Skupina 136 zemí stanovila minimální globální daňovou sazbu pro nadnárodní společnosti ve výši 15 procent. Státy se tak firmám v přelomové dohodě, která si klade za cíl narovnat podmínky na celosvětové úrovni, snaží zkomplikovat jejich snahu vyhnout se vyššímu zdanění v místě podnikání. V pátek o tom podle agentury Reuters a serveru BBC informovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Cílem dohody je ukončit čtyři desetiletí trvající boj o co nejnižší sazbu mezi zeměmi, které se snažily přilákat investice a podpořit vznik pracovních míst nízkou mírou zdanění nadnárodních společností. To globálním korporacím v podstatě umožňovalo vybrat si zemi právě podle výše daňové sazby.
Jednání probíhala čtyři roky. Ačkoli rostoucí náklady související s pandemií covidu-19 daly stranám v posledních měsících další impulz, k dohodě dospěly až poté, kdy ze svých pozic ustoupilo Irsko, Estonsko a Maďarsko.
Dohodnutá 15procentní spodní hranice je hluboko pod sazbou daně z příjmu právnických osob, která se v industrializovaných zemích pohybuje v průměru kolem 23,5 procenta.
Ze 140 zúčastněných zemí podpořilo dohodu 136, přičemž Keňa, Nigérie, Pákistán a Srí Lanka se prozatím hlasování zdržely. Dohoda podle OECD, která rozhovory vede, pokryje 90 procent globální ekonomiky.
„Historické zavedení silné globální minimální daně konečně vyrovná podmínky pro americké pracující a daňové poplatníky, spolu se zbytkem světa,“ uvedl americký prezident Joe Biden v prohlášení.
Dohoda by měla velkým firmám zamezit ve vykazování zisků v zemích s nízkou mírou zdanění bez ohledu na to, kde jsou jejich klienti. Jde o problém, který se stal ještě naléhavějším s růstem takzvaných technologických gigantů, kteří mohou snadno podnikat za hranicemi.
Minimální sazba daně pro právnické osoby by měla platit od roku 2023. Státy budou mít také větší prostor pro zdanění nadnárodních společností působících na jejich území i v případě, že tam nebudou fyzicky přítomny.
Většina zemí dohodu vítá, nadšení však brzdí kritici
„Učinili jsme další důležitý krok směrem k větší daňové spravedlnosti,“ uvedl německý ministr financí Olaf Scholz v prohlášení zaslaném e-mailem agentuře Reuters.
„Nyní máme jasnou cestu ke spravedlivějšímu daňovému systému, kde velcí globální hráči platí spravedlivý podíl, ať podnikají kdekoli,“ řekl jeho britský protějšek Rishi Sunak.
Švýcarské ministerstvo financí v prohlášení požadovalo, aby byly zohledněny zájmy malých ekonomik. Zároveň konstatovalo, že termín zavedení do roku 2023 je nemožný.
Polsko, které má obavy z dopadu na zahraniční investory, zase uvedlo, že bude na dohodě dále pracovat.
Podle některých kritiků je 15procentní sazba příliš nízká a firmy pravidla obejdou, připomněl server BBC.
OECD uvedla, že dohoda by na daních mohla přinést 150 miliard dolarů (téměř 3,3 bilionu korun) ročně navíc. Jednalo by se tak o nový impulz pro ekonomiky zotavující se z dopadů šíření covidu. Organizace však zároveň dodala, že se nesnaží daňovou konkurenci mezi zeměmi eliminovat, ale pouze omezit.
