Energetická společnost TC Energy stojící za nápadem postavit obří ropovod z Kanady do Spojených států amerických (USA) Keystone XL požaduje po Bidenově administrativě za zrušení projektu odškodné.
Představovaná částka by měla dosáhnout 15 miliard dolarů. Uvedl to server CNN. Důvodem pro finanční vyplacení je podle energetické firmy porušení závazku k volnému trhu vládou USA. Ten by mělo zaručovat členství země v ekonomické organizaci dříve známé jako NAFTA.
Stavba ropovodu z Kanady do USA s názvem Keystone XL byla po přibližně dekádu předmětem velké kontroverze. V lednu letošního roku ji ale první den úřadu ukončil nový americký prezident Joe Biden. Původní souhlas projektu, který udělil jeho předchůdce Donald Trump, totiž zrušil. Společnost TC Energy stojící za stavbou ropovodu se snažila jeho administrativu i po jeho rozhodnutí přesvědčit o opaku. Minulý měsíc ale musela stavbu oficiálně ukončit. V pátek proto oznámila, že bude po vládě USA požadovat vyplacení za škody, které jí způsobila, a to v hodnotě 15 miliard dolarů.
Požadovanou částku odůvodňuje energetická firma členstvím USA v ekonomické organizaci NAFTA. Ta už sice neexistuje, nahradila ji ale takzvaná US-Mexico-Canada Agreement, která stojí na podobných principech jako ta předchozí. Společnost si totiž stěžuje nejen na uniklý zisk, ale také „přímý dopad na propuštění asi tisíce pracovníků“. S podnikateli se o stavbě ropovodu dohadovali především environmentalisté, kteří se obávali zhoršení stávající klimatické změny. Nespokojení byli také původní obyvatelé, jelikož by stavba procházela jejich pozemky.
Za dekádu váhání s výstavbou vzrostla cena projektu z 4,5 miliard dolarů na 9 miliard
Napůl rozestavěný ropovod měl původně odvádět ropu z dehtových písků v Kanadě do Nebrasky v USA. Z kanadské Alberty tak mělo denně putovat na 830 tisíc barelů ropy. Projekt poprvé vstoupil do veřejné debaty roku 2008, ale za působení administrativy bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy nebyl příliš diskutován. To se změnilo s nástupem exprezidenta Donalda Trumpa. Kvůli pozastavení výstavby projektu a prodlužování jeho konečného schválení se za uplynulé roky jeho cena postupně zvyšovala. Z 5,4 miliard dolarů tak stoupnul na asi 9 miliard.
V současnosti panuje diskuse o tom, zda by prezident Biden mohl obdobně pozastavit také další ropovody či plynovody. Environmentalisté na něj totiž tlačí také v otázce těch s názvem Line 3 nebo Dakota Access. Požadavek o vyplacení odškodného oznámila v pátek energetická společnost ve stejnou chvíli, kdy v Mexickém zálivu vybuchl děravý plynovod a zapálil tak hladinu moře. Společně se smrtelným horkem v Kanadě se tak čím dál více projevují dopady globálního oteplování. Současnou situaci pro CNN okomentovala novinářka z MSNBC Emily Atkin, když popsala, že „v současnosti by měl být každý klimatickým reportérem a pokud jím nyní není, pak se jím stane, ať už si to uvědomuje, nebo ne.“
