ZemědělstvíSpor USA a Mexika o dovoz geneticky modifikované kukuřice
Reklama

Spor USA a Mexika o dovoz geneticky modifikované kukuřice

Mexiko našlo nečekané spojence, když se snaží omezit dovoz geneticky modifikované (GM) kukuřice: některé americké farmáře, kteří tyto plodiny pěstují. Informovala o tom agentura Reuters.

Zemědělci po desetiletí vysazovali GM kukuřici, která je chráněna před hmyzem a plevelem. Někteří však nyní říkají, že USA by měly souhlasit s prodejem geneticky nemodifikované kukuřice, spíše než prohlubovat obchodní spor o tento návrh. Poznamenávají, že jsou zastánci volného trhu.

„Jsem pro volný a spravedlivý obchod,“ řekl Fred Huddlestun, který pěstuje GM kukuřici a sójové boby v Yale ve státě Illinois. „Když se dostanou do bodu, že někoho tlačí, aby si koupil něco, co nechce, mám z toho obavy.“

Obchod za 5 miliard dolarů

Navrhovaná omezení hrozí, že naruší obchod s kukuřicí, kterou USA ročně dodávají do Mexika za téměř 5 miliard dolarů. Mexiko plánuje postupné ukončení používání geneticky modifikované kukuřice a také herbicidu zvaného glyfosát do roku 2024. Asi 90 procent kukuřice pěstované ve Spojených státech je geneticky modifikováno, uvádí The New York Times. Mexiko je po Číně druhým největším trhem pro americkou kukuřici.

Mexiko v únoru prohlásilo, že zakáže GM kukuřici určenou pro spotřebu lidmi. Tím ustoupilo od předchozích plánů, které ohrožovaly budoucnost dovozu krmiva pro hospodářská zvířata, kam směřuje velká většina jeho dovážené kukuřice.

Zastánci této politiky tvrdí, že GM kukuřice může kontaminovat mexické původní odrůdy a zpochybňují její dopad na lidské zdraví.

Hrozba uvalení cel na mexické produkty

Bidenova administrativa tvrdí, že omezení by porušila dohodu mezi USA, Mexikem a Kanadou. Minulý měsíc požádala o obchodní konzultace s Mexikem jako první formální krok k žádosti o panel pro urovnání sporů v rámci paktu. Američtí představitelé se minulý týden setkali se svými protějšky v Mexiku.

Konzultace jsou prvním krokem v procesu, který by mohl vést k tomu, že Spojené státy zahájí formální spor proti Mexiku. Strany se musí sejít, aby problém projednaly do 30 dnů, a pokud rozhovory nebudou úspěšné, Spojené státy by se mohly obrátit na samostatný postup urovnání sporů podle obchodní dohody. Tento proces by mohl vést k tomu, že Spojené státy uvalí cla na mexické produkty, pokud nebude možné dosáhnout jiného řešení.

Očekává se, že mexické omezení kukuřice pro lidskou spotřebu ovlivní dovoz bílé kukuřice. Ta se používá především pro tortilly, uvádí zpráva amerického ministerstva zemědělství.

Americký ministr zemědělství Tom Vilsack řekl 30. března, že očekává, že administrativa „v konečném důsledku donutí“ Mexiko, aby svou politiku obrátilo. Prohlásil, že „omezení nejsou podporována vědou a nedodržují obchodní vztah založený na pravidlech.“

Stovky milionů dolarů ve vývoji

Průmyslové skupiny včetně Biotechnology Innovation Organization (BIO), která zastupuje biotechnologické společnosti, a National Corn Growers Association (NCGA) lobbovaly u amerických úředníků, aby se postavili proti návrhům Mexika.

Mexiko kreslí „bezpečnostní rozdíl“ mezi kukuřicí používanou jako potravina a krmivo pro zvířata bez materiálního vědeckého zdůvodnění, uvedly skupiny Bidenovi v dopise, který chválí krok Washingtonu směrem k panelu pro urovnání.

V úterý BIO uvedl, že USA by měly zahájit formální proces sporu „bezodkladně“, pokud konzultace nepřinesou vědecky podložený výsledek. Někteří američtí farmáři ale podle agentury Reuters tvrdí, že by USA měly ustoupit.

Zdá se, že NCGA má v úmyslu „natlačit potenciální nechtěné obilí našim obchodním partnerům do hrdla,“ napsal na Twitter Matt Swanson, farmář, který pěstuje nemodifikovanou kukuřici.

Společnosti jako Bayer utratily stovky milionů dolarů za vývoj GM plodin a obranu bezpečnosti GM potravin. Čtyři společnosti prodávají více než 75 % semen kukuřice a sóji, podle údajů citovaných USDA.

Reklama

Doporučujeme

Mercedes-Benz zvýšil zisk o 28 %, prodej elektromobilů vzrostl

Německá automobilka Mercedes-Benz vykázala ve třetím čtvrtletí letošního roku čistý zisk 1,52 miliardy eur, což představuje meziroční nárůst o 28 %. Tržby společnosti však klesly o 4,5 % na 30,7 miliardy eur. Výrazně se naopak zvýšil prodej elektromobilů, který dosáhl rekordní úrovně.

Největší hackerský útok v historii kryptoměn. Z burzy Binance zmizelo 6,3 miliardy dolarů

Největší kryptoměnová burza světa Binance čelí bezprecedentnímu kybernetickému útoku. Hackeři z její platformy odcizili digitální aktiva v hodnotě 6,3 miliardy dolarů, tedy přibližně 133 miliard korun. Podle bezpečnostních analytiků za útokem pravděpodobně stojí severokorejská hackerská skupina. Společnosti se zatím podařilo ve spolupráci s partnery zmrazit zhruba polovinu napadených prostředků. Binance slibuje, že klientům veškeré ztráty nahradí.

Hilton zvýšil čtvrtletní zisk a otevřel 182 nových hotelů

Americká hotelová společnost Hilton vykázala ve třetím čtvrtletí letošního roku výrazný růst zisku a pokračovala v rozšiřování své celosvětové sítě. Během tří měsíců otevřela 182 nových hotelů a díky silné poptávce po ubytování zároveň zvýšila svůj celoroční výhled.

Americká centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny. Inflace zůstává příliš vysoká

Americká centrální banka (Fed) ve středu rozhodla, že základní úrokové sazby ponechá v rozmezí 3,75 až 4 procent. Stalo se tak necelý týden před americkými volbami do Kongresu, v době přetrvávajících obav z vysoké inflace. Přestože americká ekonomika podle bankéřů vykazuje silný růst, ceny nadále rostou rychleji, než by si Fed přál. Rozhodnutí nebylo jednomyslné, dva členové měnového výboru požadovali další zvýšení sazeb.

Kostra dinosaura se prodala za miliardu korun. Vědci se obávají, že zmizí v soukromé sbírce

Vzácná kostra dinosaura, kterého vědci dlouho považovali za mládě tyranosaura rexe, se v New Yorku vydražila za 47,3 milionu dolarů (přibližně miliardu korun). Fosilie přezdívaná Jodi se tak stala druhým nejdražším dinosaurem prodaným v aukci. Její nový majitel zůstává neznámý a paleontologové varují, že mimořádně cenný nález může skončit v soukromé sbírce, nepřístupný vědě i veřejnosti.

Audi plánuje první americkou továrnu za 4 miliardy dolarů

Německá automobilka Audi plánuje postavit svůj první výrobní závod ve Spojených státech. Do nové továrny v Georgii chce investovat přibližně čtyři miliardy dolarů a vytvořit 4 500 pracovních míst. Výroba luxusních SUV by měla začít v roce 2031.

iPhone Duo má problémy s displejem. Apple zákazníkům nabídne výměnu

Nový iPhone Duo se začal prodávat teprve před několika dny, ale první majitelé už hlásí problémy s jeho ohebným displejem. Na sociálních sítích se objevují fotografie prasklin a barevných čar na obrazovce. Apple potvrdil, že závada postihuje menší počet zařízení, a slíbil jejich výměnu.

Volvo se propadlo do ztráty, propustí 2 500 lidí

Švédská automobilka Volvo Cars vykázala ve třetím čtvrtletí letošního roku výraznou provozní ztrátu a oznámila další úsporná opatření. Kvůli slabší poptávce, rostoucí konkurenci a vysokým nákladům plánuje zrušit přibližně 2 500 pracovních míst. Nejvíce zaměstnanců se změny dotknou ve Švédsku.

Umělá inteligence spouští investiční boom. Výdaje na datová centra mají překročit dva biliony dolarů

Rozmach umělé inteligence výrazně zvyšuje investice do datových center po celém světě. Podle nové prognózy BofA Global Research by globální výdaje na jejich výstavbu a vybavení mohly v roce 2028 dosáhnout 2,1 bilionu dolarů, tedy více než dvojnásobku očekávané letošní hodnoty. Z rostoucí poptávky přitom netěží pouze technologické společnosti, ale také výrobci průmyslového zařízení a dodavatelé energetických technologií.

Holcim zvýšil provozní zisk o 17 procent. V Čížkovicích spustil miliardovou výrobní linku

Švýcarský výrobce stavebních materiálů Holcim výrazně zlepšil hospodaření. Ve třetím čtvrtletí zvýšil opakující se provozní zisk téměř o 17 procent na 976 milionů švýcarských franků a překonal očekávání analytiků. Společnost zároveň posiluje výrobu cementu s nižší uhlíkovou stopou. V českých Čížkovicích otevřela novou výrobní linku za přibližně miliardu korun, která představuje její dosud největší investici v tuzemsku.

Tržby Gucci dál klesají. Akcie majitele se za den propadly téměř o 17 procent

Francouzská luxusní skupina Kering zažila mimořádně nepříznivý den na burze. Její akcie se v pátek 23. října propadly o 16,57 procenta poté, co společnost oznámila další pokles tržeb své klíčové značky Gucci. Slabá poptávka v Číně a Japonsku komplikuje plánované oživení značky, zatímco vedení urychluje uzavírání nevýkonných prodejen. Do konce letošního roku chce Kering snížit svou obchodní síť nejméně o 125 prodejen v čistém vyjádření.

Tatra má nového spolumajitele. Konkurent CSG získal nepřímý podíl 17,5 procenta

Kopřivnická automobilka Tatra Trucks má nového spolumajitele. Česká zbrojařská skupina STV Invest dokončila nákup poloviny společnosti Promet Tools, která drží 35 procent akcií Tatry, a nepřímo tak získala podíl odpovídající 17,5 procenta. Transakci schválila Evropská komise, zatímco většinových 65 procent automobilky nadále vlastní skupina CSG podnikatele Michala Strnada.

L’Oréal zvýšil tržby díky rostoucí poptávce v Číně

Francouzská kosmetická společnost L’Oréal zaznamenala ve třetím čtvrtletí letošního roku výrazný růst tržeb a překonala očekávání analytiků. K dobrým výsledkům přispěla především poptávka po luxusních parfémech, kosmetice a přípravcích pro péči o pleť a vlasy. Společnosti se dařilo zejména v Číně a na rozvíjejících se trzích.

Apple investuje až 100 milionů dolarů do titanu pro nové iPhony

Americká technologická společnost Apple plánuje během příštích tří let investovat až 100 milionů dolarů do nákupu titanu od amerického výrobce Perryman Company. Materiál využije mimo jiné při výrobě svého prvního skládacího telefonu iPhone Duo. Společnost zároveň rozšiřuje spolupráci s dalšími domácími dodavateli.

Ruská nafta míří do USA. Mezi výrazné kritiky dohody patří také český prezident

Do New Yorku míří tanker převážející 40 tisíc tun ruské nafty. Dodávka je výsledkem dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, jejímž cílem je snížit ceny pohonných hmot. Kontroverzní krok však vyvolává kritiku kvůli válce na Ukrajině. Český prezident Petr Pavel varuje, že dohoda oslabuje tlak na Moskvu a komplikuje vyhlídky na příměří.
Reklama
Reklama
Reklama