Začátek roku přinesl pro eurozónu nečekaně pozitivní zprávu. Ekonomika vzrostla o 0,4 procenta, dvakrát rychleji než na konci loňského roku. Jenže pod povrchem to tak růžové není. Výsledky táhla hlavně menší a volatilní ekonomika Irska, zatímco největší evropské země zůstaly pozadu.
Německo se zmohlo jen na růst 0,2 procenta, Francie přidala symbolických 0,1 procento. Zato Irsko vystřelilo o 3,2 procenta, ale to je klasická „irsko-americká výjimka“. Tamní HDP totiž často zkreslují přelivy zisků velkých amerických firem. Jak spočítali analytici Commerzbank, bez Irska by růst eurozóny činil o něco skromnějších 0,3 procenta.
Eurozone economy grows more than expected in Q1 despite US tariff turmoil https://t.co/b49mFCRsLU
— Inquirer (@inquirerdotnet) April 30, 2025
Čísla sice na první pohled vykazují zlepšení, ale odborníci nadšení krotí. „Bohužel jsou ta čísla spíš odrazem minulosti než ukazatelem budoucnosti,“ komentoval výsledky ekonom Sebastian Dullien. A podle většiny analytiků bude nálada v příštích měsících spíš chladnout.
Evropa nemá vyhráno
Zchladil ji už Donald Trump. Na začátku dubna oznámil novou vlnu cel na evropské zboží – plošně 20 procent, včetně aut, oceli nebo hliníku. Evropská unie sice odvetu zatím odložila, ale firmy i investoři cítí nejistotu. „Růst zpomalí, protože nejistota kolem obchodní politiky dusí investice,“ varuje Melanie Debono z Pantheon Macroeconomics.
Evropská centrální banka se snaží růst trochu nakopnout a v dubnu už posedmé od loňského léta snížila sazby, tentokrát na 2,25 procent. Výhled pro letošek ale upravila dolů na 0,9 procent a je pravděpodobné, že v červnové prognóze půjde ještě níž. Ekonomický sentiment totiž v dubnu spadl na nejnižší úroveň od konce roku 2024.
I přes slušný začátek roku tak Evropa rozhodně nemá vyhráno. Západní motory ekonomiky sotva běží, investice zadrhávají a pod obchodním tlakem z USA se může tempo růstu brzy zlomit. Jestli tedy něco ukázal první kvartál, pak to, že dobré zprávy je dnes potřeba brát s rezervou.
