8.1 C
Czech
Neděle 15. března 2026
FinanceAustrálie založí fond v hodnotě 738 milionů dolarů. Podpořit má novou technologii...

Austrálie založí fond v hodnotě 738 milionů dolarů. Podpořit má novou technologii na snižování emisí

Premiér Austrálie Scott Morrison oznámil v úterý vytvoření investičního fondu v hodnotě 738 milionů dolarů. Pomoci by měl s rychlejším vývojem „zelených“ technologií snažících se o snížení emisí, například zachycením a uskladněním uhlíku. Přiblížit se tak chce závazku, že Austrálie bude od roku 2050 produkovat pouze čisté emise. Uvedl to server Al Jazeera.

Nový investiční fond v hodnotě 738 milionů dolarů by měl Austrálii pomoct s cílem dosáhnout čistých emisí do roku 2050. Jeho založení oznámil v úterý australský premiér Scott Morrison. Podle něj by měl dotovat start-upy a společnosti usilující o rychlejší vývoj „zelených“ technologií určených na snižování emisí vypouštěných do ovzduší. Patří mezi ně například technologie na zachycování uhlíku a jeho následné uskladnění pod zemí. Uvedl to server Al Jazeera.

Australský premiér očekává, že se na fungování fondu bude podílet s privátním sektorem. Ten by do něj měl investovat stejnou částku jako stávající konzervativní vláda, tedy 369 milion dolarů. Zlepšit chce Morrison postoj vlády k boji s měnícím se klimatem mimo jiné také kvůli blížícím se květnovým volbám. Za svoji nečinnost ho rovněž silně kritizovali ostatní světoví lídři na klimatickém summitu OSN v Glasgow zvaném COP26. Odmítl totiž na rozdíl od ostatních států přijmout ambicióznější cíle pro rok 2030.

„Austrálie by se mohla stát světovým lídrem ve vytváření nízko-emisních technologií, které budou jak dostupné, tak modifikovatelné,“ uvedl ve středečním oznámení Morrison. Kromě zmíněných firem zachycujících emise uhlíku by fond podpořil také projekty snažící se vylepšit solární panely a baterie, měřící množství uhlíku v zemi nebo snížující emise v produkci oceli a hliníku.

Technologii, která zachycuje emise uhlíku přímo u zdroje, zkoncentruje je a vloží pod zemi, je však Morrisonovou vládou považována za největší prioritu. Podle ní by mohla pomoci k 40 procentům redukce nutné pro dosažení čistých emisí v Austrálii do roku 2050.

Investiční fond vyžaduje změnu australských zákonů

Aby navrhovaný fond mohl fungovat, musel by ale australský parlament schválit změnu zákona. Vláda totiž chce, aby byl zapsaný u jí vlastněné banky zvané Clean Energy Finance Corp, která byla založená ve snaze zvýšit investice v „čistém“ energetickém sektoru.

Korporace ale v současnosti nemohou skrz tuto banku investovat do experimentálních a začínajících technologií, které mají dlouhodobý potenciál a dopad. Místo toho mohou legálně podpořit pouze projekty s krátkodobým účinkem jako například výstavby slunečních nebo větrných elektráren.

Legislativu proto napřed musí podpořit také opoziční Labor Party. Kromě zmíněného fondu oznámil australský premiér také plán, který se snaží o navýšení produkce a prodeje elektrických nebo hybridních aut do roku 2030. Austrálie v současnosti patří mezi jedny z největších vývozců uhlí a tekutého zemního plynu na světě.

Doporučujeme

Americkou filantropii dál táhne úzký okruh miliardářů

Padesát největších dárců ve Spojených státech poslalo loni na charitu 22,4 miliardy dolarů. Je to výrazný meziroční skok a zároveň další důkaz, že velké americké filantropii dál vládne úzký okruh mimořádně bohatých lidí.

„Trump se mýlí“. Evropa ostře kritizuje rozhodnutí USA uvolnit sankce vůči ruské ropě

Spojené státy dočasně uvolnily část sankcí na ruskou ropu, aby zmírnily napětí na světových energetických trzích. Krok má pomoci stabilizovat dodávky po výpadcích způsobených válkou na Blízkém východě. Rozhodnutí ale okamžitě vyvolalo kritiku evropských lídrů i Ukrajiny.

Zákazník žaluje řetězec Costco kvůli vrácení peněz ze zaplacených cel

Americký zákazník zažaloval řetězec Costco a požaduje, aby firma vrátila lidem peníze za vyšší ceny způsobené cly zavedenými administrativou Donalda Trumpa. Spor souvisí s nedávným rozhodnutím Nejvyššího soudu USA, který část těchto cel označil za nezákonnou.

Deutsche Bank chce rozšířit byznys v oblasti private credit

Deutsche Bank chce posílit svou pozici na rychle rostoucím trhu private credit. Německá banka plánuje rozšířit nabídku soukromých úvěrů, přestože investoři začínají upozorňovat na rostoucí rizika v tomto segmentu. Růst portfolia totiž provází otázky kolem kvality úvěrů i vývoje technologického sektoru.

Tesla získala licenci dodávat elektřinu ve Velké Británii

Tesla rozšiřuje své aktivity mimo automobilový průmysl. Společnost získala licenci dodávat elektřinu domácnostem i firmám ve Velké Británii. Firma tak vstupuje na další část energetického trhu a může se stát novým konkurentem zavedených dodavatelů.

Meta kupuje platformu Moltbook a posiluje boj o AI agenty

Meta rozšiřuje své aktivity v oblasti umělé inteligence. Společnost kupuje Moltbook, sociální platformu určenou pro autonomní AI agenty. Akvizice ukazuje, jak intenzivně technologické firmy soupeří o vývojáře a technologie, které mohou určovat další směr AI.

Live Nation se dohodla s americkou vládou v antimonopolním sporu

Promotér koncertů Live Nation uzavřel dohodu s americkým ministerstvem spravedlnosti v dlouho sledovaném antimonopolním sporu. Společnost, která vlastní i Ticketmaster, slíbila změny v prodeji vstupenek i ve spolupráci s koncertními místy. Dohoda má otevřít trh větší konkurenci a zmírnit kritiku, která firmu provází už několik let.

Válka s Íránem zdražuje dopravu i zboží

Válka na Blízkém východě začíná zasahovat globální obchod i ceny pro běžné zákazníky. Námořní doprava zdražuje a firmy už počítají s tím, že vyšší náklady přenesou na spotřebitele. Napětí zároveň komplikuje provoz na jedné z nejdůležitějších světových námořních tras.

Anthropic žaluje americkou vládu kvůli zařazení na černou listinu

Americká společnost Anthropic podala žalobu na vládu Spojených států poté, co Pentagon označil její technologii za bezpečnostní riziko. Spor vznikl kvůli pravidlům pro využití umělé inteligence v armádě. Výsledek může výrazně ovlivnit vztahy mezi technologickými firmami a státem.

Konflikt na Blízkém východě žene ceny ropy vzhůru a oslabuje světové burzy

Napětí na Blízkém východě začíná výrazně dopadat na světovou ekonomiku. Rychlý růst cen ropy otřásl finančními trhy a přinutil vlády i investory znovu řešit stabilitu globálních dodávek energie. Situace ukazuje, jak citlivé zůstávají světové trhy na vývoj v klíčových energetických regionech.

Manažerka OpenAI odešla kvůli dohodě s Pentagonem

Spolupráce OpenAI s americkým ministerstvem obrany vyvolala v technologickém světě ostré reakce. Krátce po oznámení dohody odešla jedna z vedoucích manažerek společnosti. Její rozhodnutí otevřelo širší debatu o tom, jakou roli by měla umělá inteligence hrát ve vojenských projektech.

Vinay Prasad končí na FDA

Jeden z nejviditelnějších a zároveň nejspornějších regulátorů amerického zdravotnictví opustí na konci dubna Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Vinay Prasad odchází po měsících sporů kolem schvalování vakcín, genových terapií a léků na vzácná onemocnění.

Dow má za sebou nejhorší týden za dlouhé měsíce

Americké akcie uzavřely týden výrazným poklesem. Trhy zasáhla kombinace prudce dražší ropy, zhoršení situace na Blízkém východě a slabších dat z amerického trhu práce. Nervozita se rychle přelila z Wall Street do Evropy i Asie a investoři ve velkém přepínali do obranného režimu.

Dvacet čtyři amerických států žaluje Trumpovu administrativu kvůli novým globálním clům

Dvaadvacet amerických států a dva guvernéři podali žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Napadají nové globální clo ve výši deset procent, které Bílý dům oznámil krátce po rozhodnutí Nejvyššího soudu. Podle žaloby prezident překročil své pravomoci a snaží se obejít rozhodnutí soudů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama