FinanceŠvýcarský parlament odmítl záchranný balíček pro Credit Suisse

Švýcarský parlament odmítl záchranný balíček pro Credit Suisse

Reklama

Švýcarský parlament ve středu odmítl vládní pomoc ve výši 109 miliard švýcarských franků (120,82 miliardy dolarů) na fúzi Credit Suisse s UBS. Narychlo dohodnutá záchrana padlé banky tak zůstala bez převážně symbolického parlamentního požehnání. Informovala o tom agentura Reuters či server DW News.

Zákonodárci odmítli vládní dohodu s UBS o odkoupení problémové Credit Suisse. Hlasování je však pouze symbolické, protože dohoda prošla podle nouzového zákona.

Zatímco horní komora schválila vládní příspěvek na záchranný balíček, dolní a větší komora parlamentu ve středu opět hlasovala proti. Návrhy odmítla již na úterním nočním zasedání a přinutila horní komoru, aby našla řešení, až se ve středu znovu sejde.

Horní komora, která hledala kompromis, ve středu ráno schválila změny opatření. Ty ale nestačily na to, aby ovlivnily zákonodárce dolní komory. Odmítli návrh 103 hlasy proti 71, což je podobná míra odporu jako předchozí noc.

Žádný dopad na převzetí

Cedric Wermuth, spolupředseda sociálních demokratů, těsně před hlasováním v dolní komoře řekl, že strana prostě nemůže financování podpořit. Zatímco závazek vlády, učiněný pomocí nouzového zákona, nelze zvrátit, hlasování znamená symbolickou výtku pro úřady, jejichž rozhodnutí do značné míry obejít národní legislativu rozlítilo mnoho politiků.

„Toto rozhodnutí nemá žádný dopad na převzetí Credit Suisse, o kterém bylo rozhodnuto 19. března,“ uvedlo po hlasování švýcarské ministerstvo financí.

„Dne 19. března 2023 finanční delegace švýcarského parlamentu již dala závazný souhlas s úvěry na závazky jménem parlamentu kvůli naléhavosti této záležitosti,“ uvedlo podle serveru DW News ministerstvo.

Zákonodárci, kteří podpořili schválení dohody, vyjádřili obavy o image Švýcarska. „Nezáleží na tom, o čem podrobně rozhodneme, ale skutečně by to vyslalo špatný signál, kdyby tyto půjčky byly zamítnuty,“ řekla před hlasováním Eva Herzogová, která je členkou horní komory Rady států.

Jaký signál zamítnutí vysílá světu?

Po dni vzrušených debat vedených ve čtyřech národních jazycích země, které pokračovaly až do časných ranních hodin, schválila horní komora změny, jejichž cílem bylo získat skeptiky na svou stranu.

Jednání zahrnovalo návrh, aby švýcarská federální vláda vypracovala novelu zákona o bankách v zemi. Jejím cílem by podle agentury Reuters bylo snížit rizika, která představují systémově relevantní banky pro Švýcarsko, například zvýšením kapitálových požadavků a omezením bonusů.

Ministryně financí Karin Keller-Sutterová v projevu v parlamentu před středečním hlasováním řekla zákonodárcům, aby zvážili, jakou zprávu by jejich odmítnutí záchrany vyslalo světu. „Jaký signál chcete dát v mezinárodním měřítku, jsou instituce spolehlivé, ceníte si stability finančního trhu v místě, kde již máte finanční centrum s určitou důležitostí?“

Zákonodárci byli odvoláni do hlavního města země, Bernu, na vzácné mimořádné zasedání. Tam se diskutovalo o otevřené reakci švýcarské vlády na kolaps, ze kterého mnozí v zemi obviňují nejvyšší vedení Credit Suisse.

Fúze z minulého měsíce, kdy banku převzala konkurenční UBS za 3 miliardy švýcarských franků a podpořila více než 250 miliardami švýcarských franků v zárukách, vyvolala širokou kritiku. „Používání nouzového zákona dosáhlo za poslední tři roky úrovně, která mě začíná štvát,“ nechal se v úterý slyšet člen horní komory parlamentu Hansjoerg Knecht.

Proč švýcarská vláda zorganizovala odkup Credit Suisse

Švýcarská vláda vyjednala odkup Credit Suisse ze strany UBS, aby zabránila kolapsu 167letého bankovního ústavu a možnému vyvolání dalších krachů v globálním bankovním systému.

UBS souhlasila, že zaplatí 3 miliardy švýcarských franků, aby převzala svého problémového rivala. Ale pod podmínkou dalších miliard v zárukách od švýcarské centrální banky.

Vláda svou záchrannou dohodou možná zabránila dalším bankovním problémům, ale středeční hlasování představuje nesouhlas s tímto krokem před parlamentními volbami, které se mají konat letos v říjnu.

Doporučujeme

TUI letos očekává provozní zisk až 1,3 miliardy eur

Cestovní skupina TUI zpřesnila výhled hospodaření pro finanční rok 2026. Očekává, že její upravený provozní zisk EBIT dosáhne 1,2 až 1,3 miliardy eur. Společnosti pomáhá silná poptávka po dovolených, zákazníci ale kvůli ekonomické a geopolitické nejistotě stále častěji rezervují cesty až krátce před odjezdem.

Šéf Škody Auto Klaus Zellmer převezme vedení Volva

Klaus Zellmer po více než čtyřech letech opustí vedení Škody Auto. Zkušený manažer se následně přesune do čela švédské automobilky Volvo Cars, která prochází rozsáhlými změnami a snaží se zlepšit své hospodaření.

Trump chce zastavit vývoz nafty. Rekordní ceny paliv tlačí na Bílý dům

Cena nafty v USA vystoupala na rekordní výši a problém už přerostl z čerpacích stanic do předvolební politiky. Donald Trump proto podpořil myšlenku, že by Spojené státy mohly vývoz dieselu do zahraničí omezit nebo úplně zastavit. Jeho vlastní energetičtí představitelé ale varují, že takový krok může nakonec ceny ještě zvýšit.

Paramount může převzít Warner Bros. Obří spojení za 110 miliard dolarů dostalo zelenou

Jedna z největších mediálních transakcí v historii je těsně před dokončením. Paramount Skydance urovnal spory s americkými státy i hollywoodskými scenáristy a otevřel si cestu k převzetí Warner Bros Discovery za 110 miliard dolarů. Výměnou slíbil více filmů, větší produkci v USA a dohled nad nezávislostí zpravodajství.

Amazon nakoupí generátory za miliardy. Může získat i akcie Generacu

Amazon uzavřel dlouhodobou dohodu s americkou společností Generac na dodávky záložních generátorů pro svá datová centra. Jen první dodávky v letech 2027 a 2028 mají dosáhnout hodnoty přibližně 2,4 miliardy dolarů. Součástí spolupráce je také možnost, že technologický gigant získá akcie svého dodavatele.

McLaren investuje 500 milionů liber. Chystá své první SUV

Britská automobilka McLaren investuje 500 milionů liber do rozšíření výroby a vývoje ve Velké Británii. Součástí rozsáhlého plánu bude nová továrna, vlastní vývoj pohonných jednotek i rozšíření nabídky vozů. Značka zároveň chystá své vůbec první SUV.

Vylor uvede hybridní pšenici v roce 2027. Do roku 2040 čeká miliardové tržby

Nová semenářská společnost Vylor chce na konci roku 2027 uvést v Severní Americe vlastní hybridní pšenici. Firma očekává, že jí pšenice do roku 2035 přinese tržby 500 milionů dolarů a o pět let později už miliardu dolarů. Nová technologie má zároveň zvýšit výnosový potenciál a odolnost rostlin vůči suchu.

Anthropic a Accenture investují nejméně dvě miliardy dolarů do kontroly AI

Anthropic a Accenture výrazně posilují investice do bezpečnosti umělé inteligence. Během příštích pěti let chtějí každá vložit nejméně miliardu dolarů do systému nezávislého hodnocení pokročilých modelů. Specializovaní pracovníci budou působit přímo uvnitř Anthropicu a získají přístup srovnatelný s jeho zaměstnanci.

Mbappé po 20 letech opustil Nike. Se značkou On míří do fotbalu

Kylian Mbappé ukončil téměř dvacetiletou spolupráci s Nike a spojil se se švýcarskou značkou On. Pro rychle rostoucího výrobce sportovního vybavení jde o zásadní krok. Firma s francouzskou hvězdou vstupuje do fotbalu a první kopačky plánuje uvést v roce 2027.

Warren Buffett po více než 50 letech končí v čele Berkshire Hathaway

Warren Buffett po více než půlstoletí opouští funkci předsedy představenstva Berkshire Hathaway. Šestadevadesátiletý investor zůstane ve firmě jako emeritní předseda a člen správní rady. V čele společnosti ho vystřídá jeho syn Howard Buffett.

Brookfield kupuje Reliance Worldwide za téměř tři miliardy dolarů

Investiční skupina Brookfield se dohodla na převzetí výrobce instalatérských a topenářských řešení Reliance Worldwide. Nabídku podpořilo celé představenstvo společnosti, dokončení transakce však ještě vyžaduje souhlas akcionářů a příslušných úřadů.

Chevron chce rozšířit byznys s LNG

Americká energetická společnost Chevron plánuje dál rozšiřovat své aktivity v oblasti zemního plynu a LNG. Příležitosti vidí v Argentině, východním Středomoří, Austrálii i Africe a ráda by uzavřela také dohodu o dodávkách do Indie.

Británie zvažuje vstup do nové globální obranné banky vedené Kanadou

Britská vláda jedná o vstupu do nové mezinárodní obranné banky vedené Kanadou. Instituce má státům nabídnout levnější financování armádních projektů a pomoci zvýšit výrobní kapacity obranného průmyslu. Londýn přitom stejnou myšlenku ještě před několika týdny odmítal.

Primark začne doručovat objednávky až domů

Primark mění svůj dlouholetý přístup k internetovému prodeji. Britským zákazníkům začne doručovat objednávky přímo domů. Řetězec tím reaguje na měnící se nákupní zvyklosti i slabší prodeje na některých evropských trzích.

USA ruší limity emisí pro uhelné a plynové elektrárny

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí zrušila klíčová omezení emisí oxidu uhličitého z uhelných a plynových elektráren. Trumpova administrativa zároveň chce zabránit tomu, aby budoucí vlády podobná pravidla znovu zavedly. Krok má podle úřadu snížit náklady a usnadnit výstavbu nových zdrojů elektřiny.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama