Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj upozornila na vývoj světové ekonomiky v případě, že by válka na Ukrajině trvala do konce roku. Ekonomický růst by zpomalil o jedno procento a ceny po celém světě vzrostly o 2,5 %. Rusku by zároveň hrozila hluboká recese. Uvedl to server BBC a Al Jazeera.
Ruská invaze na Ukrajinu narušila globální obchod i dodavatelské řetězce a vytlačila už tak vysoké ceny ještě výš. Pokud bude v letošním roce válka na Ukrajině pokračovat, mohla by proto snížit světový ekonomický růst o jedno procento. Ve čtvrtek o tom informovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Světové ceny by se pak v důsledku války mohly zvýšit o 2,5 procenta. V současnosti jsou totiž poměrně vysoké kvůli stávající inflaci. Ta vznikla po zvýšené poptávce vzniklé po uvolnění proti-pandemických opatření po celém světě. Její výši proto OECD nyní odhadla na 7,5 procent. V prosinci přitom původně mluvila o 4,2 procentech.
Podle OECD by se pak hrubý domácí produkt (HDP) v evropských zemích používajících euro zmenšil o 1,4 procent. Ve Spojených státech amerických by to bylo 0,88 procent. Rusko by navíc mohlo v důsledku vedení války upadnout do „hluboké recese“. Informoval o tom server BBC.
Ekonomové OECD proto navrhují, aby vlády států po celém světě zavedly potřebnou finanční pomoc, zejména těm z nejnižších příjmových tříd. Využít by dle nich mohly také jednorázovou daň na společnosti prodávající plyn a ropu nebo navýšení vládních výdajů.
„Nevíme ještě, jak se vše vyvine, ale víme, že to omezí globální ekonomickou obnovu a vytlačí inflaci ještě výše,“ okomentoval situaci hlavní ekonom OECD Laurence Boone.
Rusko a Ukrajina byly odjakživa považovány za „chlebník“ Evropy
Rusko a Ukrajina sice ke světovému HDP přispívají méně než 2 procenty, jsou však důležitými producenty konkrétních produktů. Dohromady například exportují třetinu světové pšenice. Rusko pak do Evropské unie posílá 27 procent její importované ropy a 41 procent zemního plynu.
Ukrajina podle serveru The Guardian exportuje především potraviny. Dle informací OECD by celoroční válka zmenšila zásobu pšenice o 12 procent, kukuřice o 10 procent a obilovin o 8 procent. Oba státy proto byly v minulosti označovány za „chlebník“ Evropy.
Podle OECD pak největší zátěž ponesou země sousedící s Ruskem a Ukrajinou. Vyzvala proto pro sdílení pomoci při přijímání uprchlíků. Nejvíce se s jejich vlnou v současnosti potýká Polsko a Moldavsko. Od začátku války uprchlo z Ukrajiny přes 3 miliony lidí.
