Průměrná cena zmrzliny ve Spojených státech mírně klesá, přesto si část zákazníků bez váhání kupuje řemeslné půllitrové kelímky za 15 dolarů. Vedle levnější nabídky v obchodech tak roste trh s malými sériemi, neobvyklými příchutěmi a omezenými prodejními akcemi. Oba trendy ukazují, jak rozdílně dnes američtí spotřebitelé vnímají cenu a dostupný luxus.
Balení o objemu půl galonu, tedy přibližně 1,9 litru, stálo podle zveřejněných údajů loni v průměru 6,26 dolaru. Letos jeho cena klesla těsně pod šest dolarů. Rozdíl není výrazný, ale přichází v době, kdy celková cenová hladina dál roste a potraviny jsou proti začátku pandemie zhruba o 29 procent dražší.
Pokles ceny zmrzliny podle druhého zdroje souvisí především se zlevněním másla. Jeho cena byla v červnu meziročně téměř o devět procent nižší. Mléko a cukr naopak ve stejném období zdražovaly, takže levnější zmrzlinu nelze vysvětlit plošným poklesem nákladů na všechny základní suroviny.
Malé kelímky se prodávají za násobně vyšší ceny
Úplně jiný obraz nabízí malé řemeslné výrobny. Například zákazníci společnosti A to Z Creamery v minnesotském Hopkinsu čekají ve frontách na kelímky za přibližně 15 dolarů. Neplatí však pouze za samotnou zmrzlinu. Součástí nabídky jsou neobvyklé kombinace, omezené série a pocit, že zákazník získal něco, co se v běžném supermarketu neobjeví.
Podnik založil Zach Vraa během pandemie. Původně vyráběl zmrzlinu doma a výsledky ukazoval na sociálních sítích. Když začaly přicházet stovky žádostí o nákup, přešel na model omezených prodejních vln. Zveřejnil novou příchuť, přijal předem stanovený počet objednávek a zákazníci si výrobky vyzvedli na určeném místě.
V nabídce se objevily například veganská zmrzlina s příchutí skořicových sušenek, varianta s dortovým těstem nebo kombinace sýrové zmrzliny, slaného karamelu a karamelizovaného popcornu. Podnik nyní pokračuje v pravidelných týdenních prodejích a připravuje kamennou provozovnu s točenou zmrzlinou i rozvoz kelímků.
A to Z Creamery dokonce každý rok vyrábí výroční kelímek za 100 dolarů. Jedna z verzí spojila zmrzlinu s příchutí šampaňského, kaviár, zlaté plátky a krutony z kváskového pečiva. Vraa vysvětluje vysokou cenu snahou ukázat neobvyklé ingredience, kreativitu a řemeslnou práci. Podle něj lidé stále oceňují jedinečné zážitky a jsou ochotni utratit více za něco, co si zapamatují.
Drobné odměny nahrazují velké nákupy
Zájem o prémiovou zmrzlinu nelze vysvětlit pouze bohatými zákazníky. Provozovatelé podobných podniků tvrdí, že jejich klientela zahrnuje také lidi s omezenějším rozpočtem. Ti mohou šetřit na větších nákupech, ale občas si dopřejí relativně dostupnou odměnu. Patnáct dolarů je výrazně více než cena běžné zmrzliny, stále však nejde o částku srovnatelnou s drahou večeří, dovolenou nebo luxusním zbožím.
Zakladatel denverské Sadboy Creamery Michael Kimball označuje své výrobky jako „kelímky emocionální podpory“. Tvrdí, že zákazníci hledají kvalitní a promyšlený zážitek, který jim přinese krátkodobou radost. Jeho téměř šestisetgramové kelímky stojí také kolem 15 dolarů a podle Kimballa lidé přijímají vyšší cenu, protože chápou množství práce i použití ručně připravovaných surovin.
Tento způsob utrácení souvisí s nejistou ekonomikou. Nezaměstnanost zůstává relativně nízká, ekonomika roste a akciové trhy dosahují rekordních hodnot. Část domácností však tento růst ve svých rozpočtech necítí. Místo velkých výdajů proto volí malé požitky, které si mohou dovolit bez dlouhodobého finančního závazku.
Levnější průmyslová zmrzlina a drahé řemeslné kelímky si tak přímo nekonkurují. Jde o dva odlišné segmenty. Jeden reaguje na ceny surovin a nabídku velkých obchodních řetězců, druhý prodává originalitu, omezenou dostupnost a osobní vztah k malé místní firmě. Američané mohou současně hledat slevu v supermarketu a o několik dní později zaplatit 15 dolarů za příchuť, kterou jinde nekoupí.
