Válka na Blízkém východě začíná zasahovat globální obchod i ceny pro běžné zákazníky. Námořní doprava zdražuje a firmy už počítají s tím, že vyšší náklady přenesou na spotřebitele. Napětí zároveň komplikuje provoz na jedné z nejdůležitějších světových námořních tras.
Rostoucí náklady na přepravu zboží kvůli konfliktu s Íránem se nakonec promítnou do cen pro zákazníky. Řekl to šéf dánské lodní společnosti Maersk Vincent Clerc v rozhovoru pro BBC. „Máme tradiční smluvní mechanismy, které přenášejí výkyvy cen paliva na zákazníky,“ vysvětlil.
Podle něj to znamená jediné. „V konečném důsledku se tyto náklady přenesou na naše zákazníky a ti je přenesou na spotřebitele,“ dodal.
Maersk patří mezi největší lodní společnosti na světě a jeho kontejnery přepravují velkou část běžného zboží. Jde například o hračky, oblečení nebo elektroniku, které končí v obchodech po celém světě.
Jet fuel prices, which were about $85–$90 per barrel before the Iran attack, have surged to about $150–$200 per barrel, pushing up airline costs and ticket prices worldwide, Air New Zealand says https://t.co/skzLlX7RDS pic.twitter.com/3vLmQTo2h8
— Al Jazeera English (@AJEnglish) March 11, 2026
Válka ochromila klíčové námořní trasy
Konflikt mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy výrazně narušil provoz na dvou zásadních námořních trasách. Lodní doprava se téměř zastavila v oblasti Hormuzského průlivu a firmy zároveň dál omezují plavby Rudým mořem kvůli bezpečnostním hrozbám.
Hormuzským průlivem přitom ještě před konfliktem procházela zhruba pětina světových dodávek ropy. Teď se lodní společnosti obávají útoků a některé tankery i nákladní lodě se oblasti zcela vyhýbají.
„Musíme se vrátit k situaci, kdy bude obnovena svoboda a bezpečnost plavby,“ uvedl Clerc.
Firmy proto volí delší trasy například kolem mysu Dobré naděje. To ale znamená delší plavbu, vyšší spotřebu paliva a tedy i vyšší náklady. Ty se podle šéfa Maersku postupně promítnou do inflace.
Bezpečnost posádek je hlavní priorita
Největší obavy mají lodní společnosti o bezpečnost posádek. Clerc upozornil, že dokud hrozí útoky dronů a není jisté příměří, firmy nemohou riskovat. „Je pro nás velmi těžké posílat kolegy a lodě do nebezpečí,“ řekl.
Podle Mezinárodní námořní organizace přišlo od začátku konfliktu v Hormuzském průlivu o život nejméně sedm námořníků a další utrpěli zranění. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez zdůraznil, že námořníci „zajišťují plynulý tok zboží a energie a musí být chráněni před dopady geopolitického napětí“.
Některé vlády navrhují řešení v podobě vojenských doprovodů lodí. Clerc připustil, že by mohly krátkodobě pomoci obnovit dopravu. Zároveň ale upozornil, že to není dlouhodobé řešení pro jednu z nejvytíženějších námořních cest na světě.
Lodní doprava už nyní čelí výraznému narušení. Podle logistické společnosti KN Seaexplorer zůstalo v oblasti Perského zálivu uvězněno více než sto lodí. Některé navíc vypínají sledovací zařízení, aby skryly svou polohu.
Clerc proto vyzval vlády, aby hledaly diplomatické řešení. Podle něj je jedinou skutečnou cestou dohoda, která znovu otevře bezpečné obchodní trasy. „Potřebujeme nějakou dohodu,“ uvedl.
Napětí na Blízkém východě zároveň dopadá i na ceny energií a inflaci. Podle ekonomů totiž růst cen ropy a benzínu může tlačit vzhůru i spotřebitelské ceny ve Spojených státech.
Ekonomové očekávají, že americký index spotřebitelských cen v únoru vzrostl o 0,3 procenta. V meziročním srovnání by inflace mohla dosáhnout přibližně 2,4 procenta.
Růst cen pohonných hmot už je patrný. Podle organizace AAA zdražil benzín od začátku konfliktu o více než 18 procent na zhruba 3,54 dolaru za galon.
Vyšší ceny energií mohou postupně zdražit také dopravu a výrobu potravin. Pokud by ceny ropy zůstaly dlouhodobě vysoké, mohly by podle ekonomů zvýšit náklady na hnojiva i přepravu a následně tlačit nahoru i ceny potravin.
