2.3 C
Czech
Pátek 9. května 2025

Fed dál drží sazby, zvyšuje se ale riziko stagflace

Federální rezervní systém ve středu ponechal základní sazbu beze změny – dál platí pásmo 4,25 až 4,5 procenta, kde se drží už od prosince minulého roku. V pozadí ale sílí obavy z nejistého směru, kterým se americká ekonomika může vydat. Rostou tlaky na ceny a zároveň slábne jistota ohledně dalšího růstu.

Americký obchodní deficit vystřelil na rekordní hodnotu

Spojené státy v březnu zaznamenaly rekordní obchodní deficit ve výši 140,5 miliardy dolarů. Firmy i domácnosti se snažily předzásobit před zavedením nových cel prezidenta Donalda Trumpa. Prudce tak narostl dovoz, především spotřebního zboží a léčiv.

Mezinárodní měnový fond se zaměří na nerovnosti. Pro peníze se obrací na bohaté

Reklama

Dle středečního vyjádření Mezinárodního měnového fondu (IMF) zhoršila světová pandemie ekonomické nerovnosti. Proto vládám svých členských států doporučil, aby dočasně zvedly daně bohatým lidem. Peníze by pak mohly využít na srovnání příležitostí. Uvedlo to BBC. Současně IMF oznámil kroky, které by vedly i k rovnějšímu postavení států v mezinárodním prostředí.

Reklama

Zvednutí daně z jmění, investic či majetku bohatých by však nemohly státy udržovat trvale. Dotyční plátci by si totiž našli způsob, jak si státem nenechat větší částky „sebrat“. Také proto IMF vlády upozorňuje, že je třeba kromě zavedení nových politik hledat kompromisy. Napřed by se tak mohly zvednou dědické daně či ty z nemovitých věcí. „Existující nerovnosti zhoršily dopady pandemie, koronavirus zase na oplátku zvýšil nerovnosti. To by ale mohlo způsobit nebezpečnou smyčku,“ varoval před různým postavení ředitel finančního oddělení IMF Vitor Gaspar.

Kromě zvýšení daní bohatých, kvůli závažným ekonomickým nerovnostem, však mezinárodní organizace zvažují také zavedení minimální globální daně. Diskusi na toto téma rozpoutalo především nedávné rozhodnutí Bidenovy administrativy. Ta se rozhodla nový plán na podporu americké infrastruktury financovat zvýšením korporátní daně. Problémem jsou však daňové ráje, kam by následně firmy mohly své zisky posílat a placení daní se tím vyhnout.

Ministryně financí USA Janet Yellen proto také dle CNN na začátku tohoto týdne oznámila, že bude za globální minimální korporátní daň bojovat. Zaručila by tím totiž placení daní velkých společností. Daňová sazba by pak mohla činit 21 procent, což je ale o téměř 10 procent více než dosud navrhovala Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Objevuje se tedy otázka, zda se vůbec 140 států světa dokáže na podobě globální daně domluvit. Blížící se kompromis však nedávno potvrdil jak italský, tak francouzský ministr financí.

Reklama

Vyšší daně nestačí. IMF chce bojovat i s nerovností mezi státy

Vyrovnat se ale IMF snaží nejen ekonomické podmínky uvnitř státu, ale i mezi nimi. Šéfka fondu Kristalina Georgieva na virtuální konferenci, pořádané společně se Světovou bankou, upozornila, že světová ekonomika sice vidí „světlo na konci tunelu“, vyhráno však nemá. Představila proto projekt Global Policy Agenda, který se má zaměřit na férové rozdělení vakcín, obnovu ekonomik a udržitelnou budoucnost. Podle ní by se měly přebytečné vakcíny vždy převážet do chudších států.

„Vakcínová politika je ekonomická politika,“ zdůraznila podle Al Jazeera Georgieva. Kvůli zvyšujícím se nerovnostem předložila také návrh na rozšíření států dostávajících od fondu finanční podporu. Pomáhat by se nyní dle ní mělo také středně výdělečným státům, nejen těm nejchudším. Pandemií totiž mohou být silně zasaženy i relativně ekonomicky stabilní státy, které jsou však závislé na turismu nebo si s sebou nesou trvale vysoké dluhy.

Hlavní tvář IMF proto navrhla rozšíření toho, co si vlády představují pod pojmem „zranitelný“. Díky této změně by pak projekt Poverty Reduction and Growth Trust (PRGT) vedený pod IMF mohl financovat i jiné než jen nejchudší státy. Státy organizace G20 také ve středu podpořily rozšíření IMF nouzových rezerv Special Drawing Rights o 650 miliard dolarů. Tyto peníze pak bohatší státy IMF půjčí PRGT projektu, aby mohl při pomoci zahrnout více států. Změny by podle Reuters mohl fond dojednat v polovině června.

Reklama
Reklama

Sledujte nás na sítích

Fed dál drží sazby, zvyšuje se ale riziko stagflace

Federální rezervní systém ve středu ponechal základní sazbu beze změny – dál platí pásmo 4,25 až 4,5 procenta, kde se drží už od prosince minulého roku. V pozadí ale sílí obavy z nejistého směru, kterým se americká ekonomika může vydat. Rostou tlaky na ceny a zároveň slábne jistota ohledně dalšího růstu.

Americký obchodní deficit vystřelil na rekordní hodnotu

Spojené státy v březnu zaznamenaly rekordní obchodní deficit ve výši 140,5 miliardy dolarů. Firmy i domácnosti se snažily předzásobit před zavedením nových cel prezidenta Donalda Trumpa. Prudce tak narostl dovoz, především spotřebního zboží a léčiv.

Kdo je Greg Abel, muž, který převezme otěže impéria po Buffettovi

Warren Buffett se po více než šedesáti letech vzdává vedení společnosti Berkshire Hathaway. Do čela konglomerátu usedne Kanaďan Greg Abel, který firmu zná víc než důvěrně. Oficiálně se stane generálním ředitelem 1. ledna 2026.

Trump obrátil, šéfa Fedu Powella neodvolá

Donald Trump ustoupil od výhružek a oznámil, že šéfa americké centrální banky Jeroma Powella do konce jeho mandátu neodvolá. Přesto na něj dál tlačí, aby snížil úrokové sazby. Podle něj by tím pomohl americké ekonomice i jeho vlastní administrativě.

Amazon překonal odhady, přesto jsou investoři zklamaní

Amazon si v prvním čtvrtletí vedl lépe, než se čekalo. Přesto to akciím nestačilo. Investory znepokojil slabý výhled a napětí kolem amerických cel. Firma navíc čelila kritice z Bílého domu. Co se za suchými čísly skutečně skrývá?

Hledá Tesla náhradu za Muska? Firma tvrdí, že jde o spekulace

Elon Musk a vedení Tesly čelí dalšímu bouřlivému týdnu. Tentokrát kvůli zprávě Wall Street Journal, podle níž měla firma začít hledat nového šéfa. Důvodem prý byla nespokojenost investorů s tím, kolik času Musk tráví ve Washingtonu místo toho, aby se věnoval firmě. Tesla i samotný Musk to ale se vší razancí popřeli.

Trumpova cla zaskočila trhy i spotřebitele. Americká ekonomika má nejhorší výsledek od pandemie

Americká ekonomika vstoupila do roku 2025 s nečekaně tvrdým přistáním. Hrubý domácí produkt se v prvním čtvrtletí propadl o 0,3 procenta, což je nejhorší výsledek od pandemie v roce 2020. Ekonomové očekávali mírný růst, ale realita ukázala hlubší problémy. Investoři reagovali poklesem akciových trhů a obavami z recese.

Evropská ekonomika zrychlila. Jak dlouho jí to vydrží?

Začátek roku přinesl pro eurozónu nečekaně pozitivní zprávu. Ekonomika vzrostla o 0,4 procenta, dvakrát rychleji než na konci loňského roku. Jenže pod povrchem to tak růžové není. Výsledky táhla hlavně menší a volatilní ekonomika Irska, zatímco největší evropské země zůstaly pozadu.

Zimbabwe obnovuje ražbu zlatých mincí, ceny zlata rekordně stoupají

Zimbabwe zkouší další krok ke stabilizaci své problémy zmítané ekonomiky. Po zavedení nové zlatem kryté měny ZiG v roce 2024 se země rozhodla také obnovit ražbu zlatých mincí Mosi-Oa-Tunya. Opatření má posílit důvěru v domácí měnu a předejít opakování inflačních otřesů minulosti.

Alphabet překvapil silnými čísly. Reklama táhne, akcie rostou

Technologický gigant Alphabet zveřejnil výsledky, které předčily očekávání Wall Streetu. Pomohly mu k tomu především vyšší příjmy z reklamy ve vyhledávání a stabilní růst cloudových služeb. Investory navíc potěšil i plán na další masivní zpětný odkup vlastních akcií.

NEJNOVĚJŠÍ

Fed dál drží sazby, zvyšuje se ale riziko stagflace

Federální rezervní systém ve středu ponechal základní sazbu beze změny – dál platí pásmo 4,25 až 4,5 procenta, kde se drží už od prosince minulého roku. V pozadí ale sílí obavy z nejistého směru, kterým se americká ekonomika může vydat. Rostou tlaky na ceny a zároveň slábne jistota ohledně dalšího růstu.

Americký obchodní deficit vystřelil na rekordní hodnotu

Spojené státy v březnu zaznamenaly rekordní obchodní deficit ve výši 140,5 miliardy dolarů. Firmy i domácnosti se snažily předzásobit před zavedením nových cel prezidenta Donalda Trumpa. Prudce tak narostl dovoz, především spotřebního zboží a léčiv.

Kdo je Greg Abel, muž, který převezme otěže impéria po Buffettovi

Warren Buffett se po více než šedesáti letech vzdává vedení společnosti Berkshire Hathaway. Do čela konglomerátu usedne Kanaďan Greg Abel, který firmu zná víc než důvěrně. Oficiálně se stane generálním ředitelem 1. ledna 2026.

Trump obrátil, šéfa Fedu Powella neodvolá

Donald Trump ustoupil od výhružek a oznámil, že šéfa americké centrální banky Jeroma Powella do konce jeho mandátu neodvolá. Přesto na něj dál tlačí, aby snížil úrokové sazby. Podle něj by tím pomohl americké ekonomice i jeho vlastní administrativě.

Amazon překonal odhady, přesto jsou investoři zklamaní

Amazon si v prvním čtvrtletí vedl lépe, než se čekalo. Přesto to akciím nestačilo. Investory znepokojil slabý výhled a napětí kolem amerických cel. Firma navíc čelila kritice z Bílého domu. Co se za suchými čísly skutečně skrývá?
Reklama
Reklama
Reklama