Absolventka aplikované matematiky Liang Huaxiao se dva roky snažila získat práci u jednoho z čínských technologických gigantů. Pak zkusila zákaznický servis a prodej. Poté se ucházela o asistentské role v pekárně a v kosmetickém salonu. Mladí lidé v Číně jsou z trhu práce zoufalí. Informovala o tom agentura Reuters či The Guardian.
Stejně jako rostoucí počet jejích vysoce vzdělaných vrstevníků Liang pokračuje v hledání zdroje příjmů na nejhorším čínském trhu práce pro mladé v historii. Je stále nezaměstnaná a „vážně zvažuje“ sokolnictví. „Nenapadají mě žádná další odvětví, do kterých jsem se ještě nepřihlásila,“ řekla.
„Najít práci bylo opravdu těžké,“ říká 25letá žena, která žije se svými rodiči v průmyslovém městě Taiyuan na severu země. „Řekla jsem své rodině, že jsem ochotna přijmout manuální práci, a moje máma se rozplakala. Bylo jí mě tak líto.“
‘Finding a job has been really difficult.’ Highly educated young people in China are trading down to try and find a source of income in the country's worst youth job market on record https://t.co/aJFHnyMFWw
— Reuters (@Reuters) June 1, 2023
Ingrid Xie, která získala magisterský titul v aplikované lingvistice na jedné z nejlepších australských univerzit, nečekala, že skončí v obchodě s potravinami. Po nějaké době za kasou v australském supermarketu se vrátila do Číny, aby si našla práci jako učitelka angličtiny. Brzy však zjistila, že „mnoho lidí studovalo v zahraničí a chce to samé“. Je jí 26 let a od ukončení vysokoškolského vzdělání se jí v Číně nepodařilo najít práci. „To mě opravdu frustruje,“ říká.
Na trh práce vstoupí dalších 11,5 milionu absoulventů
Ekonomové očekávají, že takové příklady budou v příštích letech stále častější, protože přebytek absolventů univerzit a nedostatek pracovních sil v továrnách kvůli stárnoucí pracovní síle prohlubují nerovnováhu na čínském trhu práce. Čínská ekonomika trpí nesouladem mezi dostupnými pracovními místy a kvalifikací uchazečů o zaměstnání. Mezi lety 2018 a 2021 vzrostl počet absolventů sportovních a vzdělávacích oborů o více než 20 %, uvádí Goldman Sachs.
Ale v roce 2021 vláda náhle zakázala ziskové doučování, čímž zdecimovala průmysl, který měl dříve hodnotu 150 miliard dolarů. To ulehčilo školákům zátěž s domácími úkoly, ale znemožnilo práci mladým absolventům. Včetně Xie, která se dříve dívala na doučování jako na způsob získávání pedagogických zkušeností.
Nezaměstnanost mladých lidí v Číně dosáhla v dubnu rekordního maxima. 20,4 % uchazečů o zaměstnání ve věku 16 až 24 let nemohlo najít práci, píše The Guardian. Letos v létě má promovat dalších 11,58 milionu vysokoškoláků. Všichni soutěží o pracovní místa v zemi, která zůstává jednou z nejrychleji rostoucích velkých ekonomik na světě, ale jejíž výrobní struktura stále více neodpovídá aspiracím mladších generací.
Nesoulad mezi očekáváním a realitou
Odvětví nejoblíbenější mezi čerstvými čínskými absolventy jsou technologie, vzdělávání, nemovitosti a finance. Jenže ta čelila v posledních letech regulačním zásahům. Některá opatření byla odvolána, ale podnikatelský sentiment se zotavuje pomalu. Soukromé investice vzrostly v lednu až dubnu pouze o 0,4 %, zatímco státní investice vzrostly o 9,4 %, uvádí Reuters.
„Čínské vzdělání předběhlo ekonomiku, což znamená, že bylo rozdáno více diplomů, než kolik potřebovala ekonomika založená na výrobě,“ řekl Keyu Jin, autor knihy „The New China Playbook“, která dokumentuje hospodářský vzestup země. „Mezi očekáváním a realitou ekonomických podmínek je velký nesoulad.“
Vyhrnout si rukávy
Není jasné, kolik absolventů přesně pracuje na pozicích pod úrovní své kvalifikace, ale státní média tento trend uznala. Úvodníky státních médií povzbuzují absolventy, aby si „vyhrnuli rukávy“. Profilovaly ženu ve věku 20 let, která se po krátkém působení jako účetní stala sběračkou odpadu.
Prezident Si Ťin-pching v nedávném článku ve státních médiích, který zdůrazňoval jeho utrpení během kulturní revoluce, opakovaně nabádal mladé lidi, aby „hledali těžkosti“. Ale toto poselství sotva rezonuje s dnešní mládeží, která bere blahobyt jako samozřejmost.
Peking naléhá na státní podniky, aby nabíraly více absolventů. Vláda začala rozšiřovat školy odborného výcviku, aby zaplnila nedostatek v pokročilé výrobě. Některé místní vlády, včetně Šanghaje, nabízejí dotace na zaměstnanost pro firmy, které najímou absolventy z roku 2023.
Odvětví služeb v popředí postpandemického oživení Číny nabízí málo vysoce kvalifikovaných pozic. „Mnoho pracovních pozic bílých límečků ve službách zmizelo,“ říká Chim Lee, analytik z Economist Intelligence Unit. „Vytvářená pracovní místa jsou převážně v oblastech nevyžadujících vyšší vzdělání, jako je stravování a cestovní ruch.“
