Trh s léky na hubnutí se sotva stačil zabydlet v éře injekcí typu Wegovy a Zepbound a farmaceutické firmy už tlačí dopředu další vlnu. Ve hře jsou denní pilulky, přípravky s méně častým dávkováním i nové mechanismy, které by mohly nabídnout jiný poměr účinnosti a snášenlivosti. Nejde přitom o okrajový boj. Obezitní léčba se během několika let změnila v jeden z nejsledovanějších byznysů ve farmacii.
Na nedávném kongresu Americké diabetologické asociace v New Orleans představily své plány Eli Lilly, Novo Nordisk, Amgen, Zealand Pharma, Structure Therapeutics i další firmy. Základní otázka zní jednoduše: kdo najde místo vedle dnešních lídrů trhu a nabídne pacientům něco, co bude pohodlnější, levnější nebo snesitelnější než současné injekce. Odpověď jednoduchá není, protože část slibovaných léků je stále ve vývoji a na trh se může dostat až za několik let.
Pilulky mají změnit pravidla hry
Nejviditelnější změnou je přesun části závodu od injekcí k tabletám. Novo Nordisk už získal schválení pro pilulkovou verzi Wegovy ve Spojených státech a podle Reuters také ve Velké Británii. Eli Lilly mezitím uvedla svůj perorální přípravek orforglipron, prodávaný pod názvem Foundayo. Obě firmy tvrdí, že pilulky mohou oslovit širší skupinu lidí, kteří se injekcí obávají nebo jim nevyhovuje pravidelné píchání.
Novo Nordisk na kongresu zdůrazňoval rychlý nástup Wegovy v tabletě, Lilly zase ukazovala data pro Foundayo. Podle Reuters pomohl orforglipron v pozdní fázi studie lidem s nadváhou bez diabetu snížit hmotnost o 12,4 procenta během 72 týdnů při nejvyšší dávce. Další firmy se snaží dostat do stejného prostoru. Structure Therapeutics testuje pilulku aleniglipron, AstraZeneca s Eccogene vyvíjí elecoglipron a Roche po převzetí Carmot Therapeutics pracuje na CT-966.
Právě tady je potřeba brzdit nadšení. U řady projektů jde zatím o střední nebo rané fáze klinických studií. Structure Therapeutics a AstraZeneca mohou podle CNBC při úspěchu v další fázi dorazit na trh zhruba kolem roku 2029. To znamená, že první vlna pilulek už bude mít několik let náskok a noví hráči budou muset nabídnout víc než jen další podobný produkt.
Nejde jen o GLP-1
Druhá část závodu se odklání od samotného GLP-1. Firmy zkoušejí kombinace více receptorů nebo úplně jiné hormonální cesty. Největší pozornost poutá retatrutid od Eli Lilly, experimentální trojitý agonista působící na receptory GLP-1, GIP a glukagonu. V datech z třetí fáze studie dosáhli lidé při nejvyšší dávce a dodržení léčby v průměru úbytku 28 procent tělesné hmotnosti.
Takový výsledek ukazuje, proč se firmy nechtějí spokojit s dnešní generací léků. Lilly vidí retatrutid hlavně jako možnost pro lidi s velmi vysokým BMI, u nichž současná léčba nemusí stačit k dosažení zdravější hmotnosti. Zároveň ale platí, že i velmi slibná čísla ze studie nejsou totéž co běžná praxe. Rozhodovat budou vedle účinnosti také bezpečnost, vedlejší účinky, cena a dostupnost.
Další cestou je amylin, hormon produkovaný ve slinivce, který pomáhá navozovat pocit sytosti. Zealand Pharma s Roche ukázaly data pro petrelintid, po kterém lidé ve střední fázi studie zhubli téměř 11 procent tělesné hmotnosti. To je méně než u nejznámějších současných injekcí, firma však upozorňovala na možnou lepší snášenlivost, včetně nižšího výskytu zvracení. Lilly vyvíjí vlastní amylinový analog eloralintid, který už je ve třetí fázi zkoušek.
Vedle účinnosti se začíná soutěžit také o pohodlí. Pfizer po akvizici Metsery ukázal data k injekci s potenciálem měsíčního dávkování. Amgen zkouší přípravek, který by se mohl podávat měsíčně, možná dokonce jen čtvrtletně. Pokud by se takové léky osvědčily, mohly by změnit každodenní zkušenost pacientů. Místo týdenních injekcí by léčba připomínala jen několik málo zásahů ročně.
Nad celým trhem ale visí cenová otázka. Reuters upozorňuje, že globální trh vstupuje do nové fáze, v níž se blíží generická konkurence a americké ceny největších přípravků od Lilly a Novo Nordisk klesají. Analytici proto řeší, zda zůstane obezitní léčba hlavně soubojem dvou gigantů, nebo jestli si významný prostor najdou i noví hráči.
Jisté je zatím hlavně to, že obezita se pro farmacii změnila z jedné diagnózy v celou mapu možných léčebných cest. Novo Nordisk už mluví o budoucnosti podobné psychiatrii, kde se původně široká kategorie rozdělila na mnoho konkrétních stavů a terapií. Pokud se vývoj podaří, lékaři jednou nebudou vybírat jen mezi injekcí a pilulkou. Budou hledat lék podle účinnosti, vedlejších účinků, ceny, pojištění i toho, jaký typ léčby konkrétní pacient vůbec zvládne dlouhodobě dodržet.
