Optimističtí ekonomové příští rok očekávají globální dezinflaci. Na druhé straně však podle CNBC stojí ekonomové varující před takzvanou „přechodnou inflací“. Inflace podle nich sice oproti aktuálním maximům opravdu klesne, stále však bude vykazovat volatilitu. Na úroveň před válkou na Ukrajině se proto nevrátí.
Globálními trhy rezonují v posledních týdnech zprávy, že inflace již dosáhla vrcholu a v roce 2023 začne prudce klesat. Ekonomové se rozdělili na dva tábory. První tábor zastává názor, že inflace příští rok viditelně zpomalí, druhý tábor varuje před efektem přechodné inflace.
Podle pařížské obchodní banky BNP Paribas lze očekávat historický pokles inflace ve všech regionech pod úrovně zaznamenané v roce 2022. Hlavní ekonom banky Paul Hollingsworth však investory varoval před přechodnou inflací. Potvrdil, že základní inflace zůstane příští rok na úrovních dřívějších standardů, proinflační rizika však zůstanou vysoká.
Transitory inflation talk is back. But economists say higher prices are here to stay https://t.co/9kJiyol1Rz
— CNBC (@CNBC) November 30, 2022
„Velké výkyvy inflace zdůrazňují jeden z klíčových rysů změny globálního režimu, o němž se domníváme, že probíhá. Větší volatilita inflace,“ citovala stanice CNBC Hollingswortha. Navíc podle něj hrozí, že investoři extrapolují inflační trendy, které příští rok přijdou jako známka toho, že inflace se rychle vrací k normálním hodnotám.
Skeptický je také investiční ředitel Deutsche Bank Christian Nothing. „Když se podíváme na naše modely, myslíme si, že ano, existuje mírná recese, ale z hlediska inflace si myslíme, že existují sekundární efekty,“ řekl Nothing.
„Z našeho pohledu si myslíme, že inflace bude v příštím roce nižší, ale také vyšší ve srovnání s předchozími roky,“ prozradil Nothing. Inflace podle něj zůstane po určitou dobu vyšší a centrální banky tím pádem příliš snižovat úrokové sazby nebudou.
K inflaci může přispět i Čína
Hollingsworth zopakoval, že dezinflace by určitě neměla být považována za návrat k původním hodnotám, zvláště pak v sektoru služeb, v němž panují tlaky ohledně mezd.
Nejhorší situace ohledně platů panuje ve Spojeném království. Firmy jsou nuceny zvyšovat mzdy, aby si udržely zaměstnance či přilákaly novou pracovní sílu. Tím se však zvyšují jejich provozní náklady, což vede ke zvyšování cen produktů, služeb a inflační spirále. V zemi navíc po brexitu a covidu-19 volná pracovní síla v některých odvětvích chybí.
BNP Paribas také varuje před rozvolněním Číny. Zvýšení výroby a vývozu v zemi povede k silnější poptávce, a to stimuluje inflační tlaky. Pandemická situace v Číně je sice s 40 000 denními přírůstky pozitivních případů covidu-19 dramatická, oznámení úřadů o pokroku v proočkovanosti seniorů však vzbudilo u investorů naděje.
Dalšími přispěvateli k růstu inflace jsou dekorbanizace a deglobalizace. Tyto trendy posílené válkou na Ukrajině nejspíše podpoří střednědobé inflační tlaky, očekává Hollingsworth. Domnívá se, že velké inflační výkyvy se budou projevovat v průběhu příštího jednoho až dvou let.
„Samozřejmě si myslíme, že volatilita inflace ze současných extrémů pravděpodobně klesne,“ uklidňuje Hollingsworth. „Neočekáváme však, že se vrátí na úroveň velké umírněnosti,“ dodal závěrem.
