Čína podepsala dohodu s Tálibánem o těžbě ropy v Afghánistánu. Pro Tálibán se jedná o první takovou velkou dohodu s firmou ze zahraničí od minulého roku, kdy převzal v zemi moc. Peking vládu radikálního hnutí neuznal, v zemi však sleduje vlastní investiční zájmy. Informují o tom televize CNN a BBC.
Tálibán podepsal podle CNN dohodu o těžbě ropy na severu Afghánistánu v povodí řeky Amudarja s čínskou společností Xinjiang Central Asia Petroleum and Gas Company. Dohoda počítá s 25 lety těžby suroviny v oblasti.
Dokument podtrhuje angažovanost Číny v zemi, důležitá je však také pro Tálibán. V případě její platnosti půjde o první velkou dohodu o těžbě energií v Afghánistánu po převzetí jeho moci v zemi.
The ruling Taliban has signed a deal with a Chinese company to extract oil from northern Afghanistan’s Amu Darya basin https://t.co/jmiJU2MZFn
— CNN International (@cnni) January 6, 2023
Bojovníci Tálibánu začali čistit Afghánistán od nepřátelského hnutí Islámský stát (IS), který jeho zájmy ohrožuje. Tálibánská vláda Afghánistánu uvedla, že zabila osm bojovníků IS a několik jich zatkla.
V prosinci militanti IS zaútočili na hotel Longan v Kábulu. Nejméně tři lidé zemřeli a osmnáct jich utrpělo zranění, včetně pěti čínských občanů. Vláda prohlásila, že se zaměřila na militanty zodpovědné právě za tento čin.
Bohatství afghánského lidu
Dokument podepsaly obě strany v Kábulu za přítomnosti místopředsedy tálibánské vlády pro hospodářské záležitosti mully Abdula Ghaniho Baradara a čínského velvyslance v Afghánistánu Weng Yua.
„Pokud jde o přírodní zdroje, Afghánistán je bohatý národ. Kromě jiných nerostů je bohatstvím afghánského lidu ropa, na níž se může ekonomika země spolehnout,“ prohlásil Baradara.
Odhaduje se, že Afghánistán leží na ložiscích přírodních zdrojů, jako je zemní plyn, měď a vzácné zeminy v celkové hodnotě více než jednoho bilionu dolarů. Mnoho z těchto rezerv však nenašlo kvůli desetiletým konfliktům v zemi využití.
Čínská firma bude podle smlouvy investovat 150 milionů dolarů ročně. Během tří let investice zvýší na 540 milionů dolarů. „Projekt přímo poskytuje pracovní příležitosti pro tři tisíce Afghánců,“ stojí v prohlášení Tálibánu.
Tálibán převzal moc v Afghánistánu v roce 2021 po stažení americké armády. Zbytek světa jeho vládu neuznal, včetně Číny. Komunistický stát tam ale sleduje vlastní zájmy v rámci iniciativy BRI.
Iniciativu založil v roce 2013 čínský prezident Si Ťin-pching. Rozvojovým státům poskytuje finance na budování infrastruktury, jako jsou přístavy, silnice a mosty.
