Návrh ministra průmyslu Jozefa Síkely na vyplácení mezd v eurech rozvířil debatu mezi ekonomy a firmami. Plán umožnit výplaty v cizí měně na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem by mohl mít jak pozitivní, tak i negativní dopady na českou ekonomiku a měnovou politiku.
Pro některé je to krok vpřed k lepší integraci s eurozónou, zatímco pro jiné to znamená riziko pro měnovou suverenitu ČNB.
Ministerstvo průmyslu a obchodu, v čele s ministrem Jozefem Síkelou, předložilo návrh, který umožní českým zaměstnancům dostávat výplaty v eurech na základě vzájemné dohody s jejich zaměstnavatelem. „S touto změnou přicházíme na základě opakovaných požadavků z praxe. Mezi firmami je o takovou možnost určitě zájem,“ uvedl mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Podle něj návrh reflektuje aktuální potřeby a zvyšuje flexibilitu v pracovním vztahu.
Nově by mohl brát mzdu v cizí měně každý, kdo se na tom dohodne se zaměstnavatelem. Počítá s tím podnikatelský balíček ministerstva průmyslu a obchodu. ČNB se návrh příliš nelíbí. https://t.co/JLBEbzNzHV
— Hospodářské noviny (@hospodarky) May 19, 2024
Není to legální, ale už se to děje
Ekonomové však nejsou ve svých názorech na tento návrh jednotní. Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, varuje před možným ochromením měnové politiky České národní banky (ČNB). „Buď přijměme euro, anebo si nechejme korunu. Jinak nebudeme mít výhodu ani z jednotné měny, ani z koruny. Protože klíčovou výhodou koruny – setrvání při ní – je nezávislá měnová politika,“ vysvětluje Kovanda. Podle něj by částečná euroizace české ekonomiky mohla komplikovat boj s inflací a ohrozit kupní sílu českých domácností.
Na druhé straně Dominik Stroukal, ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády, vidí v návrhu potenciál pro oboustranně výhodné dohody mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. „Kdokoliv se obává toho, že to výrazně sníží účinnost měnové politiky, tvrdí tím, že tady bráníme nějaké mase lidí, aby dělali něco, co dobrovolně chtějí, úplně nesmyslným zákazem,“ tvrdí Stroukal. Tento ekonom také upozorňuje na fakt, že už nyní jsou v Česku výplaty v eurech možné, i když ne legální. Zaměstnavatelé a zaměstnanci tak využívají různé alternativní způsoby.
Argumentem je integrace s eurozónou
Návrh má mnoho podporovatelů i mezi podnikateli. Bohuslav Čížek, hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy, označuje opatření za užitečné, zejména kvůli snížení transakčních nákladů a zjednodušení účetnictví. „Opatření alespoň částečně sníží administrativní náklady mezinárodně působících firem. Jedná se o součást širších kroků reagujících na čím dál užší integraci českých podniků v eurozóně,“ dodává Čížek. Marek Vošahlík, mluvčí ministerstva průmyslu, doplňuje, že širší možnost mezd v eurech pomůže firmám udržet kvalitní zaměstnance a snížit jejich náklady.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka („KDU-ČSL“) návrh označuje za kompromis. Přiznává, že možnost výplaty v eurech by mohla být rozšířena na všechny zaměstnance, ale to by podle něj vyžadovalo ještě další jednání a zohlednění vlivu na měnovou politiku ČNB. „Musí tam být konkrétní důvod, aby to mohlo být takto vypláceno. Nemůže si firma říct, že tak bude platit běžného českého pracovníka, který se nepohybuje v zahraničí,“ vysvětluje Jurečka.
Rozšíření možnosti vyplácení mezd v eurech představuje krok směrem k lepší integraci s eurozónou a může přinést řadu mikroekonomických výhod. Nicméně, jak upozorňuje Lukáš Kovanda, toto řešení by mohlo ohrozit nezávislost měnové politiky ČNB a komplikovat makroekonomickou stabilitu Česka. „Pokud bychom umožňovali výplatu v eurech, pak jí ale umožněme tak, jak to třeba v 70. letech navrhoval klasický liberální ekonom Friedrich August von Hayek,“ navrhuje Kovanda. Takový systém by ale vyžadoval celkovou revizi měnové politiky a nebyl by bez rizik.
