Po eskalaci napětí mezi Ukrajinou a Ruskem stouply světové ceny ropy. Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí uznal separatistické státy na východě Ukrajiny. Do regionu také poslal svoji armádu. Státy Organizace zemí vyvážejících ropu však odmítají na trh přidat více barelů ropy, než plánovaly.
Světové ceny ropy dosáhly sedmiletého rekordu. Jejich hodnota vzrostla poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil přesunutí vojsk na východ Ukrajiny. Nachází se tam totiž separatistické republiky Doněck a Luhansk, které v pondělí oficiálním dekretem uznal.
Ropa americké značky West Texas Intermediate se ve výsledku dění na Ukrajině obchodovala za cenu 94 dolarů za barel. Později však její hodnota dosáhla 95,19 dolarů. Cena ropy Brent se pak vyšplhala na 96 dolarů za barel.
Cena ropy by pak mohla v následujících týdnech s případnou další eskalací situace na Ukrajině nadále růst. Například podle ředitele největšího nezávislého obchodníka s ropou Vitol Group by mohla přesáhnout 100 dolarů za barel.
Analytikové ze skupiny JPMorgan pak podle serveru Financial Times varovali, že by se barel ropy mohl obchodovat i za 120 dolarů. Ceny udržují vysoko také obavy z toho, že by případná válka nebo eskalující konflikt mohly vést k záměrnému narušení zásob ropy.
Nestálé je kvůli konfliktu na Ukrajině také euro nebo obchod seAl Jazeera, Financial Times, Reuters, Twitter, YouTube, Foto: Reuters zemním plynem
Rostoucí ceny ropy však zatím nepřiměly členské státy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), aby na trh přidaly další barely. Místo toho chtějí pokračovat v původním plánu a dodávky ropy navýšit v dubnu. Denně by pak na trh mělo přibýt 400 tisíc barelů ropy.
Dění na Ukrajině pak ovlivnilo také světové trhy a obchodování s akciemi. Oslabené je rovněž euro, i když se prozatím drží na hodnotě 1,1317 dolarů. Zakolísaly rovněž ceny zemního plynu.
Šok přišel především poté, co ruský prezident informoval o zničení ukrajinských vojenských vozidel, která měla údajně neoprávněně překročit hranice s Ruskem.
Rusko přitom opakovaně odmítá obvinění z plánování invaze na Ukrajinu. O víkendu však oznámilo, že v Bělorusku nechá svá vojska na dobu neurčitou. Agresivní chování ruského prezidenta pak odsoudil například americký ministr vnitra Antony Blinken.
Podle něj se jednalo o „jasný útok“ na suverenitu Ukrajiny. Podobný postoj zaujala také britská ministryně zahraničí Liz Truss. Došlo podle ní totiž k „porušení mezinárodního práva a útoku na ukrajinskou suverenitu i územní integritu“.