FinanceŠvýcarský parlament odmítl záchranný balíček pro Credit Suisse

Švýcarský parlament odmítl záchranný balíček pro Credit Suisse

Reklama

Švýcarský parlament ve středu odmítl vládní pomoc ve výši 109 miliard švýcarských franků (120,82 miliardy dolarů) na fúzi Credit Suisse s UBS. Narychlo dohodnutá záchrana padlé banky tak zůstala bez převážně symbolického parlamentního požehnání. Informovala o tom agentura Reuters či server DW News.

Zákonodárci odmítli vládní dohodu s UBS o odkoupení problémové Credit Suisse. Hlasování je však pouze symbolické, protože dohoda prošla podle nouzového zákona.

Zatímco horní komora schválila vládní příspěvek na záchranný balíček, dolní a větší komora parlamentu ve středu opět hlasovala proti. Návrhy odmítla již na úterním nočním zasedání a přinutila horní komoru, aby našla řešení, až se ve středu znovu sejde.

Horní komora, která hledala kompromis, ve středu ráno schválila změny opatření. Ty ale nestačily na to, aby ovlivnily zákonodárce dolní komory. Odmítli návrh 103 hlasy proti 71, což je podobná míra odporu jako předchozí noc.

Žádný dopad na převzetí

Cedric Wermuth, spolupředseda sociálních demokratů, těsně před hlasováním v dolní komoře řekl, že strana prostě nemůže financování podpořit. Zatímco závazek vlády, učiněný pomocí nouzového zákona, nelze zvrátit, hlasování znamená symbolickou výtku pro úřady, jejichž rozhodnutí do značné míry obejít národní legislativu rozlítilo mnoho politiků.

„Toto rozhodnutí nemá žádný dopad na převzetí Credit Suisse, o kterém bylo rozhodnuto 19. března,“ uvedlo po hlasování švýcarské ministerstvo financí.

„Dne 19. března 2023 finanční delegace švýcarského parlamentu již dala závazný souhlas s úvěry na závazky jménem parlamentu kvůli naléhavosti této záležitosti,“ uvedlo podle serveru DW News ministerstvo.

Zákonodárci, kteří podpořili schválení dohody, vyjádřili obavy o image Švýcarska. „Nezáleží na tom, o čem podrobně rozhodneme, ale skutečně by to vyslalo špatný signál, kdyby tyto půjčky byly zamítnuty,“ řekla před hlasováním Eva Herzogová, která je členkou horní komory Rady států.

Jaký signál zamítnutí vysílá světu?

Po dni vzrušených debat vedených ve čtyřech národních jazycích země, které pokračovaly až do časných ranních hodin, schválila horní komora změny, jejichž cílem bylo získat skeptiky na svou stranu.

Jednání zahrnovalo návrh, aby švýcarská federální vláda vypracovala novelu zákona o bankách v zemi. Jejím cílem by podle agentury Reuters bylo snížit rizika, která představují systémově relevantní banky pro Švýcarsko, například zvýšením kapitálových požadavků a omezením bonusů.

Ministryně financí Karin Keller-Sutterová v projevu v parlamentu před středečním hlasováním řekla zákonodárcům, aby zvážili, jakou zprávu by jejich odmítnutí záchrany vyslalo světu. „Jaký signál chcete dát v mezinárodním měřítku, jsou instituce spolehlivé, ceníte si stability finančního trhu v místě, kde již máte finanční centrum s určitou důležitostí?“

Zákonodárci byli odvoláni do hlavního města země, Bernu, na vzácné mimořádné zasedání. Tam se diskutovalo o otevřené reakci švýcarské vlády na kolaps, ze kterého mnozí v zemi obviňují nejvyšší vedení Credit Suisse.

Fúze z minulého měsíce, kdy banku převzala konkurenční UBS za 3 miliardy švýcarských franků a podpořila více než 250 miliardami švýcarských franků v zárukách, vyvolala širokou kritiku. „Používání nouzového zákona dosáhlo za poslední tři roky úrovně, která mě začíná štvát,“ nechal se v úterý slyšet člen horní komory parlamentu Hansjoerg Knecht.

Proč švýcarská vláda zorganizovala odkup Credit Suisse

Švýcarská vláda vyjednala odkup Credit Suisse ze strany UBS, aby zabránila kolapsu 167letého bankovního ústavu a možnému vyvolání dalších krachů v globálním bankovním systému.

UBS souhlasila, že zaplatí 3 miliardy švýcarských franků, aby převzala svého problémového rivala. Ale pod podmínkou dalších miliard v zárukách od švýcarské centrální banky.

Vláda svou záchrannou dohodou možná zabránila dalším bankovním problémům, ale středeční hlasování představuje nesouhlas s tímto krokem před parlamentními volbami, které se mají konat letos v říjnu.

Doporučujeme

GM sází na baterie pro datová centra a energetiku

Raketový rozvoj umělé inteligence vytváří novou příležitost i pro automobilky. General Motors chce využít rostoucí poptávku po elektřině a vedle výroby aut výrazně posílit své aktivity v oblasti energetických úložišť. Klíčovou roli v této strategii mají sehrát nové typy baterií.

USA zařadily BYD, Alibabu a Baidu na seznam firem s vazbami na čínskou armádu

Spojené státy rozšířily seznam čínských společností, které podle Washingtonu podporují vojenské zájmy Pekingu. Nově na něm figurují automobilka BYD, internetový gigant Alibaba i technologická společnost Baidu. Čína označuje krok za diskriminační a firmy se proti zařazení ostře ohrazují.

Paramount a Warner Bros. Discovery čeká antimonopolní prověrka

Jedna z největších mediálních transakcí posledních let míří pod drobnohled regulátorů. Britský úřad pro hospodářskou soutěž začal prověřovat plánované spojení Paramountu a Warner Bros. Discovery. Ve hře jsou streamovací služby, televizní stanice i budoucí podoba mediálního trhu.

Apple nespustí Siri AI v Evropě kvůli sporu o regulace

Apple představil novou generaci hlasové asistentky Siri postavenou na umělé inteligenci. Zatímco v řadě zemí se novinka začne postupně objevovat už letos, evropským uživatelům si na ni budou muset počkat. Spor mezi Applem a EU totiž nabírá na síle.

EU nařídila Metě otevřít WhatsApp konkurenčním AI chatbotům

Evropská unie zasáhla do rychle rostoucího trhu s umělou inteligencí. Regulátoři nařídili společnosti Meta, aby konkurentům umožnila bezplatný přístup k WhatsAppu. Rozhodnutí může ovlivnit nejen vývoj AI asistentů, ale také další vztahy mezi Bruselem a americkými technologickými giganty.

OpenAI míří na burzu, ChatGPT chce dobýt Wall Street

OpenAI podala žádost o vstup na americkou burzu. Tvůrce ChatGPT tak následuje konkurenta Anthropic a přidává se k rostoucímu zástupu technologických firem, které chtějí využít mimořádný zájem investorů o umělou inteligenci.

Kosmetika objevila longevity. Lancôme a další značky sází na prevenci stárnutí pleti

Kosmetický průmysl našel nové zaklínadlo. Místo slov o boji proti vráskám stále častěji mluví o dlouhověkosti pleti. Velké značky tím chtějí zákazníkům prodat jiný příběh: nejde prý o snahu vypadat mladší, ale o péči, která má udržet pokožku zdravou co nejdéle.

Umělá inteligence míří na golfová hřiště i do výbavy hráčů

Golf už dávno není jen sport tichých kluboven, naleštěných holí a dlouhých víkendů na greenu. Po pandemii nabral novou sílu, přilákal miliony hráčů a zároveň otevřel prostor pro technologie, které by ještě nedávno působily skoro nepatřičně. Teď se do hry stále výrazněji tlačí umělá inteligence.

Trump ve Wisconsinu slíbil farmářům pomoc s náklady i obchodem

Donald Trump se ve Wisconsinu obrátil přímo na farmáře a slíbil, že jejich problémy zůstávají jednou z priorit jeho administrativy. Na kulatém stole u Chippewa Falls mluvil o drahých vstupech, cenách paliv, nedostatku pracovníků, obchodu, imigraci i válce v Íránu. Do zemědělského státu přijel v době, kdy se už rozbíhá politický boj před volbami do Kongresu.

Johnson & Johnson uspěl u soudu v případu rakoviny spojované s dětským pudrem

Americký soud zamítl žalobu rodin tří žen, které spojovaly rakovinu vaječníků s používáním dětského pudru od Johnson & Johnson. Verdikt znamená další dílčí vítězství firmy v jednom z největších sporů o zdravotní dopady kosmetických výrobků. Zároveň ale tisíce podobných žalob pokračují dál.

Boeing spustí novou linku pro 737 Max v červenci

Boeing chce znovu zrychlit výrobu svého nejdůležitějšího letadla. Novou finální montážní linku pro 737 Max v Everettu ve státě Washington spustí 6. července. Šéf firmy Kelly Ortberg uvedl, že první letoun se na ni dostane zhruba měsíc předem plánovaného startu výroby.

Trump posílá 700 milionů dolarů do oživení uhelného průmyslu

Americký prezident Donald Trump znovu vsadil na uhlí. Pomocí mimořádných pravomocí chce investovat stovky milionů dolarů do odvětví, které v posledních letech ustupuje levnějším zdrojům energie. Krok vyvolal podporu průmyslu i ostrou kritiku ekologických organizací.

Nissan může v Británii vyrábět auta pro čínskou Chery

Britský automobilový průmysl může získat výraznou posilu. Nissan jedná s čínskou automobilkou Chery o výrobě jejích vozů v Sunderlandu. Pokud se plán podaří dotáhnout, půjde o významný krok pro Chery, Nissan i celý britský trh s auty.

Největší vstup na burzu v historii. Společnost SpaceX stanovila cenu akcií

Společnost SpaceX zveřejnila cenu svých akcií ještě před zahájením investorského turné a znovu překvapila finanční trhy. Firma Elona Muska chce získat rekordních 75 miliard dolarů a při vstupu na burzu by její hodnota mohla vystoupat až na 1,75 bilionu dolarů.

Kanada chce prodloužit severoamerickou obchodní dohodu o dalších 16 let

Kanada oficiálně požádala Spojené státy a Mexiko o prodloužení severoamerické obchodní dohody USMCA o dalších 16 let. Stalo se tak jen několik týdnů před plánovaným přezkumem smlouvy, který začne v červenci. Ottawa tvrdí, že dohoda přináší výhody všem třem zemím a posiluje konkurenceschopnost celého regionu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama