FinanceŠvýcarský parlament odmítl záchranný balíček pro Credit Suisse

Švýcarský parlament odmítl záchranný balíček pro Credit Suisse

Reklama

Švýcarský parlament ve středu odmítl vládní pomoc ve výši 109 miliard švýcarských franků (120,82 miliardy dolarů) na fúzi Credit Suisse s UBS. Narychlo dohodnutá záchrana padlé banky tak zůstala bez převážně symbolického parlamentního požehnání. Informovala o tom agentura Reuters či server DW News.

Zákonodárci odmítli vládní dohodu s UBS o odkoupení problémové Credit Suisse. Hlasování je však pouze symbolické, protože dohoda prošla podle nouzového zákona.

Zatímco horní komora schválila vládní příspěvek na záchranný balíček, dolní a větší komora parlamentu ve středu opět hlasovala proti. Návrhy odmítla již na úterním nočním zasedání a přinutila horní komoru, aby našla řešení, až se ve středu znovu sejde.

Horní komora, která hledala kompromis, ve středu ráno schválila změny opatření. Ty ale nestačily na to, aby ovlivnily zákonodárce dolní komory. Odmítli návrh 103 hlasy proti 71, což je podobná míra odporu jako předchozí noc.

Žádný dopad na převzetí

Cedric Wermuth, spolupředseda sociálních demokratů, těsně před hlasováním v dolní komoře řekl, že strana prostě nemůže financování podpořit. Zatímco závazek vlády, učiněný pomocí nouzového zákona, nelze zvrátit, hlasování znamená symbolickou výtku pro úřady, jejichž rozhodnutí do značné míry obejít národní legislativu rozlítilo mnoho politiků.

„Toto rozhodnutí nemá žádný dopad na převzetí Credit Suisse, o kterém bylo rozhodnuto 19. března,“ uvedlo po hlasování švýcarské ministerstvo financí.

„Dne 19. března 2023 finanční delegace švýcarského parlamentu již dala závazný souhlas s úvěry na závazky jménem parlamentu kvůli naléhavosti této záležitosti,“ uvedlo podle serveru DW News ministerstvo.

Zákonodárci, kteří podpořili schválení dohody, vyjádřili obavy o image Švýcarska. „Nezáleží na tom, o čem podrobně rozhodneme, ale skutečně by to vyslalo špatný signál, kdyby tyto půjčky byly zamítnuty,“ řekla před hlasováním Eva Herzogová, která je členkou horní komory Rady států.

Jaký signál zamítnutí vysílá světu?

Po dni vzrušených debat vedených ve čtyřech národních jazycích země, které pokračovaly až do časných ranních hodin, schválila horní komora změny, jejichž cílem bylo získat skeptiky na svou stranu.

Jednání zahrnovalo návrh, aby švýcarská federální vláda vypracovala novelu zákona o bankách v zemi. Jejím cílem by podle agentury Reuters bylo snížit rizika, která představují systémově relevantní banky pro Švýcarsko, například zvýšením kapitálových požadavků a omezením bonusů.

Ministryně financí Karin Keller-Sutterová v projevu v parlamentu před středečním hlasováním řekla zákonodárcům, aby zvážili, jakou zprávu by jejich odmítnutí záchrany vyslalo světu. „Jaký signál chcete dát v mezinárodním měřítku, jsou instituce spolehlivé, ceníte si stability finančního trhu v místě, kde již máte finanční centrum s určitou důležitostí?“

Zákonodárci byli odvoláni do hlavního města země, Bernu, na vzácné mimořádné zasedání. Tam se diskutovalo o otevřené reakci švýcarské vlády na kolaps, ze kterého mnozí v zemi obviňují nejvyšší vedení Credit Suisse.

Fúze z minulého měsíce, kdy banku převzala konkurenční UBS za 3 miliardy švýcarských franků a podpořila více než 250 miliardami švýcarských franků v zárukách, vyvolala širokou kritiku. „Používání nouzového zákona dosáhlo za poslední tři roky úrovně, která mě začíná štvát,“ nechal se v úterý slyšet člen horní komory parlamentu Hansjoerg Knecht.

Proč švýcarská vláda zorganizovala odkup Credit Suisse

Švýcarská vláda vyjednala odkup Credit Suisse ze strany UBS, aby zabránila kolapsu 167letého bankovního ústavu a možnému vyvolání dalších krachů v globálním bankovním systému.

UBS souhlasila, že zaplatí 3 miliardy švýcarských franků, aby převzala svého problémového rivala. Ale pod podmínkou dalších miliard v zárukách od švýcarské centrální banky.

Vláda svou záchrannou dohodou možná zabránila dalším bankovním problémům, ale středeční hlasování představuje nesouhlas s tímto krokem před parlamentními volbami, které se mají konat letos v říjnu.

Doporučujeme

Soud smetl Trumpovu žalobu na Wall Street Journal

Federální soud na Floridě zamítl žalobu Donalda Trumpa za 10 miliard dolarů proti listu The Wall Street Journal a mediálnímu magnátovi Rupertu Murdochovi. Spor se týká článku o narozeninovém dopise pro Jeffreyho Epsteina, pod kterým mělo být Trumpovo jméno. Případ ale nekončí. Prezident dostal čas do 27. dubna, aby podal upravenou žalobu.

Kodak se snaží o návrat

Kodak se po letech úpadku znovu snaží postavit na nohy. Firma, která kdysi ztělesňovala fotografii samotnou, po bankrotu z roku 2012 hledá nový směr a opírá se přitom o film, tisk i chemickou výrobu. Ještě loni sama připustila, že její finanční situace vyvolává vážné pochybnosti o dalším fungování. Letos ale ukazuje první konkrétní známky obratu.

Bývalý CEO Binance popisuje pád i návrat v nové autobiografii

Changpeng Zhao, bývalý CEO kryptoburzy Binance, přichází s vlastním pohledem na události, které v posledních letech dominovaly médiím i regulatorním debatám. V nové knize popisuje cestu na vrchol i následný pád. Zároveň vysvětluje okolnosti, které vedly k jeho odchodu z čela firmy.

IBM zaplatí 17 milionů dolarů kvůli sporu o DEI

IBM se dohodlo s americkou vládou na vyrovnání ve výši 17,077 milionu dolarů. Spor se týkal obvinění, že firma u federálních zakázek porušovala pravidla proti diskriminaci a nesprávně popisovala své náborové a personální postupy. Jde o první urovnání v rámci iniciativy, kterou administrativa prezidenta Donalda Trumpa spustila proti údajným nezákonným praktikám schovávaným pod značku DEI.

Válka s Íránem zvedla americkou inflaci na 3,3 procenta

Březnová inflace ve Spojených státech zrychlila na 3,3 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň za téměř dva roky. Hlavní příčinou byl prudký růst cen energií po válečném otřesu na ropném trhu. Úleva navíc nemusí přijít rychle. Zatímco benzin zdražil okamžitě, další dopady se teprve začínají přelévat do širší ekonomiky.

Léky na hubnutí rozhýbaly trh s oblečením

Rozmach léků typu GLP-1 začíná měnit i módní byznys. Miliony Američanů po nich hubnou, mění konfekční velikosti a znovu řeší, co mají nosit. Pro část obchodníků to může být nečekaný růstový impuls v době, kdy poptávka po oblečení jinak roste jen velmi pomalu.

Ztráta práce kvůli AI může lidi zasáhnout na dlouhé roky

Ztráta zaměstnání kvůli umělé inteligenci nemusí znamenat jen krátké období bez výplaty. Nová analýza upozorňuje, že následky mohou být mnohem hlubší a dlouhodobější. U části lidí se propíšou do příjmů, majetku i osobního života a mohou je brzdit ještě řadu let po ztrátě práce.

Anthropic drží nový model stranou kvůli riziku hackerských útoků

Anthropic zpřístupní svůj nový model Mythos Preview jen úzkému okruhu velkých technologických a bezpečnostních firem. Důvod je prostý. Model umí hledat slabiny v softwaru tak rychle a v takovém rozsahu, že by se po veřejném vypuštění mohl stát silnou zbraní pro hackery i špionážní služby.

Ropa po příměří s Íránem prudce zlevnila a akcie vystřelily vzhůru

Dohoda o dvoutýdenním příměří mezi USA, Izraelem a Íránem přinesla na trhy okamžitou úlevu. Ropa během jediného dne spadla pod 100 dolarů za barel, akcie po celém světě výrazně posílily a dolar oslabil. Euforii ale brzdí jedna zásadní nejistota. Není jasné, jak rychle se skutečně obnoví provoz v Hormuzském průlivu.

Pojišťovny dostanou z Medicare Advantage víc peněz

Americká vláda výrazně zvýší platby soukromým správcům plánů Medicare Advantage pro rok 2027. Finální sazba dopadla znatelně lépe, než se trh ještě na začátku roku obával, a akcie velkých zdravotních pojišťoven na to zareagovaly prudkým růstem.

Brazílie tlačí na farmáře, banky musí hlídat odlesňování kvůli úvěrům

Banky v Brazílii nově musí před schválením venkovských úvěrů kontrolovat, zda se farma neobjevuje v oficiální evidenci ploch s možným nelegálním odlesněním. Vláda tím přenáší část boje o Amazonii přímo do úvěrového procesu a sahá na peníze, bez kterých se velká část agrárního byznysu neobejde.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama