Evropská unie zavede pro energetické společnosti daň, kterou jim bude účtovat rekordní neočekávané zisky. Ty dosahují závratných částek díky nejistotě na energetickém trhu kvůli válce na Ukrajině. Vybrané peníze poslouží jako finanční pomoc rodinám a firmám, píší BBC News a Reuters.
Lídři členských států Evropské unie se podle informací televize BBC dohodli na opatřeních, která mají pomoci zmírnit dopady energetické krize. Jedná se o daň pro energetické společnosti.
Daň se týká neočekávaných přebytečných zisků firem produkujících fosilní paliva a daň z přebytečných příjmů za náklady za elektřinu. Tyto společnosti totiž na současných závratných cenách energií profitují a vydělávají rekordní zisky.
EU countries approve energy windfall levies, turn to gas price cap https://t.co/cmAg68pyTv pic.twitter.com/xDodKfDmrp
— Reuters (@Reuters) September 30, 2022
Vybrané peníze poputují jako pomoc k rodinám a firmám v nouzi. Opatření také podle agentury Reuters zahrnuje povinné snížení spotřeby elektřiny o 5 procent běhen spotřební špičky.
Ministři EU odhadují, že mohou pouze od poskytovatelů elektřiny s neobvykle vysokými zisky získat až 140 miliard eur.
Po uzavření dohody o těchto opatřeních začaly špičky EU jednat o zmírnění cenové krize. Tu by mnoho států řešilo zastropováním cen plynu. Jednotlivé země se na tomto opatření ovšem nemohou dohodnout.
Je to velké zklamání
„Všechna tato dočasná opatření jsou velmi dobrá, ale abychom našli řešení, jak v této krizi pomoci našim občanům, musíme zastropovat ceny plynu,“ oznámil při svém příjezdu na páteční schůzi chorvatský ministr hospodářství Davor Filipovic.
Začátkem tohoto týdne požádalo o zastropování cen plynu, které by zmírnilo prudce rostoucí náklady pro rodiny i společnosti, 15 států EU, včetně Francie a Itálie.
„Je obrovské zklamání, že v návrhu, který je na stole, nezaznělo nic o cenách plynu,“ řekla polská ministryně klimatu Anna Moskwa. Dodala, že zastropování cen plynu podpoří většina evropských zemí, proto tento krok nelze ignorovat.
Evropská komise podle Reuters navrhla užší cenové stropy pouze pro ruský plyn či konkrétně plyn používaný k výrobě elektřiny.
Ceny elektřiny naopak zastropovala Česká republika a začátkem září pak Rakousko (do 80 procent loňské spotřeby).
