Britské farmy podle expertů čelí už třetímu velkému otřesu za posledních šest let. Na jednání parlamentního výboru EFRA zaznělo, že válka s Íránem znovu žene nahoru ceny hnojiv, nafty i dalších vstupů, a právě teď může rozhodovat o tom, které podniky ještě obstojí a které už ne.
Britské zemědělství se znovu dostává pod silný tlak. Odborníci, kteří vystoupili před parlamentním výborem EFRA, varovali, že válka s Íránem přináší další prudké zdražení vstupů v době, kdy řada podniků stále nese následky předchozích krizí. Po covidu a válce na Ukrajině jde podle nich už o třetí velký šok během šesti let, který dál oslabuje ekonomickou odolnost farem.
Nejviditelnější je situace u hnojiv. Cena ledku amonného vzrostla na zhruba 525 liber za tunu oproti 380 librám ve stejném období loňského roku, močovina pak zdražila z 400 na 650 liber za tunu. AHDB kvůli vývoji na trhu přešla z měsíčního na týdenní sledování cen hnojiv. U červené nafty je podle expertů situace ještě méně přehledná, protože chybí jasný cenový index a na trhu se objevují i zprávy o problémech s dostupností.
Kritické budou další měsíce a rozhodování před novou sezonou
Zásadní problém je v tom, že dražší vstupy přicházejí ve chvíli, kdy se ruší přímé platby, tedy dřívější důležitý polštář pro cash flow. Zároveň zůstávají nízko ceny řady zemědělských komodit, hlavně obilovin, olejnin a mléka. Podle expertů tak slábne ochota farmářů investovat a právě to může být nebezpečné pro podniky, které jsou už dnes jen těsně nad hranicí životaschopnosti.
Na slyšení zaznělo, že klíčové budou hlavně červen a červenec. Pokud se kvůli nejistotě a nedostatku důvěry začnou zpožďovat nebo omezovat objednávky, může to poškodit i samotný evropský a britský průmysl hnojiv. Výrobní závody potřebují běžet na plný výkon, a pokud poptávka ochabne, mohou být nuceny výrobu omezit nebo úplně zastavit. Tím by se podle zástupců oboru roztočil další negativní cyklus: slabší domácí výroba, větší závislost na dovozu a ještě větší zranitelnost při dalších výkyvech.
Zemědělský sektor proto po vládě žádá konkrétní kroky. Mezi nimi podporu cash flow a lepší přístup k úvěrům, rychlé vyjasnění pravidel kolem uhlíkového cla CBAM, větší jasno kolem ruských hnojivových aktiv v Evropě a také lepší sběr dat o trhu s hnojivy.
V terénu už farmáři hledají nouzová řešení
Dopady nejsou jen na papíře. BBC popsala i konkrétní zkušenosti z jihu Anglie, kde farmáři mluví o stále vyšších provozních nákladech a nejistotě do dalších měsíců. Farmářka Jo Robertson z Berkshire se snaží šetřit tím, že pro zvířata shání pečivo z potravinových bank, zbytky z lisování šťáv nebo pivovarský odpad. I tak ale říká, že samotná živočišná výroba už farmu neuživí a bez vedlejších příjmů by podnik jen těžko fungoval.
Podobné obavy mají i pěstitelé. Farmář David Christensen z Oxfordshire upozorňuje, že vyšší ceny obilí rozhodně nestačí pokrýt růst nákladů na hnojiva. Právě to může ovlivnit rozhodování o tom, co se bude v dalších měsících vůbec sít a pěstovat.
Britská vláda zatím tvrdí, že neočekává problémy s dostupností potravin a situaci dál sleduje. Jenže z pohledu farmářů je teď hlavním rizikem cena, ne prázdné regály. A právě to může být pro část podniků stejně nebezpečné. Pokud vysoké náklady vydrží i do další sezony, nepůjde už jen o horší hospodářský výsledek, ale o to, kolik britských farem bude ještě schopné pokračovat.
