Pěstitelé kukuřice mohou při plánování další sezony sledovat víc než jen výnosový potenciál půdy a doporučení dodavatele osiva. Důležitou roli může hrát také architektura listů konkrétního hybridu a schopnost porostu zachytit sluneční záření. Příliš vysoká hustota totiž nemusí automaticky znamenat vyšší výnos a může zvýšit riziko problémů s pevností rostlin.
Agronom Jared Bergan z Crop-Tech Consulting používá jako praktické vodítko přibližně 97procentní zachycení dostupného světla. Podle něj další zvyšování počtu rostlin po dosažení této hranice už výnos nezvyšuje a místo toho přidává riziko. Nejde však o univerzální hodnotu pro každý hybrid a každé pole. Optimální hustotu ovlivňují také půda, dostupnost vody, výživa, průběh počasí a odolnost rostlin vůči stresu.
Rozdíly mezi hybridy mohou být značné. Některé podle Bergana dosáhnou vhodného zapojení porostu už kolem 69 tisíc rostlin na hektar, jiné až přibližně při 84 až 89 tisících rostlin na hektar. Hybridy se širokými a více vodorovnými listy zpravidla zastíní půdu dříve. Rostliny se vzpřímenějšími listy naopak mohou světlo propouštět hlouběji do porostu a snášet vyšší hustotu.
Stín na půdě může napovědět
Bergan doporučuje jednoduchou kontrolu přímo na poli. U dostatečně vyvinutého a jinak zdravého porostu lze za slunečného dne kolem poledne sledovat, kolik světla dopadá mezi řádky. Cílem jeho takzvaného shadow testu je získat orientační představu o tom, zda daný hybrid využívá prostor efektivně.
Při zachycení přibližně 95 až 97 procent světla by na zem mělo pronikat jen minimum slunečních paprsků. Pokud porost zachytí méně než 90 procent, Bergan to považuje za známku příliš nízké hustoty a nevyužitého výnosového potenciálu. Nad hranicí 97 procent podle něj naopak roste riziko, že přidané rostliny už výnos nezvýší.
Přehoustlý porost zároveň zesiluje konkurenci o světlo, vodu a živiny. Rostliny mohou vytvářet delší internodia, tenčí stonky a nasazovat klasy výše. To může podle Bergana zhoršovat stabilitu porostu a zvyšovat náchylnost k poškození při silném větru. Problém se přitom nemusí projevit okamžitě a může farmáře dohnat až před sklizní.
Fungicid má chránit hlavně horní část porostu
Druhým důležitým tématem je ochrana listové plochy. Agronomové citovaní v letošních doporučeních pro americký Středozápad zdůrazňují zejména ochranu listů v okolí a nad klasem, které mají velký význam během nalévání zrna. Situace se však mění podle konkrétní choroby, počasí a fáze vývoje kukuřice.
V centrální Iowě a Illinois byl v době publikace výskyt choroby tar spot relativně nízký a její další rozvoj brzdilo horké a suché počasí. Agronom Ken Ferrie proto doporučoval soustředit fungicidní ochranu především do horní části porostu. Zároveň ale varoval před polevením v monitoringu, protože tlak chorob se během sezony může změnit.
Rostlinolékařka Mandy Bish z University of Missouri upozornila také na význam správného termínu zásahu. U tar spot doporučila nespoléhat pouze na první nalezené příznaky, ale sledovat postup choroby v porostu. V podmínkách Missouri podle ní dává smysl čekat přibližně do chvíle, kdy se choroba objeví jeden list pod listem u klasu, a aplikaci směřovat do období od metání po růstovou fázi R3.
Bish zároveň uvedla, že výzkum v Missouri nadále podporuje jednu dobře načasovanou aplikaci místo automatického programu se dvěma zásahy. „Jedna aplikace, obvykle o něco později než ve fázi VT, možná blíže R2, nám přinesla nejlepší výsledky,“ uvedla. Toto doporučení ale vychází z podmínek a pokusů v Missouri a nelze ho bez dalšího převést na každý region nebo sezonu.
Do rozhodování vstupuje také cena samotné kukuřice. Data AgWeb z 7. srpna ukazovala zářijový futures kontrakt na úrovni 4,39 dolaru za bušl, tedy orientačně asi 173 dolarů za tunu. Prosincový kontrakt byl na 4,62 dolaru za bušl, přibližně 182 dolarů za tunu, a červencový kontrakt pro rok 2027 dosahoval 4,92 dolaru za bušl, zhruba 194 dolarů za tunu. Vzdálenější kontrakty tak v daném okamžiku počítaly s vyšší cenou než nejbližší termín, nejde ale o záruku budoucí prodejní ceny konkrétního farmáře.
Právě ekonomika může rozhodnout, zda se další zásah vyplatí. Farmář Sherman Newland ze státu Illinois například uvedl, že letos už fungicid na sóju aplikovat nechce, protože v posledních letech podle jeho zkušeností nedosahoval požadované návratnosti. U kukuřice tak podobně záleží nejen na biologickém účinku zásahu, ale také na ceně produkce, nákladech na osivo a chemickou ochranu a očekávaném výnosu.
Oba agronomické přístupy spojuje stejný princip. Větší množství osiva ani více chemických zásahů samo o sobě nezaručuje lepší ekonomický výsledek. U hustoty porostu i fungicidní ochrany rozhoduje kombinace konkrétního hybridu, podmínek na poli, počasí, správného načasování a ceny produkce. Právě pozorování porostu během sezony může pěstiteli dát informace, které následně využije při výběru hybridu, hustoty setí i strategie ochrany pro další rok.
