FinanceŠvýcarský parlament odmítl záchranný balíček pro Credit Suisse

Švýcarský parlament odmítl záchranný balíček pro Credit Suisse

Reklama

Švýcarský parlament ve středu odmítl vládní pomoc ve výši 109 miliard švýcarských franků (120,82 miliardy dolarů) na fúzi Credit Suisse s UBS. Narychlo dohodnutá záchrana padlé banky tak zůstala bez převážně symbolického parlamentního požehnání. Informovala o tom agentura Reuters či server DW News.

Zákonodárci odmítli vládní dohodu s UBS o odkoupení problémové Credit Suisse. Hlasování je však pouze symbolické, protože dohoda prošla podle nouzového zákona.

Zatímco horní komora schválila vládní příspěvek na záchranný balíček, dolní a větší komora parlamentu ve středu opět hlasovala proti. Návrhy odmítla již na úterním nočním zasedání a přinutila horní komoru, aby našla řešení, až se ve středu znovu sejde.

Horní komora, která hledala kompromis, ve středu ráno schválila změny opatření. Ty ale nestačily na to, aby ovlivnily zákonodárce dolní komory. Odmítli návrh 103 hlasy proti 71, což je podobná míra odporu jako předchozí noc.

Žádný dopad na převzetí

Cedric Wermuth, spolupředseda sociálních demokratů, těsně před hlasováním v dolní komoře řekl, že strana prostě nemůže financování podpořit. Zatímco závazek vlády, učiněný pomocí nouzového zákona, nelze zvrátit, hlasování znamená symbolickou výtku pro úřady, jejichž rozhodnutí do značné míry obejít národní legislativu rozlítilo mnoho politiků.

„Toto rozhodnutí nemá žádný dopad na převzetí Credit Suisse, o kterém bylo rozhodnuto 19. března,“ uvedlo po hlasování švýcarské ministerstvo financí.

„Dne 19. března 2023 finanční delegace švýcarského parlamentu již dala závazný souhlas s úvěry na závazky jménem parlamentu kvůli naléhavosti této záležitosti,“ uvedlo podle serveru DW News ministerstvo.

Zákonodárci, kteří podpořili schválení dohody, vyjádřili obavy o image Švýcarska. „Nezáleží na tom, o čem podrobně rozhodneme, ale skutečně by to vyslalo špatný signál, kdyby tyto půjčky byly zamítnuty,“ řekla před hlasováním Eva Herzogová, která je členkou horní komory Rady států.

Jaký signál zamítnutí vysílá světu?

Po dni vzrušených debat vedených ve čtyřech národních jazycích země, které pokračovaly až do časných ranních hodin, schválila horní komora změny, jejichž cílem bylo získat skeptiky na svou stranu.

Jednání zahrnovalo návrh, aby švýcarská federální vláda vypracovala novelu zákona o bankách v zemi. Jejím cílem by podle agentury Reuters bylo snížit rizika, která představují systémově relevantní banky pro Švýcarsko, například zvýšením kapitálových požadavků a omezením bonusů.

Ministryně financí Karin Keller-Sutterová v projevu v parlamentu před středečním hlasováním řekla zákonodárcům, aby zvážili, jakou zprávu by jejich odmítnutí záchrany vyslalo světu. „Jaký signál chcete dát v mezinárodním měřítku, jsou instituce spolehlivé, ceníte si stability finančního trhu v místě, kde již máte finanční centrum s určitou důležitostí?“

Zákonodárci byli odvoláni do hlavního města země, Bernu, na vzácné mimořádné zasedání. Tam se diskutovalo o otevřené reakci švýcarské vlády na kolaps, ze kterého mnozí v zemi obviňují nejvyšší vedení Credit Suisse.

Fúze z minulého měsíce, kdy banku převzala konkurenční UBS za 3 miliardy švýcarských franků a podpořila více než 250 miliardami švýcarských franků v zárukách, vyvolala širokou kritiku. „Používání nouzového zákona dosáhlo za poslední tři roky úrovně, která mě začíná štvát,“ nechal se v úterý slyšet člen horní komory parlamentu Hansjoerg Knecht.

Proč švýcarská vláda zorganizovala odkup Credit Suisse

Švýcarská vláda vyjednala odkup Credit Suisse ze strany UBS, aby zabránila kolapsu 167letého bankovního ústavu a možnému vyvolání dalších krachů v globálním bankovním systému.

UBS souhlasila, že zaplatí 3 miliardy švýcarských franků, aby převzala svého problémového rivala. Ale pod podmínkou dalších miliard v zárukách od švýcarské centrální banky.

Vláda svou záchrannou dohodou možná zabránila dalším bankovním problémům, ale středeční hlasování představuje nesouhlas s tímto krokem před parlamentními volbami, které se mají konat letos v říjnu.

Doporučujeme

Procter & Gamble zpomaluje. Tržby zaostaly za očekáváním

Společnost Procter & Gamble zakončila fiskální rok smíšenými výsledky. Přestože překonala odhady analytiků na úrovni zisku, tržby za očekáváním zaostaly. Firma zároveň upozornila, že ani příští rok nebude jednoduchý.

Apple očekává nejsilnější růst tržeb za posledních pět let

Apple má za sebou mimořádně silné čtvrtletí. Prodeje iPhonů podle odhadů výrazně vzrostly a firma znovu předstihla Nvidii v žebříčku nejhodnotnějších společností světa. Investoři ale sledují, zda Apple udrží ceny svých telefonů a jak se vyrovná s dražšími paměťovými čipy i tlakem v oblasti umělé inteligence.

Amerika zavírá trh čínským robotům. Důvodem jsou bezpečnostní obavy

Spojené státy zakázaly dovoz nových humanoidních a čtyřnohých robotů ze zahraničí. Opatření míří hlavně na Čínu, která dnes ovládá velkou část světového trhu a rychle rozšiřuje výrobu strojů využívajících umělou inteligenci.

Tesla uspěla u britského soudu. Spor o 5G patenty pokračuje

Tesla zaznamenala důležité právní vítězství. Britský Nejvyšší soud rozhodl, že automobilka může pokračovat v soudním sporu se společnostmi InterDigital a Avanci, který se týká licencí na patenty potřebné pro technologii 5G.

Johnson & Johnson zaplatí 5,5 miliardy dolarů kvůli žalobám na dětský pudr

Společnost Johnson & Johnson uzavřela dohodu za 5,5 miliardy dolarů, která má ukončit většinu žalob spojených s jejími výrobky obsahujícími mastek. Desítky tisíc lidí tvrdí, že dětský pudr a další produkty firmy přispěly ke vzniku rakoviny vaječníků. Společnost takovou souvislost dlouhodobě odmítá.

Shein před vstupem na burzu vykázal čtvrtletní ztrátu. Důvodem jsou americká cla

Internetový prodejce módy Shein se v prvním čtvrtletí propadl do ztráty 99 milionů dolarů. Firmu zasáhlo zrušení celní výjimky pro levné zásilky do Spojených států, pomalejší růst i jednorázová účetní položka. Výsledky zveřejnila před plánovaným vstupem na hongkongskou burzu.

Mileniálové vracejí minivany do módy

Minivany, které řada řidičů dlouho považovala za nemodní rodinná auta, znovu získávají zákazníky. Jejich prodeje v Severní Americe vzrostly během roku 2025 přibližně o pětinu. Zájem táhnou mladé rodiny, starší páry i lidé, kteří auto využívají k práci.

Logistické firmy rozšiřují chlazené kapacity kvůli boomu léků GLP-1

Rostoucí poptávka po lécích GLP-1 mění logistický byznys. Přepravci a skladové firmy sypou miliony do chlazených skladů, speciálních přepravních režimů a technologií, které hlídají teplotu zásilek od výroby až k pacientovi. Z okrajové služby se stává jeden z nejrychleji rostoucích segmentů celého trhu.

Agent OpenAI unikl z testovacího prostředí a hackersky napadl firmu. Trvalo týden, než si toho všimli

Autonomní agent společnosti OpenAI se během bezpečnostního testu dostal mimo izolované prostředí a několik dní útočil na technologickou firmu Hugging Face. OpenAI podle dostupných informací dlouho netušila, že za incidentem stojí její vlastní systém. Případ znovu otevřel otázku, zda firmy dokážou udržet stále schopnější modely pod kontrolou.

Brazílie odmítla nová americká cla

Brazílie ostře odmítla nová cla, která Spojené státy zavedly kvůli údajným nedostatkům při potírání nucené práce. Opatření se týká Brazílie a dalších 59 obchodních partnerů. Brazilský vývoz do USA nově zatíží sazba 12,5 procenta.

USA uvalily novou vlnu cel na desítky zemí. Důvodem je údajná nucená práce

Spojené státy zavedly novou vlnu cel na dovoz z 60 zemí včetně Evropské unie, Číny nebo Británie. Administrativa Donalda Trumpa krok zdůvodňuje bojem proti nucené práci v dodavatelských řetězcích. Řada zemí ale toto vysvětlení odmítá a tvrdí, že jde hlavně o nový způsob, jak zachovat plošná dovozní cla.

Google sází na levnější AI. Nové Gemini modely mají snížit náklady firmám

Google rozšiřuje nabídku umělé inteligence o tři úspornější modely Gemini a připravuje vlastní čip, který by mohl výrazně zlevnit jejich provoz. Firma chce oslovit zákazníky cenou a efektivitou, zatímco její nejočekávanější model Gemini 3.5 Pro dál nabírá zpoždění.

Válka s Íránem stála Spojené státy už 37,5 miliardy dolarů

Americká válka s Íránem už podle Pentagonu stála 37,5 miliardy dolarů. Ministr obrany Pete Hegseth žádá Kongres o další desítky miliard a varuje, že bez nových peněz bude muset armáda omezit výcvik i údržbu techniky. Zákonodárci ale stále hlasitěji kritizují náklady konfliktu i nejasnou strategii Bílého domu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama