Blízkém východě. Rozhodnutí ale okamžitě vyvolalo kritiku evropských lídrů i Ukrajiny.

Zákazník žaluje řetězec Costco kvůli vrácení peněz ze zaplacených cel

Americký zákazník zažaloval řetězec Costco a požaduje, aby firma vrátila lidem peníze za vyšší ceny způsobené cly zavedenými administrativou Donalda Trumpa. Spor souvisí s nedávným rozhodnutím Nejvyššího soudu USA, který část těchto cel označil za nezákonnou.

Deutsche Bank chce rozšířit byznys v oblasti private credit

Deutsche Bank chce posílit svou pozici na rychle rostoucím trhu private credit. Německá banka plánuje rozšířit nabídku soukromých úvěrů, přestože investoři začínají upozorňovat na rostoucí rizika v tomto segmentu. Růst portfolia totiž provází otázky kolem kvality úvěrů i vývoje technologického sektoru.

Tesla získala licenci dodávat elektřinu ve Velké Británii

Tesla rozšiřuje své aktivity mimo automobilový průmysl. Společnost získala licenci dodávat elektřinu domácnostem i firmám ve Velké Británii. Firma tak vstupuje na další část energetického trhu a může se stát novým konkurentem zavedených dodavatelů.

Meta kupuje platformu Moltbook a posiluje boj o AI agenty

Meta rozšiřuje své aktivity v oblasti umělé inteligence. Společnost kupuje Moltbook, sociální platformu určenou pro autonomní AI agenty. Akvizice ukazuje, jak intenzivně technologické firmy soupeří o vývojáře a technologie, které mohou určovat další směr AI.

Live Nation se dohodla s americkou vládou v antimonopolním sporu

Promotér koncertů Live Nation uzavřel dohodu s americkým ministerstvem spravedlnosti v dlouho sledovaném antimonopolním sporu. Společnost, která vlastní i Ticketmaster, slíbila změny v prodeji vstupenek i ve spolupráci s koncertními místy. Dohoda má otevřít trh větší konkurenci a zmírnit kritiku, která firmu provází už několik let.

Válka s Íránem zdražuje dopravu i zboží

Válka na Blízkém východě začíná zasahovat globální obchod i ceny pro běžné zákazníky. Námořní doprava zdražuje a firmy už počítají s tím, že vyšší náklady přenesou na spotřebitele. Napětí zároveň komplikuje provoz na jedné z nejdůležitějších světových námořních tras.

Anthropic žaluje americkou vládu kvůli zařazení na černou listinu

Americká společnost Anthropic podala žalobu na vládu Spojených států poté, co Pentagon označil její technologii za bezpečnostní riziko. Spor vznikl kvůli pravidlům pro využití umělé inteligence v armádě. Výsledek může výrazně ovlivnit vztahy mezi technologickými firmami a státem.

Konflikt na Blízkém východě žene ceny ropy vzhůru a oslabuje světové burzy

Napětí na Blízkém východě začíná výrazně dopadat na světovou ekonomiku. Rychlý růst cen ropy otřásl finančními trhy a přinutil vlády i investory znovu řešit stabilitu globálních dodávek energie. Situace ukazuje, jak citlivé zůstávají světové trhy na vývoj v klíčových energetických regionech.

Manažerka OpenAI odešla kvůli dohodě s Pentagonem

Spolupráce OpenAI s americkým ministerstvem obrany vyvolala v technologickém světě ostré reakce. Krátce po oznámení dohody odešla jedna z vedoucích manažerek společnosti. Její rozhodnutí otevřelo širší debatu o tom, jakou roli by měla umělá inteligence hrát ve vojenských projektech.

Vinay Prasad končí na FDA

Jeden z nejviditelnějších a zároveň nejspornějších regulátorů amerického zdravotnictví opustí na konci dubna Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Vinay Prasad odchází po měsících sporů kolem schvalování vakcín, genových terapií a léků na vzácná onemocnění.

Dow má za sebou nejhorší týden za dlouhé měsíce

Americké akcie uzavřely týden výrazným poklesem. Trhy zasáhla kombinace prudce dražší ropy, zhoršení situace na Blízkém východě a slabších dat z amerického trhu práce. Nervozita se rychle přelila z Wall Street do Evropy i Asie a investoři ve velkém přepínali do obranného režimu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama