Po téměř pěti dnech intenzivních diskusí se evropští vůdci dohodli na vytvoření fondu obnovy ve výši 750 miliard EUR (858 miliard USD) určeného na pomoc ekonomice členských států EU.
Evropská Komise si půjčí peníze na finančních trzích a rozdělí téměř polovinu – 390 miliard EUR (446 miliard $) – jako granty pro nejvíce postižené státy EU. Zbytek bude poskytnut formou půjček. Lídři se také dohodli na novém rozpočtu EU ve výši téměř 1,1 bilionu EUR (1,3 bilionu USD) na období 2021–2027, čímž se vytvoří společná nákupní síla přibližně v hodnotě 1,8 bilionu EUR (2 biliony USD).
„Je to ambiciózní a komplexní balíček kombinující klasický rozpočet s mimořádným úsilím o zotavení ekonomiky, jehož cílem je řešit dopady bezprecedentní krize v nejlepším zájmu EU,“ uvedli vedoucí představitelé EU ve společném prohlášení.
Dohoda se zaměřuje na poskytování finančních prostředků ve třech pilířích: pomoc firmám odrazit se od ekonomických dopadů pandemie, odstartovat nová opatření směřující k dlouhodobé reformě lokálních ekonomik a investicemi přispět k ochraně proti „budoucím krizím.
„Dokázali jsme to! Evropa je silná. Evropa je sjednocená,“ řekl předseda Evropské rady Charles Michel na úterní tiskové konferenci. „Je to dobrá dohoda, je to silná dohoda, a co je nejdůležitější, je to pro Evropu právě teď ta správná dohoda.“ Michel uvedl, že členové Evropské Unie poprvé „společně posilují naše ekonomiky proti krizi“.
Evropská unie bojuje s divokou recesí vyvolanou pandemií a nejvíce postižené země, jako je Itálie a Španělsko, naléhavě potřebují novou hospodářskou pomoc. Evropská Komise začátkem tohoto měsíce vyjádřila své očekávání, že se v roce 2020 ekonomika EU propadne o 8,3%, což je výrazně horší než předpovídaný pokles o 7,4% prezentovaný před dvěma měsíci. Z počátku byla dohoda mařena hlubokými rozpory ohledně celkové výši záchranných opatření.
Detaily dohody
Během několika posledních dnů byly některé podmínky dohody na velmi horké půdě. K dohodě došlo jen několik hodin poté, co Michel v pondělí předložil politickým vůdcům nový návrh.
Původní návrh Evropské Komise spočíval v rozdělení 500 miliard EUR (573 miliard USD) prostřednictvím grantů, zatímco 250 miliard EUR (286 miliard USD) by bylo distribuováno formou půjček. Objem grantů byl však během summitu vehementně zpochybněn. Země takzvané „Frugalské čtyřky“ – Nizozemsko, Dánsko, Rakousko a Švédsko – se obávaly, že by své země zatížily dluhy na financování výdajů jiných vlád.
Použití grantových programů by vyžadovalo, aby hlavní přispěvatelé do rozpočtu EU, včetně „Frugalské čtyřky“, zaplatili více. Spoléhat se na půjčky by mezitím znamenalo další zatížení vysoce zadlužených zemí, jako je Itálie, ještě většími závazky.
Nová dohoda znamená, že se Evropská Unie poprvé stane hlavním dlužníkem na globálních finančních trzích. Peníze plánuje vrátit do roku 2058. Aby toho byla schopna, bude hledat nové způsoby, jak získávat finanční prostředky. Komise ve znění dohody uvedla, že navrhne „digitální poplatek“ pro technologické společnosti a zváží novou daň z finančních transakcí.
Rovněž uvedla, že zváží aktualizaci stávajícího programu pro obchodování s emisními povolenkami, které omezují množství skleníkových plynů, které mohou společnosti vypustit do ovzduší, aniž by čelily pokutám. Podle Komise by mohla tato omezení rozšířit i na letecký a námořní průmysl.
Jak došlo k dohodě
Setkání vrcholných představitelů EU bylo prvním velkým osobním shromážděním světových vůdců od zahájení pandemie – jednání probíhala čtyři dny a noci. „Bylo to více než 90 hodin, ale stálo to za to,“ řekla v úterý novinářům předsedkyně Evropské Komise Ursula von der Leyen.
Nedosažení dohody by bylo rizikem pro „dvourychlostní“ hospodářské oživení , kdy by se bohatší severní státy Evropy odrazily rychleji než například s většími problémy se potýkající Itálie a Španělsko. To by vytvořilo další obrovský tlak na vazby, které EU udržují pohromadě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron označil podpis dohody za „historický den pro Evropu“.
„Pomyslete na vzdálenost, kterou jsme urazili. Od února jsme nebyli schopni dosáhnout jakékoli dohody,“ řekl. „Nyní máme rozpočet, máme fond obnovy a to téměř ve výši 2% HDP EU.“
Makron označil úsilí vůdců za pomoc „téměř zdvojnásobit rozpočet EU pro nadcházející roky“, zatímco německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že „jsme položili finanční základy pro Evropskou unii na následujících sedm let“.
Holger Schmieding, hlavní ekonom Berenbergu, označil dohodu za „velký krok vpřed pro Evropu“. „S dosud největším úsilím o solidaritu, která přesahuje hranice, vysílá EU silný signál o vnitřní soudržnosti,“ prohlásil v úterý.
