Administrativa Donalda Trumpa znovu přiostřuje tlak na Kubu. Americký prezident pohrozil zavedením cel vůči státům, které ostrovu dodávají ropu. Washington tím rozšiřuje sankční politiku a naznačuje, že Kuba může přijít o klíčové energetické zdroje.
Americký prezident Donald Trump na konci ledna oznámil, že Spojené státy uvalí cla na země, které prodávají ropu Kubě. Krok navazuje na dlouhodobý tlak Washingtonu na komunistickou vládu v Havaně a zapadá do širší strategie využívání obchodních nástrojů v zahraniční politice. Trump hrozbu formuloval v exekutivním příkazu vydaném v rámci vyhlášeného stavu národní nouze.
US President Donald Trump on Thursday signed an executive order threatening to impose tariffs on countries that sell #oil to #Cuba.
— China Daily (@ChinaDaily) January 30, 2026
"Beginning on the effective date of this order, an additional ad valorem rate of duty may be imposed on goods imported into the United States that… pic.twitter.com/UXeSmjO0oJ
Administrativa zatím nezveřejnila konkrétní sazby ani seznam zemí, na které by se cla vztahovala. Zůstává tedy nejasné, jak tvrdý dopad by opatření mělo a koho by se dotklo nejvíc. Samotný signál ale stačil k vyvolání nervozity mezi státy, které s Kubou udržují energetické vazby.
Kuba pod dalším tlakem
Trump v posledních týdnech opakovaně mluví o tom, že Kuba je ekonomicky oslabená a blíží se bodu zlomu. Tento týden prohlásil, že země „padne docela brzy“. Zároveň upozornil, že Venezuela, dlouhodobě hlavní dodavatel ropy na ostrov, v poslední době Kubě neposílá ani suroviny, ani finanční podporu.
Ještě donedávna se přitom počítalo s tím, že Venezuela dodává Kubě přibližně 35 tisíc barelů ropy denně. Právě tyto dodávky tvořily základ kubánského energetického systému. Jejich omezení nebo úplné zastavení by mohlo mít okamžité dopady na dopravu, průmysl i zásobování obyvatel.
Trumpova rétorika se vyostřila poté, co americká armáda na začátku ledna při razii v Caracasu zadržela venezuelského lídra Nicoláse Madura. Prezident Spojených států od té doby otevřeně mluví o dalším postupu proti režimům, které považuje za nepřátelské.
Obchod jako politická zbraň
Vyhrožování cly zapadá do širšího vzorce Trumpovy politiky během druhého prezidentského mandátu. Tarify používá jako nástroj nátlaku nejen v obchodních sporech, ale i při prosazování bezpečnostních a geopolitických cílů. Kuba se tak ocitá v podobné pozici jako dříve Čína nebo Írán.
Kubánské vedení reagovalo odmítavě. Prezident ostrova tento měsíc uvedl, že Washington nemá „žádnou morální autoritu“ nutit Kubu k dohodě. Podle Havany jde o další pokus o jednostranný nátlak, který porušuje mezinárodní právo.
Podobně se vyjádřil i kubánský ministr zahraničí Bruno Rodriguez. Zdůraznil, že Kuba má „absolutní právo dovážet palivo“ od jakéhokoli ochotného partnera bez vměšování Spojených států. Varoval před tím, že další sankce jen zhorší humanitární a ekonomickou situaci obyvatel.
