Dárci z celého světa přislíbili Pákistánu na summitu v Ženevě 9 miliard dolarů na pomoc vypořádat se s ničivými povodněmi, které zaplavily v létě minulý rok jednu čtvrtinu země. Pákistán se obává platební neschopnosti. Chybí mu v kasách mezinárodní měna a negativně vnímá energetickou krizi ve světě. Informují o tom BBC a AL Jazeera.
Loňský rok provázela celá řada přírodních katastrof. Tou asi nejvýraznější byly monzunové povodně v Pákistánu. Jedna čtvrtina jihoasijské země skončila pod vodou, což vedlo ke smrti více než 1700 lidí.
Téměř 800 milionů Pákistánců přišlo o střechu nad hlavou. Voda jim vzala domovy, a tak stále žijí pod provizorními přístřešky s vodu pod nohama anebo širým nebem. Tragédie, k níž podle vědců došlo kvůli klimatickým změnám, nezmizela. Pákistán s ní bojuje každý den.
Over $9bn pledged from donors to help Pakistan recover from last year’s floods https://t.co/Ok7PtRRZxY
— BBC News (World) (@BBCWorld) January 10, 2023
Voda poničila 8000 mil silnic, 439 mostů a 2,3 milionu domů. Celkové škody se odhadují na 40 miliard dolarů. A tak se stát, který nedisponoval pevným ekonomickým zdravím ještě před touto potopou, obává platební neschopnosti.
V zemi chybí zahraniční měna, zejména pak americký dolar. Navíc vyrábí energii hlavně z fosilních paliv dovážených ze zahraničí. Tam ale raketově vzrostly jejich ceny kvůli pandemii nemoci covid-19 a hlavně válce na Ukrajině.
Podle odhadů potřebuje Pákistán na zotavení ze záplav 16,3 miliardy dolarů. Na summitu v Ženevě zemi přislíbili podle BBC News mezinárodní dárci celkem 9 miliard dolarů. To je více než polovina odhadované částky pomoci.
Proces s MMF pokračuje
Mezi největší dárce patří Islámská rozvojová banka, Světová banka a Saúdská Arábie. Přispěly také Spojené státy, Čína, Evropská unie a Francie.
„Dnešek byl dnem, který nám dal opravdu velkou naději,“ řekla v Ženevě pákistánská ministryně zahraničních věcí Hina Rabbani Khar. „Myslím si, že poselství světa je jasné. Svět bude stát při těch, kdo si projdou jakoukoli národní pohromou.“
Klimatický summit organizoval Pákistán v čele s premiérem Šáhbázem Šarífem a OSN. Zúčastnilo se jej 40 států.
Šéf organizace Antonio Guterres svět opakovaně vyzýval k semknuté finanční pomoci Pákistánu. Záplavy nazval „klimatickou katastrofou monumentálního rozsahu“.
Klimatický analytik Ali Tauqeer Sheikh Al Jazeera sdělil, že na konferenci v Ženevě neočekává významné závazky jiných států a agentur. „Nemyslím si, že by někdo Pákistánu nabídl otevřenou šekovou knížku,“ řekl. Ale dodal, že vzhledem k velkému počtu zúčastněných budou učiněny nějaké sliby a poskytnuta určitá pomoc.
Na okraj konference Pákistán potvrdil, že chce nadále pokračovat v záchranném programu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Ten stále neschválil slíbenou pomoc ve výši 1,1 miliardy dolarů.
Instituce přezkoumává politiku a reformy v zemi, která proto minulý týden zkrátila provozní dobu v rámci energetické úspory nákupním centrům a trhům. Proces se protáhne až do listopadu.
