Maďarsko neschválilo vyplacení další tranše vojenské podpory pro Ukrajinu poskytované v rámci Evropského mírového nástroje EU (EPF). Uvedl to v úterý úřad mluvčího vlády. Informovala o tom agentura Reuters či Daily News Hungary.
EPF, vytvořený v roce 2021, je mimorozpočtový nástroj. Jeho cílem je posílit schopnost EU předcházet konfliktům, budovat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost.
„Maďarsko nesouhlasí s tím, aby Evropská unie spolu s dalšími existujícími nástroji využívala Evropský mírový nástroj pouze s ohledem na Ukrajinu. Neumožňuje to směřovat dostatečné finanční prostředky na prosazování zájmů EU v jiných oblastech,“ uvedl Úřad mluvčího vlády v e-mailové odpovědi agentuře Reuters o zprávě italských médií o této záležitosti.
Hungary did not approve the disbursement of the next tranche of military support for Ukraine provided under the EU's European Peace Facility.#Hungary | #EuropeanUnion | #Ukrainehttps://t.co/FaP97T0GBv
— The Jerusalem Post (@Jerusalem_Post) May 16, 2023
Mezi další oblasti, kde by mohly být prostředky použity, patří Balkán nebo severní Afrika. „Pro maďarskou vládu je klíčové, aby se tyto otázky vyjasnily, a proto neschválila vyplacení další tranše z EPF,“ dodal mluvčí.
Italský list ANSA uvádí, že Maďarsko grant neschválilo, protože požadovalo záruky, že EPF nepoužije peníze výhradně na vyzbrojení Kyjeva, ale zachová si svůj „globální horizont“ i v budoucnu.
500 milionů eur na zbraně
EU zatím v rámci EPF poskytla Ukrajině na vojenskou podporu celkem asi 3,6 miliardy eur. Podle serveru Daily News Hungary mělo nyní jít o osmou splátku Evropského mírového nástroje. Její hodnota je 500 milionů eur a má být určena na zbrojení. Splátka měla být vyplacena příští pondělí.
Maďarsko, které je členem EU a také NATO, odmítlo poskytnout jakoukoli vojenskou techniku svému sousedovi Ukrajině, která byla v únoru 2022 napadena ruskými silami. Maďarsko také opakovaně kritizovalo sankce EU proti Rusku. Ty musí jednomyslně schválit všech 27 zemí EU. Maďarsko ovšem nakonec všechna dosud dohodnutá opatření i přes kritiku podpořilo.
Země je ve sporu s Bruselem. Blok totiž pozastavil jakékoli platby fondů EU na obnovu, dokud budapešťská nacionalistická vláda nezavede reformy ke zlepšení nezávislosti soudnictví a řešení korupce.
Premiér Viktor Orbán, který je u moci od roku 2010, má spory s EU a její výkonnou složkou, Evropskou komisí. Důvodem je omezování práv migrantů a také zpřísnění státní kontroly nad nevládními organizacemi, akademiky, médii a soudy.
