FinanceDýško 20 procent? Americká kultura spropitného se vymkla kontrole. A míří do...

Dýško 20 procent? Americká kultura spropitného se vymkla kontrole. A míří do světa

Reklama

Spropitné bývalo v mnoha zemích dobrovolným poděkováním za dobrou obsluhu. Dnes se stále častěji mění v očekávanou součást placení. Zatímco v USA už lidé mluví o únavě z neustálých výzev k dýškům, podobný trend začínají pozorovat i v Evropě a dalších částech světa.

V amerických restauracích dnes řada hostů považuje dvacetiprocentní spropitné za standard. V některých velkých městech, jako jsou New York, Boston, Los Angeles nebo Chicago, obsluha často očekává právě tuto částku. Mnozí zákazníci ale mají pocit, že požadavky na dýška překročily rozumnou míru.

Nespokojenost sílí i na sociálních sítích. Lidé si stěžují, že výzvy k přidání spropitného vidí prakticky všude. Nejen v restauracích, ale také při nákupu kávy, jídla s sebou nebo dalších běžných služeb. Někteří mluví o tlaku, který v nich vyvolává pocit viny, pokud nic nepřidají.

Terminály mění zvyklosti

Podle odborníků stojí za změnou hlavně rozšíření digitálních platebních terminálů. Ty zákazníkům automaticky nabízejí různé výše spropitného ještě před dokončením platby. Přidat několik procent navíc je otázkou jediného dotyku na displeji.

Ve Spojeném království se počet kaváren a restaurací, které zákazníky digitálně vyzývají k přidání spropitného, během dvou let výrazně zvýšil. Současně roste i výše servisních poplatků v některých restauracích. Zatímco dříve bývalo běžných 12,5 procenta, dnes se objevují i patnáctiprocentní příplatky.

Podniky tím reagují na rostoucí náklady. Vyšší mzdy, energie i ceny potravin tlačí provozovatele ke hledání nových zdrojů příjmů. Někteří odborníci upozorňují, že restaurace mohou využívat spropitné jako způsob, jak zvýšit příjmy zaměstnanců bez přímého navyšování mezd.

Od Islandu po Mexiko

Americký styl dýšek se podle kritiků začíná šířit i do zemí, kde podobná tradice dříve téměř neexistovala. Příkladem je Island. Počet amerických turistů tam za posledních patnáct let výrazně vzrostl a některé restaurace už při placení automaticky nabízejí možnost přidat spropitné.

Místní obyvatelé ale často reagují podrážděně. V zemi dlouhodobě převládá názor, že odpovědnost za důstojnou mzdu nese zaměstnavatel, nikoli zákazník. Podobné debaty probíhají také v Mexiku, kde někteří lidé spojují rostoucí očekávání dýšek právě s přílivem návštěvníků ze Spojených států.

Zároveň se ale ukazuje, že část zákazníků začíná odporovat. Průzkum společnosti Popmenu zjistil, že 78 procent Američanů považuje současné praktiky kolem spropitného za přehnané. Téměř polovina respondentů uvedla, že letos nechává nižší dýška než v předchozím roce.

Klesá také podíl lidí, kteří dávají vysoké spropitné rozvážkovým službám, v kavárnách nebo provozovnách rychlého občerstvení. Mnozí zákazníci dávají najevo, že by raději platili vyšší ceny za služby, pokud by to znamenalo konec neustálých výzev k dobrovolným příplatkům.

Přesto se v USA zatím na změnu systému nechystají. Tamní obsluha totiž na dýškách často existenčně závisí. Federální pravidla umožňují vyplácet zaměstnancům, kteří pravidelně dostávají spropitné, výrazně nižší základní mzdu než ostatním pracovníkům. Právě proto zůstává debata o spropitném v Americe mimořádně citlivým tématem, které se postupně přelévá i do dalších zemí.

Doporučujeme

Trump zpochybnil obnovu USMCA a znejistil americké farmáře

Donald Trump znovu otevřel otázku, která může výrazně zasáhnout severoamerický obchod i americké zemědělce. Ve středu v Bílém domě prohlásil, že Spojené státy se podle něj nemusí snažit obnovit obchodní dohodu USMCA s Kanadou a Mexikem. Zároveň kritizoval obchodní deficity s oběma sousedními zeměmi.

Pesticidy, rakovina a miliardové žaloby. Americký soud rozhodne o ochraně výrobců

Americký Nejvyšší soud má v červenci rozhodnout spor, který může zásadně ovlivnit žaloby proti výrobcům pesticidů a herbicidů. Jde o otázku, zda mohou lidé dál uplatňovat nároky u státních soudů kvůli tvrzení, že jim přípravky způsobily rakovinu, nebo zda má přednost federální rámec schvalování a označování těchto látek.

Muskovo jmění překročilo bilion dolarů. Spor se vede o roli státu

Elon Musk se po burzovním debutu SpaceX dostal na hranici, kterou dosud žádný soukromník nepřekonal. Jeho majetek podle zveřejněných odhadů míří přes bilion dolarů a znovu otevírá otázku, nakolik za raketovým růstem jeho firem stály inovace, investoři a osobní risk, a nakolik americký stát.

Farmaceutické firmy už vyhlížejí další éru léků na obezitu

Trh s léky na hubnutí se sotva stačil zabydlet v éře injekcí typu Wegovy a Zepbound a farmaceutické firmy už tlačí dopředu další vlnu. Ve hře jsou denní pilulky, přípravky s méně častým dávkováním i nové mechanismy, které by mohly nabídnout jiný poměr účinnosti a snášenlivosti. Nejde přitom o okrajový boj. Obezitní léčba se během několika let změnila v jeden z nejsledovanějších byznysů ve farmacii.

SpaceX vstoupila na burzu s rekordní hodnotou

Společnost SpaceX získala při vstupu na burzu 75 miliard dolarů a její hodnota se vyšplhala na téměř 1,8 bilionu dolarů. Firma Elona Muska se tak okamžitě zařadí mezi nejcennější veřejně obchodované společnosti světa a překoná dosavadní rekordy burzovních debutů.

Ryanair čelí vyšetřování kvůli poplatku, který účtuje rodičům za to, že mohou sedět vedle svých dětí

Britský úřad pro hospodářskou soutěž a trhy prověřuje nízkonákladovou společnost Ryanair kvůli poplatkům, které rodiče platí za místa vedle svých dětí. Regulátor zkoumá, zda je tento systém v souladu se spotřebitelským právem a zda aerolinka zákazníkům dostatečně transparentně ukazuje konečnou cenu letenky.

Anthropic investuje do AI programu pro neziskové organizace

Umělá inteligence mění fungování firem, úřadů i neziskových organizací. Anthropic nyní spouští jeden z největších programů svého druhu, který má pomoci neziskovému sektoru využívat AI v každodenní práci. Firma zároveň otevírá širší debatu o tom, jaké dopady bude mít nástup umělé inteligence na společnost a pracovní trh.

GM sází na baterie pro datová centra a energetiku

Raketový rozvoj umělé inteligence vytváří novou příležitost i pro automobilky. General Motors chce využít rostoucí poptávku po elektřině a vedle výroby aut výrazně posílit své aktivity v oblasti energetických úložišť. Klíčovou roli v této strategii mají sehrát nové typy baterií.

USA zařadily BYD, Alibabu a Baidu na seznam firem s vazbami na čínskou armádu

Spojené státy rozšířily seznam čínských společností, které podle Washingtonu podporují vojenské zájmy Pekingu. Nově na něm figurují automobilka BYD, internetový gigant Alibaba i technologická společnost Baidu. Čína označuje krok za diskriminační a firmy se proti zařazení ostře ohrazují.

Paramount a Warner Bros. Discovery čeká antimonopolní prověrka

Jedna z největších mediálních transakcí posledních let míří pod drobnohled regulátorů. Britský úřad pro hospodářskou soutěž začal prověřovat plánované spojení Paramountu a Warner Bros. Discovery. Ve hře jsou streamovací služby, televizní stanice i budoucí podoba mediálního trhu.

Apple nespustí Siri AI v Evropě kvůli sporu o regulace

Apple představil novou generaci hlasové asistentky Siri postavenou na umělé inteligenci. Zatímco v řadě zemí se novinka začne postupně objevovat už letos, evropským uživatelům si na ni budou muset počkat. Spor mezi Applem a EU totiž nabírá na síle.

EU nařídila Metě otevřít WhatsApp konkurenčním AI chatbotům

Evropská unie zasáhla do rychle rostoucího trhu s umělou inteligencí. Regulátoři nařídili společnosti Meta, aby konkurentům umožnila bezplatný přístup k WhatsAppu. Rozhodnutí může ovlivnit nejen vývoj AI asistentů, ale také další vztahy mezi Bruselem a americkými technologickými giganty.

OpenAI míří na burzu, ChatGPT chce dobýt Wall Street

OpenAI podala žádost o vstup na americkou burzu. Tvůrce ChatGPT tak následuje konkurenta Anthropic a přidává se k rostoucímu zástupu technologických firem, které chtějí využít mimořádný zájem investorů o umělou inteligenci.

Kosmetika objevila longevity. Lancôme a další značky sází na prevenci stárnutí pleti

Kosmetický průmysl našel nové zaklínadlo. Místo slov o boji proti vráskám stále častěji mluví o dlouhověkosti pleti. Velké značky tím chtějí zákazníkům prodat jiný příběh: nejde prý o snahu vypadat mladší, ale o péči, která má udržet pokožku zdravou co nejdéle.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama