Americká vláda spustila nové plošné clo na dovoz ve výši 10 procent. Donald Trump přitom o víkendu avizoval, že sazbu zvedne na 15 procent. Nejasnosti kolem čísla dál zvyšují nervozitu firem i obchodních partnerů.
V USA dnes vstoupilo v platnost nové globální clo ve výši 10 procent na zboží, které nespadá do výjimek. Trump tuto sazbu oznámil v pátek, krátce poté ale řekl, že ji posune výš. V sobotu mluvil o 15 procentech. Úterní spuštění ale podle oficiálních dokumentů začalo na nižší úrovni.
Zmatek přidala informace, že k navýšení na 15 procent zatím nepřišel žádný jasný pokyn. Bílý dům podle Reuters připravuje úpravu, aby sazba odpovídala Trumpovu víkendovému oznámení. Neupřesnil ale, kdy by změna mohla začít platit. V Evropě se to okamžitě propsalo do nálady na trzích. Investoři znovu řeší hlavně nejistotu, ne samotné číslo.
Donald Trump’s new 15% global tariff will most greatly benefit countries he has singled out for heavy criticism, including China and Brazil. Long-standing US allies including the UK, the EU and Japan will suffer the largest hit from the new levy. https://t.co/pc8NuchWea pic.twitter.com/h6ZpbPrOr6
— Financial Times (@FT) February 22, 2026
Proč se Trump opírá o zákon z roku 1974
Administrativa tentokrát staví cla na paragrafu Section 122 ze zákona o obchodu z roku 1974. Ten dává prezidentovi možnost zavést dovozní poplatek až na 150 dní bez souhlasu Kongresu. Trumpův páteční dokument vysvětluje krok snahou „řešit základní problémy mezinárodních plateb“ a pokračovat v práci na „vyvážení obchodních vztahů ve prospěch amerických pracovníků, farmářů a výrobců“.
Bílý dům argumentuje obchodním deficitem. USA loni dovezly zboží o zhruba 1,2 bilionu dolarů víc, než vyvezly. Trump opakovaně tvrdí, že cla mají deficit stlačit dolů. Čísla ale zatím ukazují opak. Rozdíl mezi dovozem a vývozem dál roste, i když už USA dříve vybraly vysoké částky na clech podle jiného právního rámce.
Otázka refundací a hrozba odvetných kroků
Velké téma teď představují peníze vybrané na clech, která v pátek smetl americký Nejvyšší soud. Firmy začínají počítat, kolik by mohly dostat zpět, jenže proces zůstává mlhavý. FedEx už podal žalobu a žádá plné vrácení zaplacených poplatků. Aktivistická skupina We Pay The Tariffs mluví o stovkách firem a jednotlivců, kteří chtějí rychlé a automatické refundace.
Do toho se vrací geopolitika. Trump v pondělí varoval země, aby „nehrály hry“ s dříve vyjednanými dohodami. Naznačil, že by pak sáhl po ještě tvrdších sazbách, tentokrát pod jinými zákony. Británie připustila, že „nic není mimo stůl“, pokud Washington nedodrží dohodu. Evropská unie hlásí, že pozastaví ratifikaci čerstvé dohody, dokud nedostane jasná pravidla.
Do veřejné debaty se dostaly i obavy z eskalace. Ekonom ING Carsten Brzeski to shrnul přímo: „Myslím, že to jen přidává chaos a nepořádek.“ A přidal další varování: „Z hlediska nejistoty jsme zpátky tam, kde jsme byli loni.“ Podle něj roste „riziko skutečné celní války a eskalace“.
Trump mezitím ostře napadl páteční verdikt soudu. Rozhodnutí označil za „směšné, špatně napsané a mimořádně protiamerické“. A i když nové clo na 10 procentech zní mírněji, firmy se dnes dívají hlavně dopředu. Ne na to, co platí od úterý 24. února 2026, ale co může přijít zítra.
