15.6 C
Czech
Pondělí 9. března 2026
FinanceŠvýcarský parlament odmítl záchranný balíček pro Credit Suisse

Švýcarský parlament odmítl záchranný balíček pro Credit Suisse

Švýcarský parlament ve středu odmítl vládní pomoc ve výši 109 miliard švýcarských franků (120,82 miliardy dolarů) na fúzi Credit Suisse s UBS. Narychlo dohodnutá záchrana padlé banky tak zůstala bez převážně symbolického parlamentního požehnání. Informovala o tom agentura Reuters či server DW News.

Zákonodárci odmítli vládní dohodu s UBS o odkoupení problémové Credit Suisse. Hlasování je však pouze symbolické, protože dohoda prošla podle nouzového zákona.

Zatímco horní komora schválila vládní příspěvek na záchranný balíček, dolní a větší komora parlamentu ve středu opět hlasovala proti. Návrhy odmítla již na úterním nočním zasedání a přinutila horní komoru, aby našla řešení, až se ve středu znovu sejde.

Horní komora, která hledala kompromis, ve středu ráno schválila změny opatření. Ty ale nestačily na to, aby ovlivnily zákonodárce dolní komory. Odmítli návrh 103 hlasy proti 71, což je podobná míra odporu jako předchozí noc.

Žádný dopad na převzetí

Cedric Wermuth, spolupředseda sociálních demokratů, těsně před hlasováním v dolní komoře řekl, že strana prostě nemůže financování podpořit. Zatímco závazek vlády, učiněný pomocí nouzového zákona, nelze zvrátit, hlasování znamená symbolickou výtku pro úřady, jejichž rozhodnutí do značné míry obejít národní legislativu rozlítilo mnoho politiků.

„Toto rozhodnutí nemá žádný dopad na převzetí Credit Suisse, o kterém bylo rozhodnuto 19. března,“ uvedlo po hlasování švýcarské ministerstvo financí.

„Dne 19. března 2023 finanční delegace švýcarského parlamentu již dala závazný souhlas s úvěry na závazky jménem parlamentu kvůli naléhavosti této záležitosti,“ uvedlo podle serveru DW News ministerstvo.

Zákonodárci, kteří podpořili schválení dohody, vyjádřili obavy o image Švýcarska. „Nezáleží na tom, o čem podrobně rozhodneme, ale skutečně by to vyslalo špatný signál, kdyby tyto půjčky byly zamítnuty,“ řekla před hlasováním Eva Herzogová, která je členkou horní komory Rady států.

Jaký signál zamítnutí vysílá světu?

Po dni vzrušených debat vedených ve čtyřech národních jazycích země, které pokračovaly až do časných ranních hodin, schválila horní komora změny, jejichž cílem bylo získat skeptiky na svou stranu.

Jednání zahrnovalo návrh, aby švýcarská federální vláda vypracovala novelu zákona o bankách v zemi. Jejím cílem by podle agentury Reuters bylo snížit rizika, která představují systémově relevantní banky pro Švýcarsko, například zvýšením kapitálových požadavků a omezením bonusů.

Ministryně financí Karin Keller-Sutterová v projevu v parlamentu před středečním hlasováním řekla zákonodárcům, aby zvážili, jakou zprávu by jejich odmítnutí záchrany vyslalo světu. „Jaký signál chcete dát v mezinárodním měřítku, jsou instituce spolehlivé, ceníte si stability finančního trhu v místě, kde již máte finanční centrum s určitou důležitostí?“

Zákonodárci byli odvoláni do hlavního města země, Bernu, na vzácné mimořádné zasedání. Tam se diskutovalo o otevřené reakci švýcarské vlády na kolaps, ze kterého mnozí v zemi obviňují nejvyšší vedení Credit Suisse.

Fúze z minulého měsíce, kdy banku převzala konkurenční UBS za 3 miliardy švýcarských franků a podpořila více než 250 miliardami švýcarských franků v zárukách, vyvolala širokou kritiku. „Používání nouzového zákona dosáhlo za poslední tři roky úrovně, která mě začíná štvát,“ nechal se v úterý slyšet člen horní komory parlamentu Hansjoerg Knecht.

Proč švýcarská vláda zorganizovala odkup Credit Suisse

Švýcarská vláda vyjednala odkup Credit Suisse ze strany UBS, aby zabránila kolapsu 167letého bankovního ústavu a možnému vyvolání dalších krachů v globálním bankovním systému.

UBS souhlasila, že zaplatí 3 miliardy švýcarských franků, aby převzala svého problémového rivala. Ale pod podmínkou dalších miliard v zárukách od švýcarské centrální banky.

Vláda svou záchrannou dohodou možná zabránila dalším bankovním problémům, ale středeční hlasování představuje nesouhlas s tímto krokem před parlamentními volbami, které se mají konat letos v říjnu.

Doporučujeme

Konflikt na Blízkém východě žene ceny ropy vzhůru a oslabuje světové burzy

Napětí na Blízkém východě začíná výrazně dopadat na světovou ekonomiku. Rychlý růst cen ropy otřásl finančními trhy a přinutil vlády i investory znovu řešit stabilitu globálních dodávek energie. Situace ukazuje, jak citlivé zůstávají světové trhy na vývoj v klíčových energetických regionech.

Manažerka OpenAI odešla kvůli dohodě s Pentagonem

Spolupráce OpenAI s americkým ministerstvem obrany vyvolala v technologickém světě ostré reakce. Krátce po oznámení dohody odešla jedna z vedoucích manažerek společnosti. Její rozhodnutí otevřelo širší debatu o tom, jakou roli by měla umělá inteligence hrát ve vojenských projektech.

Vinay Prasad končí na FDA

Jeden z nejviditelnějších a zároveň nejspornějších regulátorů amerického zdravotnictví opustí na konci dubna Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Vinay Prasad odchází po měsících sporů kolem schvalování vakcín, genových terapií a léků na vzácná onemocnění.

Dow má za sebou nejhorší týden za dlouhé měsíce

Americké akcie uzavřely týden výrazným poklesem. Trhy zasáhla kombinace prudce dražší ropy, zhoršení situace na Blízkém východě a slabších dat z amerického trhu práce. Nervozita se rychle přelila z Wall Street do Evropy i Asie a investoři ve velkém přepínali do obranného režimu.

Dvacet čtyři amerických států žaluje Trumpovu administrativu kvůli novým globálním clům

Dvaadvacet amerických států a dva guvernéři podali žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Napadají nové globální clo ve výši deset procent, které Bílý dům oznámil krátce po rozhodnutí Nejvyššího soudu. Podle žaloby prezident překročil své pravomoci a snaží se obejít rozhodnutí soudů.

Elon Musk čelí žalobě investorů kvůli převzetí Twitteru

Elon Musk znovu stojí před soudem kvůli kontroverznímu převzetí sociální sítě Twitter. Investoři tvrdí, že jeho veřejná prohlášení o platformě a falešných účtech poškodila cenu akcií ještě před dokončením obchodu. Spor se nyní řeší u federálního soudu v San Francisku.

Air France dočasně ruší lety do Havany kvůli palivové krizi na Kubě

Kuba čelí vážné energetické krizi a její dopady už pociťuje i turistický sektor. Nedostatek leteckého paliva nutí některé aerolinky omezovat nebo rušit spojení s ostrovem. Nejnověji se k nim přidává i Air France, která dočasně zastaví lety mezi Paříží a Havanou.

Pentagon zakázal AI Claude od Anthropic, zbrojařské firmy ji začínají vyřazovat

Americká vláda zakázala federálním úřadům používat umělou inteligenci Claude od firmy Anthropic. Pentagon navíc označil společnost za bezpečnostní riziko pro dodavatelské řetězce. Velké zbrojařské firmy proto začínají technologii rychle odstraňovat, i když právní základ zákazu je podle expertů sporný.

Útoky dronů poškodily datová centra Amazonu v Emirátech a Bahrajnu

Americká společnost Amazon čelí vážným výpadkům svých cloudových služeb na Blízkém východě. Její divize Amazon Web Services oznámila, že drony v posledních dnech zasáhly tři datová centra v regionu. Útoky přišly v době, kdy se konflikt kolem Íránu dál vyostřuje.

Letecký chaos po útocích na Írán posílá akcie aerolinek prudce dolů

Válka mezi USA, Izraelem a Íránem ochromila leteckou dopravu. Klíčová letiště na Blízkém východě zůstávají zavřená už třetí den. Statisíce cestujících uvízly po celém světě a aerolinky ruší tisíce spojů. Investoři reagují výprodejem akcií dopravců i cestovních agentur.

Ceny ropy prudce rostou po útocích na Blízkém východě

Ropa během víkendu výrazně zdražila. Trhy reagují na útoky mezi USA, Izraelem a Íránem a obávají se výpadků dodávek. Klíčovým bodem zůstává Hormuzský průliv, kterým proudí pětina světové ropy.

Údery USA a Izraele na Írán zvedají nervozitu na trzích

Víkendové údery USA a Izraele na íránské cíle poslaly Blízký východ do širšího konfliktu a investoři se chystají na risk off začátek týdne. Íránská státní média oznámila smrt nejvyššího vůdce Ajatolláha Alího Chameneího a Teherán odpověděl vlnou odvetných útoků napříč regionem. Nejcitlivější budou reakce ropy, měn a bezpečných přístavů, vedle toho se rychle rozlévá dopravní chaos.

Berkshire v závěru roku zpomalila, Abel ujišťuje o kontinuitě

Berkshire Hathaway uzavřela rok slabším čtvrtletím, když provozní zisk klesl na 10,2 miliardy dolarů, nejvíc kvůli horším výsledkům pojištění. Firma zároveň odepsala 4,5 miliardy dolarů z podílu v Occidental Petroleum a dál hromadí hotovost, která se na konci roku vyšplhala zhruba na 373 miliard dolarů. Nový šéf Greg Abel v prvním dopise akcionářům slibuje, že základní pravidla hry zůstávají stejná.

Trumpův příkaz na glyphosát štěpí hnutí MAHA

Exekutivní příkaz, který má posílit domácí produkci glyphosátu, narazil na odpor části hnutí Make America Healthy Again. Zatímco Bílý dům mluví o nutné výrobě a stabilitě dodávek, kritici varují před zdravotními dopady a dalšími ústupky chemickému průmyslu. Demokraté v roztržce vidí příležitost získat zpět voliče, kteří se k MAHA přidali kvůli slibu zdravější Ameriky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama