FinanceŠvýcarský parlament odmítl záchranný balíček pro Credit Suisse

Švýcarský parlament odmítl záchranný balíček pro Credit Suisse

Reklama

Švýcarský parlament ve středu odmítl vládní pomoc ve výši 109 miliard švýcarských franků (120,82 miliardy dolarů) na fúzi Credit Suisse s UBS. Narychlo dohodnutá záchrana padlé banky tak zůstala bez převážně symbolického parlamentního požehnání. Informovala o tom agentura Reuters či server DW News.

Zákonodárci odmítli vládní dohodu s UBS o odkoupení problémové Credit Suisse. Hlasování je však pouze symbolické, protože dohoda prošla podle nouzového zákona.

Zatímco horní komora schválila vládní příspěvek na záchranný balíček, dolní a větší komora parlamentu ve středu opět hlasovala proti. Návrhy odmítla již na úterním nočním zasedání a přinutila horní komoru, aby našla řešení, až se ve středu znovu sejde.

Horní komora, která hledala kompromis, ve středu ráno schválila změny opatření. Ty ale nestačily na to, aby ovlivnily zákonodárce dolní komory. Odmítli návrh 103 hlasy proti 71, což je podobná míra odporu jako předchozí noc.

Žádný dopad na převzetí

Cedric Wermuth, spolupředseda sociálních demokratů, těsně před hlasováním v dolní komoře řekl, že strana prostě nemůže financování podpořit. Zatímco závazek vlády, učiněný pomocí nouzového zákona, nelze zvrátit, hlasování znamená symbolickou výtku pro úřady, jejichž rozhodnutí do značné míry obejít národní legislativu rozlítilo mnoho politiků.

„Toto rozhodnutí nemá žádný dopad na převzetí Credit Suisse, o kterém bylo rozhodnuto 19. března,“ uvedlo po hlasování švýcarské ministerstvo financí.

„Dne 19. března 2023 finanční delegace švýcarského parlamentu již dala závazný souhlas s úvěry na závazky jménem parlamentu kvůli naléhavosti této záležitosti,“ uvedlo podle serveru DW News ministerstvo.

Zákonodárci, kteří podpořili schválení dohody, vyjádřili obavy o image Švýcarska. „Nezáleží na tom, o čem podrobně rozhodneme, ale skutečně by to vyslalo špatný signál, kdyby tyto půjčky byly zamítnuty,“ řekla před hlasováním Eva Herzogová, která je členkou horní komory Rady států.

Jaký signál zamítnutí vysílá světu?

Po dni vzrušených debat vedených ve čtyřech národních jazycích země, které pokračovaly až do časných ranních hodin, schválila horní komora změny, jejichž cílem bylo získat skeptiky na svou stranu.

Jednání zahrnovalo návrh, aby švýcarská federální vláda vypracovala novelu zákona o bankách v zemi. Jejím cílem by podle agentury Reuters bylo snížit rizika, která představují systémově relevantní banky pro Švýcarsko, například zvýšením kapitálových požadavků a omezením bonusů.

Ministryně financí Karin Keller-Sutterová v projevu v parlamentu před středečním hlasováním řekla zákonodárcům, aby zvážili, jakou zprávu by jejich odmítnutí záchrany vyslalo světu. „Jaký signál chcete dát v mezinárodním měřítku, jsou instituce spolehlivé, ceníte si stability finančního trhu v místě, kde již máte finanční centrum s určitou důležitostí?“

Zákonodárci byli odvoláni do hlavního města země, Bernu, na vzácné mimořádné zasedání. Tam se diskutovalo o otevřené reakci švýcarské vlády na kolaps, ze kterého mnozí v zemi obviňují nejvyšší vedení Credit Suisse.

Fúze z minulého měsíce, kdy banku převzala konkurenční UBS za 3 miliardy švýcarských franků a podpořila více než 250 miliardami švýcarských franků v zárukách, vyvolala širokou kritiku. „Používání nouzového zákona dosáhlo za poslední tři roky úrovně, která mě začíná štvát,“ nechal se v úterý slyšet člen horní komory parlamentu Hansjoerg Knecht.

Proč švýcarská vláda zorganizovala odkup Credit Suisse

Švýcarská vláda vyjednala odkup Credit Suisse ze strany UBS, aby zabránila kolapsu 167letého bankovního ústavu a možnému vyvolání dalších krachů v globálním bankovním systému.

UBS souhlasila, že zaplatí 3 miliardy švýcarských franků, aby převzala svého problémového rivala. Ale pod podmínkou dalších miliard v zárukách od švýcarské centrální banky.

Vláda svou záchrannou dohodou možná zabránila dalším bankovním problémům, ale středeční hlasování představuje nesouhlas s tímto krokem před parlamentními volbami, které se mají konat letos v říjnu.

Doporučujeme

Uniqlo hlásí rekordní zisk, daří se mu v Evropě i USA

Japonský módní řetězec Uniqlo pokračuje v růstu a jeho mateřská společnost Fast Retailing dosáhla již pátý rok po sobě rekordního zisku. Výsledky podpořily zejména silné prodeje v Evropě a Severní Americe, které poprvé společně překonaly tržby z čínského trhu. Společnost plánuje další rozšiřování prodejen a očekává růst také v příštím roce.

OpenAI má o 20 miliard dolarů nižší tržby, než se čekalo. Zpráva otřásla technologickými akciemi

Společnost OpenAI, která stojí za chatbotem ChatGPT, vykazuje výrazně nižší anualizované tržby, než investoři dosud očekávali. Podle deníku Financial Times dosahovaly na konci září téměř 50 miliard dolarů, zatímco dřívější zprávy hovořily o 70 miliardách. Rozdíl vyvolává nové otázky ohledně skutečného tempa růstu trhu s umělou inteligencí a přispěl k poklesu akcií významných technologických společností.

UPS před Vánoci nabere 100 tisíc lidí

Přepravní společnost UPS plánuje před vánoční sezonou přijmout ve Spojených státech 100 tisíc dočasných zaměstnanců. Pomohou s tříděním, přepravou a doručováním balíků během nejrušnější části roku. Firma zároveň posiluje sledování zásilek. Přesto bude letošní nábor přibližně o 9 % nižší než loni.

Wall Street vystoupala na rekord. Akcie táhne umělá inteligence a očekávání vysokých zisků

Americké akcie dál rostou navzdory vysokým úrokům, drahé ropě i obavám z inflace. Indexy S&P 500 a Nasdaq v úterý vystoupaly na rekordní úrovně a investoři sázejí na další silný růst firemních zisků. Výraznou podporou zůstává boom kolem umělé inteligence.

Renault investuje ve Francii přes 10 miliard eur

Automobilka Renault plánuje během příštích pěti let investovat ve Francii více než 10 miliard eur. Peníze chce využít především na další rozvoj elektromobility a výrobu dostupnějších vozů. Společnost zároveň očekává výrazný růst produkce ve svých francouzských závodech.

McDonald’s čelí žalobě kvůli cenám. Umělá inteligence měla rozhodovat, kolik zákazníci zaplatí

Big Mac může v jedné restauraci stát výrazně víc než o pár kilometrů dál a podle nové žaloby za tím není jen rozhodnutí místního provozovatele. McDonald’s čelí v USA hromadné žalobě kvůli systému, který pomocí umělé inteligence analyzuje miliony nákupů a doporučuje ceny jednotlivých položek. Firma obvinění odmítá a tvrdí, že konečné slovo mají vždy provozovatelé restaurací.

Bayer investuje 2,2 miliardy dolarů do nové továrny v USA

Německá farmaceutická skupina Bayer plánuje investovat 2,2 miliardy dolarů do nového výrobního areálu v americkém Ohiu. Projekt má společnosti pomoci rozšířit výrobu léčiv ve Spojených státech a přinese přibližně 600 stálých pracovních míst. Další stovky lidí zaměstná samotná výstavba.

G7 uvolní 100 milionů barelů ropy a nafty. Trump ustoupil od zákazu exportu

Země G7 sáhnou do nouzových zásob a pošlou na trh až 100 milionů barelů ropy a nafty. Chtějí tak zmírnit nedostatek paliv a srazit ceny, které prudce vzrostly kvůli válce na Blízkém východě. Dohoda zároveň odvrátila hrozbu Donalda Trumpa, že Spojené státy zastaví vývoz nafty.

SoftBank už do OpenAI vložil 64,6 miliardy dolarů. K AI přidává i digitální infrastrukturu

Japonský SoftBank dál výrazně zvyšuje svou sázku na umělou inteligenci. Do OpenAI už celkově investoval 64,6 miliardy dolarů a drží přibližně třináctiprocentní podíl. Současně dokončil převzetí společnosti DigitalBridge, která investuje do datových center, optických sítí a další digitální infrastruktury potřebné pro další rozvoj AI.

Wall Street vystřízlivěla z IPO horečky. Firmy odkládají vstup na burzu

Americký trh s primárními úpisy akcií po silném začátku roku výrazně zpomaluje. Několik firem v posledních týdnech odložilo nebo pozastavilo plánovaný vstup na burzu. Investoři jsou opatrnější kvůli vysokým oceněním, rostoucím výnosům dluhopisů i nejistotě kolem technologického a AI sektoru.

USA přidaly jen 29 tisíc pracovních míst. Slabá data poslala akcie vzhůru

Americký trh práce v září výrazně zpomalil. Ekonomika přidala jen 29 tisíc pracovních míst a míra nezaměstnanosti vzrostla na 4,2 procenta. Slabší čísla přitom pomohla americkým akciím. Investoři totiž začali méně sázet na to, že centrální banka Fed už v říjnu znovu zvýší úrokové sazby.

Toyota investuje 1,34 miliardy dolarů do výroby elektromobilů v Argentině

Japonská automobilka Toyota plánuje investovat 1,34 miliardy dolarů do rozšíření výroby v Argentině. V závodě ve městě Zárate chce vyrábět plně elektrický vůz, přičemž většina produkce má směřovat na zahraniční trhy.

Ryanair investuje 300 milionů dolarů do rozšíření provozu u Varšavy

Ryanair dál rozšiřuje své působení v Polsku. Na letišti Varšava-Modlin umístí pro zimní sezonu další tři letadla, do kterých podle společnosti investuje 300 milionů dolarů. Zároveň rozšíří nabídku spojů a očekává výrazný růst počtu cestujících.

Japonsko dvacetinásobně zdražilo žádost o trvalý pobyt. Bojí se imigrace

Japonsko výrazně zpřísnilo podmínky pro cizince, kteří chtějí v zemi získat trvalý pobyt. Poplatek za žádost vzrostl dvacetinásobně na 200 tisíc jenů, tedy zhruba 1 270 dolarů. Žadatelé zároveň musí splnit přísnější požadavky na příjem a důchodové zabezpečení a nově se bude posuzovat také znalost japonštiny.

Technologičtí lídři se s Trumpem dohodli na samoregulaci umělé inteligence

Donald Trump sezval do Bílého domu špičky amerického technologického průmyslu a představil dohodu, která má zvýšit bezpečnost umělé inteligence. Firmy se v ní zavázaly kontrolovat vlastní modely a spolupracovat s nezávislými auditory. Prezident dál odmítá výraznější zpomalování vývoje a sází především na samoregulaci technologických společností.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama