EkonomikaPředstavitelé EU uzavírají dohodu ve výši 2 bilionů dolarů na obnovu evropské...

Představitelé EU uzavírají dohodu ve výši 2 bilionů dolarů na obnovu evropské ekonomiky

Reklama

Po téměř pěti dnech intenzivních diskusí se evropští vůdci dohodli na vytvoření fondu obnovy ve výši 750 miliard EUR (858 miliard USD) určeného na pomoc ekonomice členských států EU.

Evropská Komise si půjčí peníze na finančních trzích a rozdělí téměř polovinu – 390 miliard EUR (446 miliard $) – jako granty pro nejvíce postižené státy EU. Zbytek bude poskytnut formou půjček. Lídři se také dohodli na novém rozpočtu EU ve výši téměř 1,1 bilionu EUR (1,3 bilionu USD) na období 2021–2027, čímž se vytvoří společná nákupní síla přibližně v hodnotě 1,8 bilionu EUR (2 biliony USD).

„Je to ambiciózní a komplexní balíček kombinující klasický rozpočet s mimořádným úsilím o zotavení ekonomiky, jehož cílem je řešit dopady bezprecedentní krize v nejlepším zájmu EU,“ uvedli vedoucí představitelé EU ve společném prohlášení.

Dohoda se zaměřuje na poskytování finančních prostředků ve třech pilířích: pomoc firmám odrazit se od ekonomických dopadů pandemie, odstartovat nová opatření směřující k dlouhodobé reformě lokálních ekonomik a investicemi přispět k ochraně proti „budoucím krizím.

„Dokázali jsme to! Evropa je silná. Evropa je sjednocená,“ řekl předseda Evropské rady Charles Michel na úterní tiskové konferenci. „Je to dobrá dohoda, je to silná dohoda, a co je nejdůležitější, je to pro Evropu právě teď ta správná dohoda.“ Michel uvedl, že členové Evropské Unie poprvé „společně posilují naše ekonomiky proti krizi“.

Evropská unie bojuje s divokou recesí vyvolanou pandemií a nejvíce postižené země, jako je Itálie a Španělsko, naléhavě potřebují novou hospodářskou pomoc. Evropská Komise začátkem tohoto měsíce vyjádřila své očekávání, že se v roce 2020 ekonomika EU propadne o 8,3%, což je výrazně horší než předpovídaný pokles o 7,4% prezentovaný před dvěma měsíci. Z počátku byla dohoda mařena hlubokými rozpory ohledně celkové výši záchranných opatření.

Detaily dohody

Během několika posledních dnů byly některé podmínky dohody na velmi horké půdě. K dohodě došlo jen několik hodin poté, co Michel v pondělí předložil politickým vůdcům nový návrh.

Původní návrh Evropské Komise spočíval v rozdělení 500 miliard EUR (573 miliard USD) prostřednictvím grantů, zatímco 250 miliard EUR (286 miliard USD) by bylo distribuováno formou půjček. Objem grantů byl však během summitu vehementně zpochybněn. Země takzvané „Frugalské čtyřky“ – Nizozemsko, Dánsko, Rakousko a Švédsko – se obávaly, že by své země zatížily dluhy na financování výdajů jiných vlád.

Použití grantových programů by vyžadovalo, aby hlavní přispěvatelé do rozpočtu EU, včetně „Frugalské čtyřky“, zaplatili více. Spoléhat se na půjčky by mezitím znamenalo další zatížení vysoce zadlužených zemí, jako je Itálie, ještě většími závazky.

Nová dohoda znamená, že se Evropská Unie poprvé stane hlavním dlužníkem na globálních finančních trzích. Peníze plánuje vrátit do roku 2058. Aby toho byla schopna, bude hledat nové způsoby, jak získávat finanční prostředky. Komise ve znění dohody uvedla, že navrhne „digitální poplatek“ pro technologické společnosti a zváží novou daň z finančních transakcí.

Rovněž uvedla, že zváží aktualizaci stávajícího programu pro obchodování s emisními povolenkami, které omezují množství skleníkových plynů, které mohou společnosti vypustit do ovzduší, aniž by čelily pokutám. Podle Komise by mohla tato omezení rozšířit i na letecký a námořní průmysl.

Jak došlo k dohodě

Setkání vrcholných představitelů EU bylo prvním velkým osobním shromážděním světových vůdců od zahájení pandemie – jednání probíhala čtyři dny a noci. „Bylo to více než 90 hodin, ale stálo to za to,“ řekla v úterý novinářům předsedkyně Evropské Komise Ursula von der Leyen.

Nedosažení dohody by bylo rizikem pro „dvourychlostní“ hospodářské oživení , kdy by se bohatší severní státy Evropy odrazily rychleji než například s většími problémy se potýkající Itálie a Španělsko. To by vytvořilo další obrovský tlak na vazby, které EU udržují pohromadě.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil podpis dohody za „historický den pro Evropu“.

„Pomyslete na vzdálenost, kterou jsme urazili. Od února jsme nebyli schopni dosáhnout jakékoli dohody,“ řekl. „Nyní máme rozpočet, máme fond obnovy a to téměř ve výši 2% HDP EU.“

Makron označil úsilí vůdců za pomoc „téměř zdvojnásobit rozpočet EU pro nadcházející roky“, zatímco německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že „jsme položili finanční základy pro Evropskou unii na následujících sedm let“.

Holger Schmieding, hlavní ekonom Berenbergu, označil dohodu za „velký krok vpřed pro Evropu“. „S dosud největším úsilím o solidaritu, která přesahuje hranice, vysílá EU silný signál o vnitřní soudržnosti,“ prohlásil v úterý.

Doporučujeme

Cena kávy robusta spadla na tříleté minimum. Rekordní úroda tlačí ceny dolů, zlevnění v obchodech je nejisté

Světový trh s kávou zažívá výrazný obrat. Cena robusty klesla na nejnižší úroveň za téměř tři roky a během jediného týdne ztratila téměř deset procent. Za prudkým propadem stojí především rostoucí dodávky z Vietnamu a očekávání vyšší produkce v Brazílii. Světová banka navíc předpovídá rekordní sklizeň kávy, která by v sezoně 2026/2027 mohla dosáhnout 190 milionů pytlů. Nižší ceny na burze však zatím nezaručují levnější kávu v obchodech.

IKEA otevře novou prodejnu v centru Manhattanu

Švédský nábytkářský řetězec IKEA pokračuje v rozšiřování své sítě obchodů v centrech velkých měst. Novou prodejnu chystá v newyorské čtvrti SoHo. Společnost zároveň investuje do menších obchodů, kterými chce oslovit více zákazníků.

Enel kupuje solární elektrárny v USA za stovky milionů dolarů. Ročně mu mají vydělat 30 milionů

Italská energetická skupina Enel pokračuje v rozsáhlých investicích do obnovitelných zdrojů v USA. Společnost uzavřela dohodu o převzetí solárních elektráren v Jižní Karolíně s celkovým instalovaným výkonem 317 megawattů. Transakce má zvýšit její čistý finanční dluh přibližně o 255 milionů dolarů, tedy zhruba 5,4 miliardy korun. Po uvedení elektráren do provozu očekává Enel dodatečný roční provozní zisk EBITDA kolem 30 milionů dolarů.

Britové hromadně nakupují zásoby potravin. Vládní výzva zvýšila tržby obchodů

Britské obchody zaznamenaly nečekaný růst prodeje. V říjnu se objem maloobchodních tržeb meziměsíčně zvýšil o 0,7 procenta, přestože ekonomové očekávali stagnaci. K lepším výsledkům přispěla také vládní kampaň, která vyzvala domácnosti k vytvoření nouzových zásob. Lidé začali více nakupovat konzervy, trvanlivé mléko a další základní potraviny. Vyšší prodeje zaznamenaly také obchody s oblečením a internetoví prodejci.

Bayer zaplatí miliardy kvůli Roundupu. Americký soud schválil odškodnění za údajnou rakovinu

Německý chemický a farmaceutický gigant Bayer dosáhl zásadního průlomu v dlouholetých soudních sporech kolem herbicidu Roundup. Americký soud schválil dohodu o odškodnění v hodnotě až 7,25 miliardy dolarů, tedy přibližně 150 miliard korun. Peníze mají získat lidé, kteří tvrdí, že jim používání přípravku způsobilo rakovinu. Rozhodnutí by mohlo ukončit velkou část žalob, které společnost zatěžují už téměř deset let.

Walmart zvýšil tržby o 5 % a zlepšil celoroční výhled

Americký maloobchodní řetězec Walmart vykázal ve třetím čtvrtletí růst tržeb o 5,2 % na 188,8 miliardy dolarů. Výsledky podpořil především internetový prodej a rostoucí zájem zákazníků o cenově dostupné zboží. Společnost zároveň potřetí zvýšila svůj celoroční výhled.

Musk utratil za republikány miliardy. Teď toho lituje

Elon Musk investoval do amerických voleb rekordních 446 milionů dolarů, tedy zhruba deset miliard korun. Výsledek ho ale příliš nepotěšil. Republikáni utrpěli drtivou porážku, demokraté ovládli obě komory Kongresu a miliardář nyní přiznává, že tolik peněz utrácet neměl. Zároveň se začíná distancovat od politického hnutí Donalda Trumpa.

Eli Lilly zahájila výstavbu továrny za 3,5 miliardy dolarů

Americká farmaceutická společnost Eli Lilly zahájila v Pensylvánii výstavbu továrny za 3,5 miliardy dolarů. Závod se zaměří především na injekční přípravky k léčbě obezity, vytvoří přibližně 850 stálých pracovních míst a do provozu má vstoupit do roku 2031.

Rekordní vstup na burzu. Anthropic má hodnotu 1,5 bilionu dolarů

Americká společnost Anthropic, která stojí za chatbotem Claude, vstupuje na burzu s oceněním 1,5 bilionu dolarů. Pět let stará firma získala při historicky největší primární nabídce akcií více než 81 miliard dolarů a zařadí se mezi nejhodnotnější společnosti světa. Její debut zároveň představuje zásadní zkoušku důvěry investorů v umělou inteligenci, jejíž rozvoj vyžaduje stále vyšší investice.

Nvidia překonala očekávání analytiků. Návrat Huanga do čela firmy ale odmítá

Americký výrobce čipů Nvidia oznámil rekordní čtvrtletní výsledky, které překonaly očekávání analytiků. Tržby společnosti se meziročně více než zdvojnásobily a poprvé překročily hranici 100 miliard dolarů. Firma zároveň jednoznačně odmítla návrat svého spoluzakladatele Jensena Huanga do funkce generálního ředitele. Ten minulý týden rezignoval po skandálu týkajícím se mimomanželských vztahů a podezření z vazeb jedné z jeho partnerek na čínskou rozvědku.

Dodavatel Bentley staví v Británii novou továrnu. Výroba začne v roce 2027

Britská automobilka Bentley posiluje své výrobní zázemí ve Spojeném království. Její dodavatel ZF Foxconn Chassis Modules zahájil výstavbu nového závodu ve městě Stoke-on-Trent, který bude vyrábět nápravové systémy pro budoucí modely značky. Výroba má začít v roce 2027.

Musk i Trump chtějí Huanga zpět. Nvidia návrat svého bývalého šéfa odmítá

Americký technologický gigant Nvidia čelí sílícímu tlaku na návrat svého spoluzakladatele Jensena Huanga do čela společnosti. Po jeho rezignaci kvůli skandálu zahrnujícímu mimomanželské vztahy a podezření z vazeb na čínskou rozvědku vznikla rozsáhlá kampaň na jeho podporu. Připojily se k ní statisíce příznivců včetně Elona Muska a návratu Huanga se nebrání ani americký prezident Donald Trump. Vedení firmy však o jeho opětovném jmenování podle dostupných informací neuvažuje.

BMW otevřelo novou továrnu na baterie za 700 milionů dolarů

Německá automobilka BMW otevřela v americkém státě Jižní Karolína nový závod na výrobu bateriových systémů pro elektromobily. Investice dosáhla 700 milionů dolarů. Továrna bude dodávat baterie pro nové elektrické modely BMW vyráběné ve Spojených státech.

Akcie Intelu se propadly o 29 procent. Investoři firmu žalují

Americký výrobce čipů Intel čelí hromadné žalobě akcionářů, kteří společnost obviňují ze zatajování problémů s prodejem osobních počítačů. Po zveřejnění nepříznivého výhledu se akcie firmy během jediného dne propadly téměř o 29 procent a její tržní hodnota se snížila přibližně o 140 miliard dolarů. Investoři nyní požadují odškodnění a tvrdí, že vedení společnosti je o skutečné situaci informovalo příliš pozdě.

Cartier táhne luxusní byznys. Majitel značky zvýšil zisk o 39 procent, akcie přesto prudce klesly

Švýcarská skupina Richemont, která vlastní luxusní značky Cartier, Van Cleef & Arpels nebo IWC, oznámila výrazný růst hospodaření. Za první polovinu fiskálního roku zvýšila čistý zisk o 39 procent na 2,53 miliardy eur. Tržby dosáhly 12,3 miliardy eur a meziročně vzrostly o 16 procent. Přesto akcie společnosti v pátek prudce oslabily. Investory znepokojilo zpomalování růstu prodeje luxusních šperků, který zaostal za očekáváním analytiků.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama