ZajímavostiClaudia Goldin získala Nobelovu cenu za ekonomii za práci na genderové propasti

Claudia Goldin získala Nobelovu cenu za ekonomii za práci na genderové propasti

Reklama

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala americká ekonomická historička Claudia Goldin za práci o zaměstnanosti a odměňování žen. Informoval o tom agentura Reuters či server BBC.

Výzkum profesorky Goldin odhalil klíčové faktory stojící za rozdílem v odměňování žen a mužů, uvedla Královská švédská akademie věd. Je teprve třetí ženou, která cenu získala, a první, která se o cenu nepodělila s mužskými kolegy.

Prestižní cena, formálně známá jako Cena Sveriges Riksbank za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, je poslední letošní udílenou Nobelovou cenou. Má hodnotu 11 milionů švédských korun, tedy téměř 1 milion dolarů, uvádí agentura Reuters.

V letošním roce byly oceněny objevy vakcín na covid-19, atomové snímky a „kvantové tečky“ a také norský dramatik a íránský aktivista.

Příčiny změn a zdroje zbývajících rozdílů na trhu práce žen

Claudia Goldin, 77letá akademička, v současnosti vyučuje historii trhu práce na Harvardově univerzitě v USA. „Pokročila v našem chápání výsledků trhu práce žen“, uvedla Královská švédská akademie věd a poukázala na její práci, která zkoumala 200 let údajů o pracovní síle v USA. Ukázala, jak a proč se v průběhu času měnily genderové rozdíly v příjmech a míře zaměstnanosti.

„Letošní laureátka ekonomických věd Claudia Goldin poskytla první komplexní přehled o výdělcích žen a účasti na trhu práce v průběhu staletí,“ uvedl orgán, který cenu udílel, v prohlášení. „Její výzkum odhaluje příčiny změn a také hlavní zdroje zbývajících genderových rozdílů.“

Její výzkum zjistil, že vdané ženy začaly po příchodu industrializace v 19. století méně pracovat. Jejich zaměstnanost se znovu zvýšila v 19. století, jak rostla ekonomika služeb. Vyšší úroveň vzdělání žen a antikoncepční pilulky urychlily změny, ale rozdíly v odměňování žen a mužů zůstaly, vysvětluje BBC výzkum laureátky.

Ekonomie jako mužský obor

Zatímco historicky lze rozdíl v příjmech mezi muži a ženami přičítat volbě vzdělání v mladém věku a volbě povolání, profesorka Goldin zjistila, že současný rozdíl v příjmech je nyní z velké části způsoben dopadem rození dětí.

„Objevy Claudie Goldin mají obrovské společenské důsledky,“ řekla Randi Hjalmarssonová, členka komise udělující cenu. „Ukázala nám, že povaha tohoto problému nebo zdroj této základní genderové mezery se v průběhu historie a vývoje mění,“ řekla.

Profesorka Hjalmarsson ji označila a „detektiva“ a řekla, že její práce poskytla základ tvůrcům politik v této oblasti po celém světě. Citoval vlastní slova Goldin: „Tím, že konečně pochopíme problém a nazveme ho správným jménem, budeme schopni vydláždit lepší cestu vpřed.“

Celosvětově se Celosvětově se účastní asi 50 % žen ve srovnání s 80 % mužů. Ženy však vydělávají méně a je méně pravděpodobné, že se dostanou na vrchol kariérního žebříčku, poznamenala komise pro udílení Nobelovy ceny.

Profesorka Goldinová byla první ženou, která získala funkční období v ekonomickém oddělení Harvardu v roce 1989. Ekonomie má stále problém s image žen, řekla BBC v roce 2018.

„Ještě před tím, než studenti nastoupí na univerzitu, věří, že ekonomie je obor více orientovaný na finance a management. A ženy se o ně zajímají méně než muži,“ řekla. „Pokud bychom vysvětlili, že ekonomika je o nerovnosti, zdraví, chování v domácnosti, společnosti, pak by byla mnohem větší rovnováha,“ dodává.

Cena za ekonomii nepatří mezi ty původní

Cena za ekonomii se liší od původních cen za fyziku, chemii, fyziologii nebo medicínu, literaturu a mír, které založil Alfred Nobel a poprvé byly uděleny v roce 1901. Cena Sveriges Riksbank za ekonomické vědy byla založena v roce 1968 a financována švédskou centrální bankou.

První ženou, která získala cenu za ekonomii v roce 2009, byla Elinor Ostrom. Podělila se o ni s Oliverem E Williamsonem za výzkum v oblasti ekonomického řízení. V roce 2019 Esther Duflo sdílela cenu se svým manželem Abhijitem Banerjeem a Michaelem Kremerem za práci zaměřenou na chudé komunity v Indii a Keni.

Doporučujeme

Aditya Birla shání 1,5 miliardy dolarů na koupi energetiky Shellu

Indická Aditya Birla Renewables hledá dlouhodobé financování pro jednu z největších akvizic v tamním sektoru obnovitelné energie. Podle bankéřů oslovených Reuters jedná o úvěrech denominovaných v indických rupiích v objemu zhruba 1,5 miliardy dolarů. Peníze mají pomoci financovat převzetí společnosti Solenergi Power od Shellu za 1,8 miliardy dolarů. Po dokončení obchodu vznikne platforma s portfoliem obnovitelných zdrojů o výkonu přibližně 9,3 GWp.

Austrálie těží z problémů v Černém moři. Říjnový vývoz obilí má být 47 procent nad průměrem

Austrálie míří k mimořádně silnému říjnu v exportu obilí. Země má během měsíce vyvézt přibližně 2,6 milionu tun, což je o 47 procent více než pětiletý říjnový průměr. Největší část zásilek má tvořit pšenice. Australským producentům pomáhají problémy s dodávkami z oblasti Černého moře, které část světové poptávky přesouvají k jiným vývozcům.

Uniqlo hlásí rekordní zisk, daří se mu v Evropě i USA

Japonský módní řetězec Uniqlo pokračuje v růstu a jeho mateřská společnost Fast Retailing dosáhla již pátý rok po sobě rekordního zisku. Výsledky podpořily zejména silné prodeje v Evropě a Severní Americe, které poprvé společně překonaly tržby z čínského trhu. Společnost plánuje další rozšiřování prodejen a očekává růst také v příštím roce.

OpenAI má o 20 miliard dolarů nižší tržby, než se čekalo. Zpráva otřásla technologickými akciemi

Společnost OpenAI, která stojí za chatbotem ChatGPT, vykazuje výrazně nižší anualizované tržby, než investoři dosud očekávali. Podle deníku Financial Times dosahovaly na konci září téměř 50 miliard dolarů, zatímco dřívější zprávy hovořily o 70 miliardách. Rozdíl vyvolává nové otázky ohledně skutečného tempa růstu trhu s umělou inteligencí a přispěl k poklesu akcií významných technologických společností.

UPS před Vánoci nabere 100 tisíc lidí

Přepravní společnost UPS plánuje před vánoční sezonou přijmout ve Spojených státech 100 tisíc dočasných zaměstnanců. Pomohou s tříděním, přepravou a doručováním balíků během nejrušnější části roku. Firma zároveň posiluje sledování zásilek. Přesto bude letošní nábor přibližně o 9 % nižší než loni.

Wall Street vystoupala na rekord. Akcie táhne umělá inteligence a očekávání vysokých zisků

Americké akcie dál rostou navzdory vysokým úrokům, drahé ropě i obavám z inflace. Indexy S&P 500 a Nasdaq v úterý vystoupaly na rekordní úrovně a investoři sázejí na další silný růst firemních zisků. Výraznou podporou zůstává boom kolem umělé inteligence.

Renault investuje ve Francii přes 10 miliard eur

Automobilka Renault plánuje během příštích pěti let investovat ve Francii více než 10 miliard eur. Peníze chce využít především na další rozvoj elektromobility a výrobu dostupnějších vozů. Společnost zároveň očekává výrazný růst produkce ve svých francouzských závodech.

McDonald’s čelí žalobě kvůli cenám. Umělá inteligence měla rozhodovat, kolik zákazníci zaplatí

Big Mac může v jedné restauraci stát výrazně víc než o pár kilometrů dál a podle nové žaloby za tím není jen rozhodnutí místního provozovatele. McDonald’s čelí v USA hromadné žalobě kvůli systému, který pomocí umělé inteligence analyzuje miliony nákupů a doporučuje ceny jednotlivých položek. Firma obvinění odmítá a tvrdí, že konečné slovo mají vždy provozovatelé restaurací.

Bayer investuje 2,2 miliardy dolarů do nové továrny v USA

Německá farmaceutická skupina Bayer plánuje investovat 2,2 miliardy dolarů do nového výrobního areálu v americkém Ohiu. Projekt má společnosti pomoci rozšířit výrobu léčiv ve Spojených státech a přinese přibližně 600 stálých pracovních míst. Další stovky lidí zaměstná samotná výstavba.

G7 uvolní 100 milionů barelů ropy a nafty. Trump ustoupil od zákazu exportu

Země G7 sáhnou do nouzových zásob a pošlou na trh až 100 milionů barelů ropy a nafty. Chtějí tak zmírnit nedostatek paliv a srazit ceny, které prudce vzrostly kvůli válce na Blízkém východě. Dohoda zároveň odvrátila hrozbu Donalda Trumpa, že Spojené státy zastaví vývoz nafty.

SoftBank už do OpenAI vložil 64,6 miliardy dolarů. K AI přidává i digitální infrastrukturu

Japonský SoftBank dál výrazně zvyšuje svou sázku na umělou inteligenci. Do OpenAI už celkově investoval 64,6 miliardy dolarů a drží přibližně třináctiprocentní podíl. Současně dokončil převzetí společnosti DigitalBridge, která investuje do datových center, optických sítí a další digitální infrastruktury potřebné pro další rozvoj AI.

Wall Street vystřízlivěla z IPO horečky. Firmy odkládají vstup na burzu

Americký trh s primárními úpisy akcií po silném začátku roku výrazně zpomaluje. Několik firem v posledních týdnech odložilo nebo pozastavilo plánovaný vstup na burzu. Investoři jsou opatrnější kvůli vysokým oceněním, rostoucím výnosům dluhopisů i nejistotě kolem technologického a AI sektoru.

USA přidaly jen 29 tisíc pracovních míst. Slabá data poslala akcie vzhůru

Americký trh práce v září výrazně zpomalil. Ekonomika přidala jen 29 tisíc pracovních míst a míra nezaměstnanosti vzrostla na 4,2 procenta. Slabší čísla přitom pomohla americkým akciím. Investoři totiž začali méně sázet na to, že centrální banka Fed už v říjnu znovu zvýší úrokové sazby.

Toyota investuje 1,34 miliardy dolarů do výroby elektromobilů v Argentině

Japonská automobilka Toyota plánuje investovat 1,34 miliardy dolarů do rozšíření výroby v Argentině. V závodě ve městě Zárate chce vyrábět plně elektrický vůz, přičemž většina produkce má směřovat na zahraniční trhy.

Ryanair investuje 300 milionů dolarů do rozšíření provozu u Varšavy

Ryanair dál rozšiřuje své působení v Polsku. Na letišti Varšava-Modlin umístí pro zimní sezonu další tři letadla, do kterých podle společnosti investuje 300 milionů dolarů. Zároveň rozšíří nabídku spojů a očekává výrazný růst počtu cestujících.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama